Chudý asi nejsou no!

61 4 0
                                    

Pořád jsem ve své hlavě zpracovávala co se včera stalo. Nemohla jsem tomu uvěřit já jsem ho uzvedla. Pro mé štěstí mě z hlubokého přemýšlení o kladivu vzbudil zvuk klepání a vrátila jsem se do reality. Pozvala jsem dotyčného dále, byl to Thor. ,, Dobré ráno, můžu dál?" zeptal se nejistě Thor. Jenom jsem mu přikývla ať si sedne vedle mě. ,, Chtěl jsem se tě zeptat jestli nechceš se mnou jet do Asgardu, protože na té Party si říkala že tě hrozně zajímá jak to tam vypadá. A taky jsem se chtěl zeptat otce jak to že jsi uzvedla Mjölnir, teda pokud ti to nevadí?" vyhrkl na mě. Jen pod tou představou se mi rozzářily oči. ,, Pojedu moc ráda." a objala jsem ho neskutečnou radostí. ,, Kdy vyrážíme?" zeptala jsem se stále v objetí Thora. ,, Až si sbalíš!" cítila jsem jak se usmál. Furt jsem ho  ještě objímala, když on je tak skvělý. Nemůžete se mi divit. Konečně jsem pustila Thora, který se usmíval jako měsíček na hnoji a odešel. Rychle jsem si začala balit. Nejsem typ člověka který se sbalí do obrovského kufru. Proto jsem si vzala batoh s nejnutnějšími věcmi. Oblečení tam samozřejmě bylo také. Když jsem si sbalila tak jsem se ještě oblékla do kostkované sukně s topem. 

Thor už čekal v obyváku

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Thor už čekal v obyváku. Až teď jsem si uvědomila že jsem to neřekla Peterovi. ,, Počkej Thore, musím to jít ještě říct Peterovi." už jsem se měla k odchodu. ,, Molly, nemusíš už jsem mu to řekl. Ještě než jsi se sbalila tak jsem se za ním stavil." usmál se na mě. Vešli jsme společně do výtahu a vyjeli na střechu. Byla jsem trochu nervózní. Thor se na mě podíval a chytl mě kolem pasu. Najednou se kolem nás objevila záře, ale ne ledajaká byla duhová. Otevřela jsem své očka( mimochodem mám zelené oči) a podívala se po místnosti. Objevili jsme se v u nějakého pána se zlatou zbrojí ,, Rád vás vidím slečno Eleno." vytrhl mě z transu zlatý muž. Usmála jsem se na něj. ,, Jsi připravená?" koukl na mě Thor. ,, Na co bych měla být připravená?" dopověděla jsem a už jsem letěla s Thorem a kladivem podél duhového mostu. Když jsem se konečně odvážila kouknout nahoru. Viděla jsem obří zlatý trubky. Blížili jsme se k nim až moc velkou rychlostí, už jsem byla připravená na smrt kvůli nějakým zlatým trubičkám. Což mi připomíná že bych si dala Hořické trubičky. Thor však prudce zastavil a spadl na zem i semnou. Samozřejmě to byl super hrdinský pád. Položil mě opatrně na zem. Ze začátku jsem měla pocit že asi budu zvracet kvůli té rychlosti, nakonec to však přešlo. ,, Tak co na to říkáš?" usmál se na mě. Bože jak já miluju ten jeho úsměv. ,, Až na to že právě stojím před obříma zlatýma trubička, tak dobrý." vřele jsem se usmála. Zasmál se mému pojmenování jeho domova a pozval mě dál. Šli jsme strašně dlouhou chodbou. Na konci jsem však zahlédla trůn. Thor se na mě podíval a šli jsme dál.

pohled Thora:

Šli jsme sálem k otci a matce.  Kousek od trůnu jsme se zastavili a vzhlédli vzhůru na mého otce. ,,Otče, dovol mi představit ti Molly." poukázal jsem na ní. ,, Dobrý den." zamávala mu. ,, Zdravím. Co po mě potřebujete synu?" sundal si "helmu" Odin. ,, Chtěli jsme se dozvědět jak je možné že tady Molly uzvedla Mjölnir?" řekl jsem a usmál se na matku. Usmála se na mě zpátky. Otec na mě pokývnul ať mu ukáži pravdu. Podal jsem Molly kladivo a ona s lehkostí přebrala do ruky a podívala se na mě a poté na otce. ,, Je to skutečně pravda." vydechl s úžasem můj otec. ,, Vyřešíme to zítra teď odveď Molly do pokoje!" přikázala mi matka. Usmál jsem se a pokynul Molly ať jde za mnou. Když jsme došli k jejímu pokoji. Když uviděla jak pokoj vypadá tak se nemohla divit. Položil jsem jí batoh na židli u  postele a přešel zpět k ní. ,, Kdyby jsi něco potřebovala tak přijď do pokoje vedle, ten je můj. Dobrou noc Molly." usmál jsem se a zavíral jsem jí dveře. ,, Počkej, děkuju." a políbila mě na tvář a zamávala mi. ,, Dobrou Thore.". Rozhodl jsem se jít spát protože bych bez ní stejně neměl co dělat.


Omlouvám se že je to tak krátké ale jsem nemocná a splývají mi písmenka. Snad to pochopíte a uvidíme se zase na viděnou. 

800 slov

Spidey Girl/Thor OdinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat