nešťastná láska

9.

Když jsem vstala, bylo už okolo devíti hodiny. Osprchovala jsem se, nalíčila se a učesala se. Oblékla jsem si černé džíny, velké tričko a černou mikinu ve velikosti L. Vyšla jsem z pokoje a došla rovnou do kuchyně. Všichni se na mě v jeden a ten samý pohled podívali. Bylo to trochu nepříjemné. Potom se podívali zpět na Natashu. Ta jen zakývala hlavou, jako kdyby jim dala znamení že semnou nemají mluvit. To mě trochu zamrzelo. Avengers se jen v tichosti začali znova věnovat svým jídlům zatím, co já jsem si šla vzít čokoládové křupky s mlékem. Celá snídaně proběhla v hrobovém tichu. Nádobí jsem dala do myčky a se sklopenou hlavou došla zpět do pokoje. Asi po hodině mě Jarvis vyrušil od dívání se do zdi. Avengers mě chtěli vidět to mi trochu nahnalo husí kůži. Představte si že vás váš dlouhodobí přítel z dětství zradí a potom se s vámi vaši přátelé ze Země nechtějí bavit poté, co jste se jim trochu otevřela o životě před tím. Asi mi mohlo být jasné, že jim to Natasha řekla. Zvedla jsem se z postele a došla do kuchyně kde už na mě Avengers čekali. S nasazenou kapucí jsem si sedla na jediné místo které bylo volné, vedle Tonyho.

„Natali." Začal Steve. Dívat se mi na ně nechtělo. Jen jsem před nimi seděla se sklopenou hlavou k zemi.

„Nechceme abys, se dále setkávala s Lokim." Vysoukal ze sebe Thor. Nahrnuli se mi slzy do očí. Pořád jsem se na ně nepodívala.

„Dívej se na mě, když s tebou mluvím." Nevrle zašeptal.

„Prosím." Dodal tiše.

„To nemyslíš vážně, že ne?" Podívala jsem se na něj asi nejhorším výrazem, který umím.

„Myslíme to vážně Natali." Tony po chvíli odpověděl. Jen jsem zklamaně zakroutila hlavou na nesouhlas. Tohle nemůžou.

„To-to není fér." Povím stále dívající se do Thorových očí.

„Je to fér. Oficiálně za tebe mám zodpovědnost. Myslím, že takhle bude lepší." Stále potichu mluvil. Bylo vidět, že neví, jestli je jeho rozhodnutí správné. To mě naštvalo ještě více než před tím.

„To jsi vymyslel sám nebo ti to napovídali oni." Upřela jsem zrak na Avengers. Ti se na mě jen dívali kamennými výrazy. Chvíli váhal.

„Ano tak jsem se rozhodl sám." Hrubě zodpověděl. Myslím, že tohle ani jeden z nich neplánoval, že se stane. Jen jsem se podívala zpět na podlahu.

„Myslím že víš že i přes tvůj zákaz ho navštívit půjdu." Zašeptala jsem.

„Ale nepůjdeš!" Vykřikl a silně bouchnul do stolu u které jsme seděli.

„Jen se tě snažíme chránit. Nevíme čeho je Loki schopný aby dostal co chce." Dodala Natasha, která konečně za celou dobu promluvila.

„Máme o tebe strach." Přešel ke mně blíž Tony.

„Znáte mě asi dva měsíce, nevíte, jaká jsem, čím jsem si prošla ani kdo vůbec jsem. Nemáte o mě strach jen se bojíte aby mě Loki nezískal na svou stranu." Jen se na sebe podívali s pohledem "ona něco ví". Ani nevím proč to vůbec nechcou, prostě jsem to řekla, abych působila sebevědomě.

„ Thor nám o tobě dost řekl." Konečně se ozval Clint. Myslím že čekal na chvíli kdy tohle bude moct říct.

„Také nám řekl o tvém vztahu s Lokim." Dodal Tony s důrazem na slovo vztahu. Byla jsem až moc zaskočená na to abych něco řekla. Dříve než mě mohli vůbec zastavit jsem odběhla do pokoje a zamkla se.Zase! Vím, ale chtěla jsem být sama. Než jsem ale stihla dojít k posteli zezadu mi někdo přiložil hadřík s divně vonící tekutinou. Najednou se mi chtělo spát. Nechtěla jsem zavřít oči a nešlo to. Usnula jsem.

------------------------------------------------------------------------------------------------

Ahoj, ne neumřela jsem.

Omlouvám se že jsem tak dlouho nic nevydala ale ve škole píšeme jednu písemku za druhou a tak nemám vůbec žádný čas na psaní.

Ale podařilo se mi to dneska napsat.

Pokusím se si předepsat pár částí dopředu a vydat tenhle měsíc alespoň dvě části aby se neřeklo.

Taky mi určitě napište co si o příběhu zatím myslíte. Budu ráda za každý názor.

bye :)