Možná si říkáte proč potřebujeme i spider-woman když už máme spider-mana. Ale tak proč né. Doufám že se vám příběh bude líbit. Love u 3000! Jinak se omlouvám za chyby!
Začátek: 7.5.2022
Konec: 9.1.2023
Děkuju moc za 1,5k přečtení🤭🤭
Ráno jsem se probudila s strašnou bolestí hlavy. Vedle mě ležel Peter a v klidu oddychoval. Proto jsem se rozhodla že ho nechám ještě spát a odebrala jsem se do koupelny, protože jsem to včera nějak nestihla. Po vysprchování a samozřejmě obléknutí do oblečení. Konkrétně béžovo-růžový svetr a k tomu černé džíny. Make-up jsem nějak neřešila, proto jenom řasenku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
vydala jsem se směr kuchyně, protože jsem začínala mít strašný hlad. V kuchyni nikdo nebyl. Připadalo mi to divné ale jinak jsem to neřešila, asi kvůli tomu že mají všichni kocovinu. Tak jsem si z lednice vytáhla šunku a dala si opečený toust s máslem a šunkou. Po chvilce přišel i Peter a tak jsem mu také udělala snídani a společně jsem se odebrali do obyváku.
pohledTonyho
Myslel jsem že mi vybouchne hlava po včerejšku, ale to nebylo ještě to nejhorší co se stalo. Vedle mě leží Steve panebože hlavně nepanikař všechno bude dobrý Tony nic se nestalo snažil jsem se uklidnit ve své hlavě. Moc mi to bohužel nešlo. Když v tom momentě se začal probouzet i Steve. ,,Ahh panebože Tony co tu děláš??" vykřikl na mě Steve, ani se mu nedivím ale trochu potichu prosím příště. Neměl jsem odvahu na to odpovědět a tak jsem radši zdrhnul. Jak jsem zavřel dveře tak jsem potkal Elenu jak se usmívá ,, Já to věděla že jste spolu!" zakřičela přes celou chodbu. ,, Hele, trošku víc potichu prosím. Jo a tohle to nic neznamenalo jen jsem si spletl pokoj okey." Dál už jsem to nějak neřešil a radši jsem šel pomalu umírat do svého pokoje.
pohledThora
Už jsem dávno seděl na sedačce v obyváku a povídal si s El a Peterem. Musím uznat že je s ním sranda. Nemohl jsem ale odtrhnout oči z El byla tak krásná. Úplně jsem se ztratil, naštěstí jsem se do přítomnosti vrátil ještě předtím než si toho někdo všiml. ,,Thore? Odkud ty vlastně pocházíš?" promluvila na mě dívenka. Ani nevím jak se to stalo ale úplně jsem ztratil slova. ,, Z Asgardu. To je jedna planeta z Kosmu". odpověděl jsem El. Ta na mě jenom chvíli koukala s údivem. ,, Wow tak to musí být super. Povyprávěj nám o Asgardu něco? Prosím!" Poprosila El. Nevěděl jsem jak začít a tak jsem začal úplným začátkem jak to otec říkával.
pohledPetera
Celou dobu co nám Thor vyprávěl o Asgardu tak na sebe ty dva nějak divně koukali. Vím na 100% že mu El líbí. Myslím teda že je to vzájemný asi... ,, Ségra můžu si s tebou promluvit.. o samotě prosím??" vyhrkl jsem na ní. Jen na mě podiveně kývla a odešli jsme. ,, Co potřebuješ brácha?" zeptala se. ,, Viděla si jak na tebe Thor kouká. Myslím že se mu líbíš a to hodně." ukončil jsem svojí větu. ,, Myslíš? jako já jsem si taky všimla jak na mě kouká, a samozřejmě že se mu líbím já se přeci líbím každému, to už by si bráško mohl vědět."! a zasmála se. ,, Ségra tohle není vtipný né že spolu začnete chodit!" jak jsem to vyslovit, tak jenom protočila očima a řekla,, Bráško co kdyby si si šel za někým jiným já mám ještě nějakou práci díky." kývl jsem a odešel zpět za Thorem musím si na něj dát pozor!
pohledEl
Jak jsem se rozloučila s bráchou tak jsem se vydala porozhlídnout po Toweru. Jako první jsem se zarazila na obrovskou místností s žíněnkama ... asi Tělocvična jasně že je to tělocvična Eleno ty si úplně blbá. Když v tom jsem viděla všechno nářadí a zbraně. Nejvíce mě zaujal ale Luk a Šíp který byl položen hned naproti terči. Tak jsem se rozhodla že to vyzkouším nic špatného se nemůže stát. Nýbrž jsem uchytila zmiňovaní Luk. Natáhla tětivu asi nevím jestli se to tak jmenuje ale budeme odhadovat že ano a vystřelila. Bum přímo do černého. Najednou sem za zády uslyšela nějaký zvuk a tak jsem se otočila, a rychle vystřelila po osobě. Naštěstí dotyčný šíp chytl a nic se mu nestalo protože by mě zabil asi ze dvou způsobů. ,, Za prvé proč máš můj Luk a zadruhé ty jsi mě chtěla zabít??" zeptal se trochu vyděšeně Clint. ,, Hele můžeš si zato sám nemáš se plížit jako duch a hlavně mám pocit že mám infarkt!" zařvala jsem na něj a bylo mi to úplně jedno. Ještě jsem slyšela jak se zasmál, poté jsem ucítila ostrou bolest na kraji krku. Kouknu a co nevidím injekci. Prosím ať je jenom uspávací prosím. ,, Clinte pomoc!!" stihla jsem ještě zařvat než mě vcucla temnota.
