Fucking life

I don't believe my eyes

,,Jsi si jistý?" hned na mě spustí Zayn, když vejdu do jídelny. ,,Neboj se Zayne." protočím očima. Co by se asi tak mohlo stát, je to malé vyděšené kotě. Navíc je bezdomovec a bude rád, za domov. Vypadá, že bude i krásný, což je pro mě plus. ,,Jasný není se čeho bát že." ušklíbne se. ,,Jen si k sobě vezmeš bezdomovce, který tě ve spánku klidně může zabít. Ale o co jde." rozhodí rukama. ,,To by mě zabít klidně mohl i nějaký z těch kluků co jsi našel. No tak Zee zamysli se. Harry nikoho nemá, nemá ani domov. Pomohu mu a on zase mě. To je skvělý obchod. Ani jeden se nepodrazíme. Jestli ho podrazím já nebudu mít své místečko ve firmě, jestli on mě nebude mít kde bydlet. Chápeš proč je to výhodný pro oba." Jsem si jistý, že se nemůže nic posrat. A i kdyby byl Harry nějaký šílený sériový vrah, tak přeci nezabije někoho kdo mu dá domov. Jediné z čeho mám obavy, aby nebyl feták, ale nevypadá tak. Rozhodně nevypadá, že je na něčem závislý. 

 Harryho capkat dolů slyším už na schodech, je roztomilé jak každý krok je opatrný a co nejtišší. Jako by se bál co ho tu čeká. Opatrně nakoukne i zpoza futer do jídelny, kde se Zaynem sedíme u stolu. Usměju se na něj, ale úsměv mi na tváři zamrzne. Fuck. ,,Wau, Harry." překvapeně zamrkám jestli se mi to nezdá. Jeho mokré vlasy se mu kroutí nad rameny, má nádhernou tvář která byla skrytá špínou a prachem. Ted vyčnívají jeho lícní kosti a i ten nosík je roztomilý. Je opravdu nádherný, tak jemný a křehký. Aspoň tak vypadá. Připomíná mi malého andílka. Vidím dokonce jak jeho tváře nabírají růžový nádech. ,,Pojď k nám, vše ti vysvětlím." nevím proč, ale postavím se. Abych to nějak zakryl jdu mu pro sklenku vody a taky mu ohřeju čínu, kterou jsem včera nestihl ani otevřít natož sníst. 

Harry se Zaynem proti sobě sedí u stolu, Zayn ho propaluje pohledem a Harry se dívá do stolu.Je rozkošné jak je stydlivý. Položím před něj talíř i sklenku s vodou a až tehdy vzhlédne. Dívá se na mě více než překvapeně. Bože, jak nádherně kulí oči. ,,Najez se a já ti zatím řeknu o co jde." posadím se vedle něj i když jsem původně seděl někde jinde. ,,Děkuju." pípne Harry a pustí se do jídla. ,,Pomalu, ať ti není špatně." pokárám ho trochu, když vidím jak to do sebe hází. Harry hned zpomalí a pořádně kouše. ,,Harry jde o to, že můj otec vybudoval firmu. Není důležité co vyrábíme, ale jde o nějaké součástky do telefonů a tak. Já ji po něm převzal, tedy jen jeho funkci ředitele. On je stále majitel a má své požadavky. Ten nejnovější je, že se musím oženit. Rodiče akceptují že jsem gay, ale chtějí po mém boku manžela. Mám do konce týdne čas si ho vybrat, pak mi ho vyberou oni. A protože mě nebaví skákat jak oni pískají, Zayn přišel s geniálním plánem." počkám až Harry přikývne že plánu zatím rozumí. 

,,Já i Zayn máme ve smlouvě dodatek, že nesmíme založit jinou společnost dokud pracujeme pod mým otcem. A je strašně riskantní dát výpověď a až potom budovat společnost. Potřebuji pár měsíců na rozjezd, abych si byl jistý že to nebude katastrofa. Takže Zayna napadlo najít někoho, kdo si mě vezme z dejme tomu obchodních důvodů. To by jsi byl ty. Já ti poskytnu všechno co budeš chtít, ty mi budeš dělat manžela a já na tvé jméno založím společnost, která přejde na mě v případě rozvodu nebo ve chvíli kdy dám u otce výpověď." Sleduju ho jak se na to bude tvářit. Zayn protáčí očima a pleskne se do čela. Jasně nechtěl mu říkat o tom plánu s firmou, ale já nechci Harrymu lhát. Nemyslím si, že by si to zasloužil. ,,V případě rozvodu samozřejmě dostaneš hezkou částku, takže se budeš moct postavit na vlastní nohy, zajistí ti to, že už nikdy neskončíš na ulici. Není v tom nic víc Harry. Jen potřebuji pomoct, ty potřebuješ pomoc a já mám řešení." Harry pomalu dojídá a u toho má zamyšlený výraz. Ten kluk je rozhodně chytrý. 

