Ďábel pije Starbucks

1~ druhá asistentka💁🏽‍♀️

Pohled Týny
Kdybych neuměla plynně francouzsky a neměla tak nesmírně neodbitnou kamarádku, rozhodně bych teď nedělala v kanceláři tohohle nafoukaného cápka, kterému jsem vadila sotva jsem strčila nos do dveří. Už teď vím, jak tento prácovní pohovor dopadne, a to ani neskončil. Pan Linhart si znovu listoval v mém životopise a měřil si mě pohledem.
J: takže slečno Popelková. Abych to shrnul.

J: Máte pouze bakalářský titul, nulovou pracovní zkušenost a nulové ponětí o tom, jakou obuv má nosit mladá asistentka ředitele firmy.
T: Druhá asistentka ... a v požádavcích nebyly lodičky na deseticentimeteovém podpatku. A balerínky, které mám teď na sobě, jsou vlastně lodičky. Jen bez podpatku.
Úšklíbla jsem se a tím ho naprosto dostala. Jeho arogantní vyraz mluvil za vše.
T: no, asi tušíme, kam tento hovor spěje.

Zvedela jsem se ze židle a podala mu ruku na rozloučenou. To ho překvapilo, zvedl se zapl si sako a ruku mi stiskl.
J: překvapivé, že jste se dovtípila. Většinou to uchazečkám nedojde.
T:Nejsem jako ostatní
J: nashledanou, slečno Popelková
T: sice se to k nám moc nehodí, ale budiž. Nashledanou.
Sebrala jsem se a odešla z kanceláře.

Pohled Janka
Ta holka odešla a já žasl nad tím, koho všeho mi ještě osud postaví do cesty.

Ovšem sotva se za tou holkou zavřely dveře, vešla moje první asistentka Hana.
H: Doufám, že mám chystat pracovní smlouvu.
J: jako pro to co tu teď byla? Ne! Ani náhodou.
H: Proč? Protože má kromě hezkých noh i mozek. Pane Linharte za poslední měsíc jste sem nabral a vyhodil 8 asistentek a všech 8 karty nedoporučovaly.
J: a tuhle tu mi jako schvalují?
H: dokonce doporučují

J: Hano, já vás i s těma kartama-
H: vyhodíte? Prosím🙃. Stejně bych už měla jít do důchodu a ta slečna může nastoupit rovnou na mé místo.
J: Haničko to mi neuděláte... dobře zavolejte dolů na recepci, aby ji poslali zpátky nahoru. Vezmu ji.
H: Správně a bez zkušebky.
J: Bez? Co?
To už neposlouchala a zavírala za sebou dveře.
J: Hano... ještě s tím počkejte... chci si to rozmyslet
H: co si chcete rozmýšlet?

J: pět minut.. prosím
H: fajn
Zavřela za sebou dveře a já se šel usadit do svého křesla v kanceláři.
Super.. opravdu. To jako mám vzít tuhle fuchtli, co si neumí vzít ani pořádný boty?🙄 to mi jako přijde příště do práce v plavkách, když tu budu mít jednání s několika milionovým kšeftem?🙄. Kdyby to aspoň byla nějaká modelka a bylo by na co koukat, ale tahle?🙄 ta nemá ani pěknou prdel ani pořádný kozy. Prostě ne, tuhle sem fakt nechci.
J: Haničko?

Zavolal jsem na svoji asistentku, která v zápětí přišla.
H: už jste se rozhodl, mám slečně Popelkové zavolat?
J: rozešlete zprávy o tom, že dále hledáme novou asistentku
H: Janku neštvěte mě
J: co?
H: copak si nepamatujete? Karty vám ji doporučují
J: Hani.. karty patří do cirkusu, tady jsme seriózní firma

H: vy mě štvete Janku, karty nelžou,  zapamatujte si to už konečně
J: sakra Hano!
H: jestli ji nevezmete aspoň na zkušební dobu, rovnou to tady balím
J: a budu hledat asistentky dvě, fajn.. vyhrála jste, ale jedna chyba a letí
H: děláte dobře.. ta holka je váš smysl života
Pozvedl jsem obočí, jestli to jako myslí vážně.
H: nebude to déle jak půl roku trvat a dáte mi za pravdu

Zasmála se a odešla. Tak fajn no, jdeme zavolat té holce🙄.

.