Fucking life

My balls HAROLD!

,,Harry?" křiknu do domu, nevím kde se přesně nachází. ,,Tady." ozve se z kuchyně, když tam ale přijdu nikde ho nevidím. Tak kde je? ,,Hazz?" zeptám se opatrně. ,,No?" zmateně se rozhlédnu kolem sebe. ,,Tak kde sakra jsi?" rozhodím rukama, obejmu dokonce i bar, ale nikde ho nevidím. Ozve se jen chichotání. ,,No tady." Otočím se a pozorně poslouchám, kde by se ta potvůrka mohla schovávat. Prudce otevřu dvířka jedné ze spodních skříněk, kde jsem si myslel že je. Smích se ale ozve odjinud. Nakouknu do prostoru mezi linkou a lednicí. Harry tam sedí a směje se. ,,Co tady prosím tě děláš." zakroutím pobaveně hlavou, natáhnu k němu ruce a pomůžu mu vylézt. ,,Spadl mi tam bonbon. Chtěl jsem ho vytáhnout, pak jsi ale přišel ty a mě se to zdálo jako dobrý nápad." široce se usmívá, když ho zvedám ze země. Harry je občas jako dítě, roztomilé a sexy dítě. Zbožňuju na něm tuhle hravou stránku. ,,Co jsi mi chtěl?" vyhoupne se na linku, popadne pytlík bonbonů a jeden si strčí do pusy.

 ,,Dnes večer půjdeme na večeři. Není to nic oficiálního nebo tak, jen my dva. Jde o to, aby nás vyfotili novináři." Jde jen a pouze o reklamu, nic víc. I když Harryho vezmu ven moc rád. ,,Proč by si nás měli fotit?" nakrčí roztomile nosík. ,,Protože mi matka sdělila, že by bylo dobré kdyby ten vztah apson vypadal skutečně pro veřejnost. Bylo by divné, kdyby jsme se z ničeho nic jen vzali." protočím očima a stoupnu si mezi jeho stehna, která pohladím. ,,Zvládneš to Hazz?" Harry chvíli přemýšlí než přikývne. ,,Zvládnu." Čím víc času s Harrym trávím, tím víc zjišťuji jak moc úžasný je. Natolik, že kvůli němu omezuju svůj čas ve firmě. Každý den nejdéle ve čtyři hodiny opouštím kancelář a jedu domů, to je něco co jsem si nikdy nemyslel že budu dělat. Stačilo mi pár dní s Harrym a moje priority jsou úplně někde jinde.

 ,,Jsi nádherný." vydechnu okouzleně, když Harry sejde po schodech do haly, kde na něj již čekám. Zčervená a sklopí tváře. ,,Děkuju. Ty taky, sluší ti to." natáhnu k němu ruku a pohladím ho po tváři. ,,Jsi opravdu krásný." zadívám se mu do očí. Lehce se k němu nakloním, jen abych aspoň na okamžik ochutnal jeho rty. Harry se ale odtahuje. ,,Můžeme?" nervózně se usměje. ,,Můžeme." Chytnu ho kolem pasu a společně se vydáváme k autu, které na nás čeká před domem. ,,Omlouvám se za.." ,,Nech to být." zabručí Harry. Mrzí mě to, mrzí mě že se odtáhl, to ale neznamená že o něj přestanu usilovat. Možná to je na něj jen moc rychlé nebo se mu prostě nelíbím a opravdu si mě bere jen z výhod. Ta představa mě, ale zranuje proto ji ihned zamítám. Ne, líbím se mu, je tam nějaká přitažlivost. Cítím ji mezi námi a určitě nejsem jediný. Jen je Harry možná moc vyděšený tím vším. Nikdy neměl přítele asi na něj musím opatrněji. 

