Welcome to my fucking life

717 48 9
                                    

,,Otče." povzdechnu si, když vrazí do mé kanceláře. ,,Nevidíš mě rád?" povytáhne obočí a naznačí mi, abych mu uvolnil místo za stolem. S neochotou se zvednu, uvolním mu židli a sednu si do té pro návštěvy. ,,Samozřejmě že tě vidím rád, ale mám hodně práce. Měl jsi zavolat. Nemám na tebe čas." založím si ruce na hrudi. 

Jsem ředitel otcovi společnosti. Vybudoval ji sám, vyrábíme součástky do notebooku, počítačů, telefonů prostě tyhle věci, kterým jsem nikdy nechtěl rozumět. Narodil jsem se do bohaté rodiny, vždy jsem měl cokoli na co jsme si ukázal. Když jsem byl malý líbilo se mi to, čím jsem byl starší nadšení opadávalo. Hlavně když jsem pochopil, že to jednoho dne splatím a to tak, že povedu otcovu společnost. V šestnácti jsem nastoupil do společnosti jako brigádník, postupně se dostával na vyšší pozice až ze mě otec udělal ředitele. On je pořád majitel společnosti, toho postu se nehodlá vzdát až do své smrti, ale ten kdo to tu řídí jsem já. To na mě padá všechna zodpovědnost. Něco se nepovede? Firma ztratí zakázku nebo prodělá peníze? Zpovídám se otci. Není to zrovna job mých snů, ale je to lepší než nic.

 Vytáhnu si cigaretu, kterou si zapálím. Otec se na mě nesouhlasně podívá, ale nemůže mi nic říct a víme to oba. Je to má kancelář. ,,Proto jsem tady. Tvá matka si myslí, že pracuješ až příliš." ušklíbne se a otočí se na mě. Tak jako vždy když mi věnuje plnou pozornost a jde o něco důležitého. ,,Ty si to, ale nemyslíš." Na tohle budou mít s matkou vždy jiný názor. A já? Já si tak nějak zvykl. Ta práce mě svým způsobem baví. Baví mě komandovat lidi a baví mě vydělávat velký prachy. Potáhnu z cigarety. ,,Já si myslím, že pokud chceš něčeho dosáhnout měl by jsi pracovat víc. Meziroční obrat by mohl být lepší." pokárá mě. ,,Finanční situace na trhu je teď dost našponovaná." pokrčím rameny.

 Otec je ekonom, měl by to vědět a taky že to moc dobře ví. Jen on chce vždy být ten žralok, který sežere nejvíc. ,,To není omluva." Protočím nad tím očima. Samozřejmě že není. První rok, když jsem nastoupil na post ředitele, jsem měl autonehodu. Vcelku vážnou, kamion mi nedal přednost a smetl mě. Vypadalo to, že už nebudu chodit. Sotva jsem se probral v nemocnici, otec mi donesl jako první laptop, abych mohl pracovat. Měl jsem rehabilitovat tři čtvrtě roku, já musel po dvou měsících stát na nohou a i když jsem udělal sotva pět kroků, musel jsem do kanceláře a makat. Myslím, že ani smrt by mě neomluvila. Ale otec mi tím dává důležité lekce. Nic v životě není zadarmo a pokud chci něčeho dosáhnout nesmím polevit. Nikdy.

