Ďábel pije Starbucks

8~ stevard💁🏽‍♀️

S: no hele.. Týnka mi volala, právě protože už nebylo ve vlaku místo. Ptala se, jestli někoho neznám v tom vlaku, na to jsem jí řekl, že v něm mám dneska službu. Takže jsem ji slíbil, že tě vezmem, ale aby to prošlo. Tak emm.. No si to hold odpracuješ. Jako stevard. Protože jinak by byl problém.
J:Cože?
S: pojď dám ti obleček. To bude v pohodě.

Nebylo! Nebylo to vpohodě! V tom směšným oblečení jsem si připadal jak klaun v cirkuse a obsahovat ty protivný lidi, to jsem těžce nedával. Slávek mě furt napomínal, že musím být milej, ale jak chcete být milí, když vás totálně vytočila vaše asistentka?
Když moje peklo skončilo. Před nádražím mě čekal Vilda. Je to sice firemní řidič, ale i jediný člověk ve firmě co mi týká, protože to je i kámoš. Takže jsme mu všechno řekl.

Pohled Týny.
L: je půl dvanácté.
T: a vlak už zastavil. On to stihne! Věř mi...
Sice jsem to na sobě nechtěla nechat znát, ale byla jsem nervózní jak hovado. Hlavně kvůli malé. Nechtěl jsem, aby měla zničené narozeniny. Najednou jsme uslyšely klíče v zámku a Laura se k nim rozběhla.
L:Tatíí, ty jsi to stihl.
Skočila mu do náruče a Linhart se usmál. Ty jo, on to umí jo?
J: samozřejmě, že jo. Jsem to přece slíbil.

T: no tak nám to dobře dopadlo.
T: Přeji příjemný večer a tobě princezno - krásné narozeniny. A ty mě hodíš domů, že Vildo.
Vzala jsem si kabelku, rozloučila se šla s Vildou ven.
V: ty ses asi zbláznila. Poslat Linharta vlakem a ještě tak, že tam dělal stevarda.
Řekl sotva jsem došla do auta.
T:hele. Řekl, že ho mám dostat domů. Neřekl jak. A je 23:38 a on je se svou dcerou. Úkol jsem splnila... i když mi je jasný, že má práce u Linharta v pondělí skončí

Vilda se pobaveně ušklíbl, a pak mě hodil ke Štěpánovi.
Chtěla jsem ket k němu. Jenže to asi nebyl ten nejlepší nápad.
T: už jsem tu.
Polibila jsem jo na tvář, když jsem došla do obýváku.
Š: už jo? Je půlnoc!
T: není. Až za dvě minuty.
Usmála jsem se, ale Štěpán se furt tvářil naštvaně.
T:Štepi, promiň, vím, že jsem nám zničila volno, ale na druhou stranu já ani volno neměla.

T: Jen pracovní úkol a bylo na Linhartovi, jestli mi ho změní nebo ne.
Š: nevěděl jsem, že tvoje pracovní doba je 8:00 až 23:58
T: bylo to výjimečně. Laurinka měla horečku.
Š:ale mě nějaký jeho fakan nezajímá! Vždyť to je pořád! Buď je to nemocná dcera nebo blbě vytisklé papíry nebo faktůry nebo něčo! Myslíš, že nevidím to jak v noci vstávaš a papíruješ skoro do rána? A to tu nejsi ani všechny dny v týdnu! Kolik toho naspíš? 8 hodin týdně? Týnko.

Přišel ke mě a chytl mě za ruce
Š:ty víš, že tě miluju. Nechci abys byla v takovém stresu.
T: Štepi
Obejmula jsem ho.
T: taky tě miluju. Ale přece víš jakou mám práci.
Š: měli bychom a tou svatbou pohnout.
T: lásko. Já chápu, že se o mě bojíš, ale máme domluvu. Do svatby budu chodit do práce. Nechci zbytečně spěchat. Navíc mě práce baví a alespoň něco do začátku budu moct přidat. Nechci, abys všechno platil jen ty.

.