Vždy pro tebe!❤️

|5|

vzbudil mě hovor od mé matky ježiš vždyť je 6 ráno proboha, zvedla jsem to i když jsem nechtěla "ano?„
________________________________

Hovor

M:kde kurva si?! Včera si odešla a nevrátila si se

"Proboha mami neřvi jsem u kámoše. Buď v klidu.„

M:jak jako u kámoše! Okamžitě přijď domů!

"V žádném případě nejdu. Nechci aby si mě doma zase seřvala abych se učila. Chci se bavit a ne být zavřená jenom doma.„

M:co prosím?! S těma známkami co máš se chceš bavit?! Ty se tímhle přístupem budeš bavit tak pod mostem!

"Mami vždyť tetuju a to mi vynáší peníze takže pod mostem nebudu.„

M:víš co Elo přijď si pro věci a už tě tady nikdy nechci vidět!

"Hmmm fajn pokud chceš tak já ti to splním když ty mě nic nesplníš.„

M:budeš ty věci mít na chodbě, dej klíče od bytu na skříňku. Čau! típla to
________________________________
Skvělý no. A jako kde mám teď bydlet dala jsem si obličej do dlaní
"Klid můžeš bydlet tady jestli chceš„ pohladil mě po zádech
"Vážně?„ koukla jsem na něj
"Jo„ usmál se
"Davi děkuju si teď moje největší záchrana„ obejmula jsem ho
"Nemáš vůbec za co„ taky mě obejmul
"Nevím co bych bez tebe dělala„ řekla jsem hlasem jako kdybych se měla každou chvíli rozbrečet
"Neboj bude líp aspoň je nemusíš už poslouchat.„
"Máš pravdu. Jsem celkem i ráda že se takhle rozhodla. Školu dodělávat nebudu, budu dělat co mě baví.„
"A to je co?„ nevěděl že tetuju
"Tetování„ usmála jsem se
"Aha tak to je super. Jestli chceš můžeš někdy vytetovat něco i mě.„
"Dobře někdy se domluvíme. Pojedeš semnou pro ty věci prosím?„
"Že se ptáš jasně že jo„ usmál se
"Děkuji.„  "Nemáš zač„ pohladil mě po tváři