Denisa
V rukou držím telefon s jednoduchou zprávou "dnes večer u tebe platí?" Jediné co musim udělat je zmáčknout tlačítko odeslat ale toho nejsem schopná,protože jsem nervózní. Nejednou však uslyším klepání na dveře rychle telefon vypnu. Do pokoje vejde calin s prosbou o mou nabíječku kterou jsem mu neochotně dala. Jakmile však odešel telefon jsem opět rozsvitila. Zpráva byla deslaná telefon jsem položila na stolek a svojí tvář schovala do dlaní s povzdechem jsem přemýšlela nad všemi možnými scénářemi. Během chvilku se obrazovka telefonu opět rozsvitila a společně s tichym zvukem oznámila že mi přišla nová zprava, koutkem oka jsem se podívala zda to je od něj a ano je."nakonec jdu za klukama trochu popit ale vyzvednu tě v 9"
Moje tváře se okamžitě zabarvily do červené barvy a já opět měla ten tupý úsměv na své tváří. Po té jsem se podívala na hodiny abych se ujistila že to stihnu po zjištění že je 7 hodin jsem trochu spanikařila a okamžitě jsi šla vybrat outfit po pulhodinovem výběru vyhral černý top s dlouhym rukávem a k tomu kostičkovanou sukni která končila nad koleny outfit jsem dokončila černýmy vysokýmy boty. A pak jsem se vrhla na make up který jsem udělala obyčejný akorát jsem černé linky doplnila lepicimy kamínky vlasy jsem si nechala volně. Jakmile jsem zkontrovola čas zjistila jsem že jsem to stihla akorát tím že jsi sebou beru pouze telefon a klíče tak jsem si vzala pouze malou černou kabelku přes rameno naposledy jsem se na sebe podivala do zrcadla a opustila jsem místnost.
"Jdu ven s kamaradem přijdu asi až k ránu"
Oznámila jsem cestou ke dveřím
"Počkej potrebujeme jsi s tebou promluvit"
Promluvil otec otočila jsem se a šla za ním.
"Potřebuji za chvíli jít tak rychle prosím"
Zůstanu stát mezitim co jsi otec sedne vedle Anety.
"S tvým tatou jsme hodně mluvili o tom že se nam zrovna nelíbí tvůj přístup k nám nebo tvé chování a společně jsme se rozhodly že v zaří nastoupíš do školy na stejný obor a do stejného ročníku "
Chce pokračovat ale ja ji okamžitě přerušim
"Nepůjdu nikam"
Řeknu s vážným tonem v hlase
"Ale deny potřebuješ mit maturitu abys mohla pak jit na výšku potřebuješ mít budoucnost a naučit se věci do života , na začátku budeš dělat testy s tvým tátou tě plně zafinancujeme"
Usměje se ale ja stále tikam pohledem mezi nima
"Aneto, říkám vam to jasně já nikam nejdu a myslím že timhle se naučím do zivota mnohem víc nez nějaky hloupy vzorce. A vůbec proč do toho nenutíš i svého syna?"
Lehce po ní vyjedu a rukama se opřu o židli která je předemnou
"neříkej mi aneto prosím . Calin se o sebe umí postarat a furt ma certifikat že ukončil studium nedodělal 4 ročník kvůli tomu že jsme měli problémy doma"
Začnu kroutit hlavou když uslyším kroky uvidim calina který neví o co jde postavi se do dveří
"Ja mam taky celkem problemy jestli sis nevšimla umim se o sebe postarat"
Řeknu jí jasně
" jenže s tímhle tvym přistupem skonciš jako tvoje matka"
Vyjekne otec
"Myslíš jsi ze s tim jak se chováš se někam dostaneš? Myslíš že tim že budeš jenom pit budeš speciální deniso jsi obyčejná coura jako tvoje matka podívej se jak jseš oblečená rovnou jsi můžeš jit stoupnout na ulici a čekat "
Už od prvni věty jsem svůj zrak otočila k stropu aby neviděl jak jsou moje oči skleněné
" mě je úplně jedno jeatli chceš nebo ne jdeš tam a ten život jsi dáš dohromady"
Ukončí a ja se na něj pouze na kratkou dobu podívat
" jak jsi vůbec dovoluješ takhle mluvit o mámě . Ty jsi byl ten cos ji opustil kvůli jiný kurvě. Jsi nechutnej"
Otočím se a doběhnu ke dveřím které za sabou zabouchnu před domem už vidim auto u kterého stojí Petr přijdu za ním.
"Prosim odvez mě odsud pryč "
Můj hlas je slabý ale on pouze kývne oba nastoupíme a jedeme do neznama.
" chceš o tom mluvit"
Zepta se opatrně jen zakyvu abych naznačila že ne jen kývne a dál se soustředí na cestu. V hlavě se mi furt odehrává ten okamžik a jen jedna myšlenka chci odjed domu zpatky za mámou chci aby všechno bylo jako dřív
Stále žiju jak překvapující že.
Omlouvám se že jsem nevydávala nic ale od května jsem na tom byla mentálně celkem zle děkuji moc za všechnu podporu kterou jsem i přesto dostávala teď už se nam to rozjede a kapitoly budou zase vycházet častěji
Love you all❤️
751 slov
ČTEŠ
Why?!
FanficNový město,nový lidi, nová rodina, novej začátek.. Život mi vždycky dával do cesty překážky ale to jsem netušila že zrovna ON bude jedna velká překážka.. I když možná to nebyla překažka jen zkouška pro moje srdce ⚠️V příběhu se oběvuje vulgarita⚠️