Před restaurací stojí novináři, fotí nás dokonce i když jíme a vidím na Harrym, že je z toho nesvůj. I když se snažíme vést normální konverzaci, vidím na něm jak špatně se cítí. Jen co dojíme, mávnu na číšníka abych zaplatil. Nastupujeme do auta a spěšně odjíždíme, ale ne domu. ,,Kam to jedeme?" podívá se na mě zmateně Harry, když vyjíždíme z města. ,,Překvapení." pohladím ho po stehně. Ztuhne pod mým dotekem a zároveň se prudce nadechne. Nejsem mu jedno. Vidím to, cítím to. ,,Neprozradíš mi to?" ozve se po chvíli. Je zase tak vyplašený. ,,Neprozradím, ale nemusíš se bát. Nic ti semnou nehrozí." doufal bych, že už mi bude věřit. ,,Omlouvám se, to je jen..." povzdechne si. ,,Chápu to. Poslední dva roky jsi bezpečí neznal. Nemám ti to za zlé." usměju se na něj a chytnu jeho rukou, kde ho palcem začnu hladit po jejím hřbetě. ,,Děkuju Lou."

 Vystupujeme u menšího lesíka hned za městem. ,,Neboj se." usměju se na Harryho, je nesvůj a vyplašený. Saka necháváme v autě, beru ho za ruku a vedu za první stromy. Jen co projdeme po pěšince objeví se před námi malá mýtinka s jezírkem. ,,To je krásný." vydechne a otočí se kolem dokola, aby si to tu prohlédl. ,,Doufal jsem, že se ti to bude líbit." Otočí se na mě a usměje se. ,,Líbí, děkuju Lou." přistoupím k němu blíž a chytnu ho za boky. ,,Proč jsi se odtáhl Harry?" Nejsem mu jedno, cítím to, vidím jak vyhledává mou společnost, mé doteky. Vidím jeho signály. ,,Já..." zasekne se. ,,Nikdy jsi neměl přítele." pomůžu mu. ,,Neměl a navíc ta smlouva." pípne potichu zahanbeně. ,,Nedělám to kvůli smlouvě, dělám to protože chci Harry, protože mi na tobě záleží. Jsi nádherný, přitahuješ mě a chtěl bych víc než domluvené manželství." překvapeně ke mě zvedne pohled a chvíli mě zkoumá. ,,J-jak to myslíš?" zašeptá a dá své ruce na má ramena. ,,Nehledě na tu svatbu, na tu smlouvu chci zkusit jestli tohle, my, můžeme fungovat i bez toho. Nebudeme spěchat, teda v rámci možností, svatba být musí, ale náš vztah to okolo. Na to spěchat nemusíme, malé krůčky." Dívá se mi do očí, vidím jaký z toho má strach a hledá něco co by mu naznačilo, že to nemyslím upřímně. 

,,Polib mě." vydechne nakonec. Jeho žádost mě dost překvapí, ale pak už nečekám. Natisknu své rty na jeho v pomalém polibku, který mi po chvíli váhavě oplatí. Jeho oči jiskří a tvář zdobí krásný úsměv. ,,Bylo to dobré?" nakrčí zase ten svůj nosík a mě to rozesměje. ,,Hej!" plácne mě do hrudě. ,,Ano Hazz, bylo to více než dobré. Jsi takové roztomilé nezkušené kotě." Je to sladký. Posadíme se na břeh u jezírka, Harry se mi opře do náruče a hlavu položí na mé rameno. ,,Promiň, já jsem nikdy nic takového nedělal." ozve se po chvíli. ,,Neomlouvej se za to, nevadí mi to. Je to sladké a moc rád ti všechny tyhle věci ukážu." To je to poslední co by mi mělo vadit, líbí se mi že jeho první polibek patří mě. Líbí se mi myšlenka toho, že to není jeho jediné poprvé co bude patřit mě. Pokud to tedy dobře půjde. Můžeme zjistit, že to prostě fungovat nebude, že jsme příliš rozdílní a jak to půjde rozvedeme se. Nebo naopak zjistíme že to funguje moc dobře a zůstaneme spolu. To by byla varianta, která by mi opravdu vyhovovala. Harry je sladký chlapec, moc chytrý, krásný a nerad bych ho viděl po boku někoho jiného. Ani já si ho nezasloužím, ne s mou povahou, ne s mou minulostí, ale jsem sobec a nepustím ho. Ne pokud on sám nebude chtít. A já udělám vše proto, aby ode mě už nikdy odejít nechtěl. Stačily dva týdny, abych tomu to chlapci propadl. Myslím, že nápad rodičů mě oženit bylo to nejlepší co pro mě kdy udělali. Jen díky nim jsem našel Harryho, vehnali mi ho do náruče a já ho nepustím.