 ,,Tak o co jde? To jsi mi sem přišel jen říct, co si myslí matka?" Nebylo by to vlastně poprvé. Vždy to použije jako záminku, aby mě překontroloval. ,,Ne. Samozřejmě že ne. Ale matka si také myslí, že je na čase, aby jsi se usadil. A já si to myslím taky." Nějak mi uniká co tím myslí. ,,Cože?" odklepu cigaretu. ,,Měl by jsi si najít manžela Louisi. To že jsi gay akceptujeme, ale nebudeme nadále akceptovat ty tvé jednorázovky, co projdou navíc bulvárem. Je ti třicet, je na čase aby jsi se oženil." Vyjeveně na něj zůstanu zírat. ,,Fuck, tak to kurva ne." uchechtnu se. Nebude mi řídit i osobní život. Co je špatného na tom, si občas zašukat a jít o dům dál? Nic. Absolutně nic. A to že mají novináři na práci mě téměř pokaždé vyfotit, když si někoho odvádím z klubu? To není můj problém přeci! ,,Louisi já ti to oznamuji jako hotovou věc." Otec vstane od stolu a zapne si vrchní knoflík saka. ,,Máš týden na to nám představit svého budoucího manžela. Pokud ne do dvou týdnů ti ho představíme my." zadívá se na mě z výšky. ,,Řekl jsem že ne! Nebudete mi kurva kecat do mého života!" vyprsknu, nedopalek hodím do popelníku a prudce se postavím. ,,Pokud to nehodláš akceptovat přijdeš o svou funkci. Do čtyř dnů očekávám odpověď." otočí se na patě a opustí mou kancelář. Okamžitě beru telefon a vytáčím matku.


,,Loui ráda tě uslyším, ale nemám zrovna teď moc čas." slyším její sladký hlas. Přetvářka jí vždycky šla. ,,Tohle nebude na dlouho. Nebudu se ženit." pronesu ledově. ,,Nemáš na výběr Louisi. Pokud tedy nechceš přijít o své místo. Musíš reprezentovat naší rodinu. A pokud nikoho nemáš, tak to nevadí. Mladý Sebastian od Hofkenů je gay a volný. Určitě by na takový sňatek kývl." To se mi snad zdá! Štípněte mě někdo! ,,Ne! Tak to ani omylem! Pokud se mám ženit svého manžela si vyberu sám. Nazdar." hovor ukončím a telefon odhodím. No kurva. ,,Lou? Co se stalo?" Do kanceláře nakoukne Zayn. Zayn je můj asistent a taky jediný a nejlepší přítel. Známe se už od školy a nikomu nevěřím tak jako jemu.


Jako všichni bohatí parchanti i já chodil na vybranou super školu. A tam jsem poznal Zayna. On se tam dostal díky stipendiu. Já byl pěkný parchant a myslel jsem, že když mám prachy můžu cokoli. Vybral jsem si ho jako svou oběť, první den jsem za ním přišel hodil mu knížky, že mi je bude nosit. Zayn se zadíval na knížky na mě a jednu mi ubalil přímo do nosu. Ano Zayn se možná na školu dostal díky stipendiu, ale rozhodně to nebyl žádný zakřiknutý šprt. Byl pěkně od rány. Od té chvíle z nás byla nerozlučná dvojka. Do dneška nechápu proč mě už dávno neposlal do prdele, protože on by na to právo rozhodně měl, ale i tak vždy stojí zamnou a kryje mi záda. Stejně jako já jemu. 

 Pokynu mu ať vejde a zavře za sebou dveře. ,,Chtějí abych se oženil." vydechnu a tahám další cigaretu. ,,Cože?" vykulí na mě oči. ,,To nemyslí vážně." uchechtne se. Probodnu ho pohledem. ,,Myslí Zayne, myslí. Mám si někoho najít sám nebo mi někoho najdou oni." odfrknu si. ,,Tak ti někoho najdeme." pokrčí rameny. ,,Děláš si prdel? Tohle myslíš vážně?" To nemůže myslet vážně! ,,Počkej chceš si měnit práci?" povytáhne obočí, parchant. ,,Ne." rezignovaně se posadím do křesla a potáhnu z cigarety. ,,Takže hádám že to uděláme po svém. Začnu shánět vhodné kandidáty." Jsem v pěkných sračkách. 

------------------------------------------------------------------------

Novinka z mé dílny :D Je to hooodně starý příběh, nudila jsem se, četla ho a řekla si, že by možná stál za zveřejnění. Takže to zkusím, třeba si najde své fanoušky. Jinak má 10 kapitol + 2 bonusové. 

Budu ráda za nějakou reakci jestli to je fakt kravina a nezveřejnovat nebo to sem teda dát celé :D 

Fox_ie

Fucking lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat