Pro tebe cokoliv Draco

Proč zrovna on?

Přišlo mi to divné, protože v pokoji nebyla holka. Byl to kluk. Nevěděla jsem jak se jmenuje, jenom jsem viděla, že má platinově bílé vlasy, šedo modré oči, kamenný výraz a že je o mnoho vyšší než já. Chvilku jsme na sebe jen zmateně zírali, až pak jsem prolomila to hromové ticho a stydlivě řekla:
,, Emm promiň, ale tohle je můj pokoj". On se zatvářil ještě více zmateně a odpověděl: ,, Ne, jsem si jistý, že tohle je můj pokoj. Vždyť jsi na klučičí straně pokojů". Zoufale jsem se porozhlídla po pokoji, a pak jsem si uvědomila, že je to asi pravda, tak jsem se mu omluvila, že to byl asi omyl a rychlým krokem šla zpět za mým tátou. ,, Tati, dal jsi mi asi špatné klíče od pokoje, je tam nějaký kluk, to musí být om-". Ani jsem to nedopověděla a skočil mi do řeči. ,, Bel, všechny dívčí pokoje jsou obsazené, museli jsme tě dát bohužel do klučičích pokojů".  Když to dořekl, zatvářila jsem se zděšeně.  ,, Vždyť to nejde, aby kluk a holka byli spolu na jednom pokoji". Pomalu jsem začala zvyšovat hlas, aniž bych si toho byla vědoma. ,, Bello uklidni se a prostě tam běž, Malfoy není tak hrozný!" Řekl, a pak rychlou chůzí odešel. Malfoy? Co ten tady dělá. Myslela jsem, že chodí do Kruvalu. Ze spisů z ministerstva jsem věděla, že jsou celkem v balíku a mají několik pozemků a domků po celé Anglii, takže jsem předpokládala, že si vybere prestižnější školu. Ale tak co už. Chvíli jsem ještě nad tím uvažovala, ale pak jsem se už vydala zpět do mého pokoje, který sdílím s Malfoyovic klukem. Vlastně pořád nevím jak se jmenuje, ale to určitě za chvilku zjistím.

Když jsem už stála před dveřmi pokoje, trochu jsem znervózněla. Jaké to bude na pokoji s klukem? Co když si nesedneme a budeme se nesnášet? Byla jsem zvyklá být v kontaktu hlavně s holkama, protože Krásnohůlky jsou hlavně dívčí škola a jen pár kluků tam chodí, ale to jsou výjimky.

Znovu jsem se ještě před dveřmi zhluboka nadechla, a pak zaťukala na tmavé dřevěné dveře. Z pokoje se ozvalo tiché hm, a tak jsem vstoupila.
,, Ahoj, to jsem zase já. Víš, přeci jenom to omyl nebyl. Budeme to muset spolu tady nějak přežít". Mluvila jsem na blonďatého kluka jemným a stydlivým hláskem. Blonďák se na mě stále díval kamenným výrazem. ,, Jo a já jsem mimochodem Bella Snapeová". Dodala jsem už s větší odvahou a úsměvem.
,,Snapeová?! Snape má dceru!?" řekl Malfoy zaskočeně. ,, Očividně ano" řekla jsem.
,, No tak já jsem Draco, Draco Malfoy". Napřáhl ruku a přátelsky jsme si potřásli rukou. Myslím, že to nakonec nebude tak zlé, jak jsem čekala.