Po chvíli Harry sundává boty, vyhrnuje kalhoty  a nohy ponořuje do vody. ,,Budeš nemocný Hazz." zamračím se. ,,Nebudu." zasměje se. ,,Spal jsem v zimě na zemi na ulici. Trocha studené vody mi nemůže ublížit." Občas zapomínám, že není tak křehký jak vypadá. A pořád mě sere co si musel prožít i když on to bere úplně jinak. Tyhle věci ho neštvou, smířil se s tím že to tak prostě bylo. ,,Nepočítej s tím, že se pak o tebe budu starat." zamručím se. ,,Nebudeš?" zvědavě zvedne hlavu z mého ramene a podívá se na mě. ,,Samozřejmě že budu, ale budu ti říkat, že jsem to říkal." Krajinou se znovu nese Harryho smích a já nemohu být šťastnější. ,,Počítám s tím." nakloní se ke mě a zaváhá. Chce polibek? Nehnu se ani o centimetr, chci aby si vzal to co chce. A nakonec to i udělá, po dalším krátkém zaváhání mě políbí. 

,,Pojď zkusit vodu." ozve se najednou Harry. ,,Cože?" To nemyslí vážně! Ale Harry se zvedá a svléká do spodního prádla. Vykulím na něj oči, protože sakra on se svlíká! Jenže potom fakt vleze do toho jezírka. ,,Ty jsi se zbláznil." křiknu na něj. ,,Ne." Směje se. ,,Pojď za mnou." Váhám, neměl bych. Budu nemocný a Harry taky. Nakonec ale neodolám, svlékám se a lezu za ním. ,,Sakra Harry je to ledový! Myslím, že moje koule zalezli zpátky." brblu a Harry se směje. Potvora. ,,No tak pojď." ,,Moje koule Harolde!" vyjeknu na něj, když se můj klín setká s ledovou vodou, což Harryho rozesměje ještě víc. ,,Jen počkej, tohle ti vrátím." Hecnu se a fakt tam vlezu po ramena. Harry vesele plave kousek ode mě. ,,Je to fajn, přiznej že to je fajn." Kouká na mě jako by si byl jistý, že má pravdu. ,,Víš co je na tom jediné fajn?" doplavu k němu a chytnu ho kolem pasu. ,,Že jsme skoro nazí." zasměju se. ,,Jsi pěkný úchylák Louisi." pronese Harry vážně. Jen na to pokrčím rameny. No a co, tak jsem. Jenže on si mě musí vzít. Výhra pro mě. ,,Stejně si mě vezmeš." vypláznu jazyk a on mě do něj kousne. ,,Hej!" ,,Vezmu, když mě chytíš." zasměje se a plave ode mě. 

Nakonec z vody vylejzáme celý promrzlí, dokonce i Harrymu je zima. Rychle se soukáme do oblečení a utíkáme zpět do auta, kde si žádám zapnutí topení. Řidič na nás kouká jak na blázny, ale to nám nevadí. Harry se pokládá do mé náruče, pořádně ho obejmu a zakryju mým i jeho sakem, aby mu bylo teplo. Líbám ho do vlasů a po chvíli cítím jak se jeho tělo uvolňuji. Usíná. Kdo by to čekal, že stačí jedna nepříjemná večeře, jeden ztřeštěný nápad jak ho rozveselit a udělá to z nás pár. Ano, neřekli jsme si to, ale je to snad více jak jasné. Toho kluka se už nevzdám.