,,Dobře." přikývne nakonec, já se ale zamračím. ,,To byla odpověď na mou nabídku nebo?" Nejsem si teď jistý co tím myslí. ,,Ano, je to odpověď na tvou nabídku. Beru ji." zaculí se na mě a ukáže mi dva dolíčky. Ježinkote! To je rozkošné. ,,To je skvělé." nemůžu si pomoct, ale musím se široce usmívat. ,,No skvělý." povzdechne si Zayn a zapálí si. Vezmu si taky jednu cigaretu a vidím Harryho nesouhlasný výraz. ,,Na tohle si budeš muset zvyknout, slibuju že nebudu kouřit nahoře u ložnice a vždy tady vyvětrám, ale nehodlám se toho zlozvyku zbavit." upozorním ho rovnou, protože by ho to mohlo opravdu rozčilovat. A nechci, aby si myslel, že má šanci to nějak změnit, když tu šance není. Nikdy mě nikdo nepřinutí přestat. I kdybych měl chcípnout na rakovinu.

 ,,Dobře, nechceš něco vědět o mě?" povytáhne obočí a opře se do židle. ,,No aspoň jednomu z vás to pálí." odfrkne si Zayn. Probodnu Zayna pohledem a na Harryho se sladce usměju. ,,Povídej mi něco o sobě." Zajímá mě jeho příběh samozřejmě, ale klidně bych se na něj jen hodiny díval a sledoval jak pod mým pohledem červená. ,,Uhm, bylo mi šestnáct, věděl jsem že jsem gay a rozhodl se to říct rodičům. Nepocházím z bohaté rodiny, spíše tak nějak normální, takže když jsem chtěl na universitu, musel jsem si držet dobré známky, nemohl jsem si jen tak něco koupit. Byl jsem zvyklí vyjít s málem. Jeden večer jsem za nimi přišel, řekl jim to a oni mě vyhodili. Ještě ten večer jsem popadl své úspory, věci co se dali prodat, nějaké oblečení a utekl. Za poslední peníze jsem o několik dní později přijel do Londýna. Myslel jsem že seženu práci, ale kdo zaměstná šestnáctiletého kluka bez školy a zkušeností. Marně jsem hledal práci dva roky a pokoušel se nějak prostě přežít. Až do dnešního večera kdy jsi se objevil ty." Zvedá se ve mě znovu vlna zlosti, nechápu jak mu to mohli udělat. Nechápu jak mohli vykopnout vlastní dítě.

 ,,Na jakou universitu jsi chtěl jít?" zeptám se zvědavě. Harry je rozhodně chytrý chlapec a kdyby byl na universitě dotáhl by to daleko. ,,Nevím, na jakoukoli která by mi nabídla stipendium." pokrčí rameny. ,,Vždy jsem chtěl být ale lékař." Líbí se mi jeho ambice, lékař není zrovna jednoduché zaměstnání a není k němu ani jednoduchá cesta. ,,S tím bych ti mohl pomoct Harry." nakloním se k němu a típnu nedopalek cigarety. ,,Jak?" nakloní zvědavě hlavu na stranu, jako kotě. ,,Nemám ani dodělanou střední." Vypadá tak moc odevzdaně, jako by se dávno svého snu vzdal. Což nejspíš i udělal. ,,Zařídím to. Uvidím co s tím půjde udělat, ale zřídím to ano." Usměju se na něj, v jeho tváři jdou stále vidět pochyby. Nedivím se, poslední dva roky nemohl věřit nikomu a předtím? Kdo ví jestli vůbec někdy doopravdy věřil. ,,Fajn, takže já vás tady nechám." Ozve se Zayn. ,,Zítra se stavím s předmanželskou smlouvou, aby jsi měl čas si ji prostudovat Harry." Zayn se postaví a zadívá se na mě, jako by chtěl ještě něco říct. Nakonec, ale jen zakroutí hlavou a odejde. 

,,Co by jsi chtěl dělat?" nakloním se k Harrymu. ,,J-já nevím." ošije se. ,,Mohu ti ukázat celý dům a potom uvidíme?" navrhnu a Harry mi to odkývá. Odnesu talíř od činy i sklenku od vody a po cestě vezmu Harryho za ruku. Aby se mi neztratil, pochopitelně. ,,Tak pojď začneme tady dole. Kuchyň a jídelnu jsi už viděl a tady je obyvák." dovedu ho do velké, prostorné místnosti, kde je gauč, televize, krb ale i piano. Také prosklené dveře na terasu a zahradu. ,,Na zahradu se podívám až zítra, dnes už tam stejně nic neuvidíš. Ale je tam vzadu krásný altán, co by se ti mohl líbit." Harry se kolem sebe rozhlíží jako zvědavé kotě, je to více než rozkošné. Provedu ho chodbou, kde mu ukážu posilovnu, sauna, vířivku u bazén. Pak už se vydáváme do patra, kde jsou ložnice pro hosty, má pracovna, ložnice a knihovna. U té se Harrymu rozzáří oči. ,,Kdykoli budeš chtít vezmi si knihu nebo si sem zajdi. Je ti vše k dispozici." usměju se na něj. Pustím jeho ruku a sleduju jak pomalu prochází kolem polic s knihami. ,,Opravdu můžu?" nedůvěřivě se na mě otočí. ,,Samozřejmě že můžeš." přikývnu hned. Harry natáhne ruku a prsty přejede po hřbetech knih. Chvíli vybírá než vytáhne Malého prince. Obejme ho pevně na svém hrudníku a zvědavě se na mě zadívá. ,,Harry opravdu, kteroukoli si půjč, vezmi si ji do pokoje nebo kamkoli chceš ano." Je sladké jak je nesmělý. ,,Chceš si ji rovnou přečíst?" Vypadá že se na to neobvykle těší. ,,Mohu?" Dojde až ke mě nejistým krokem, stejně z něj nemohu spustit oči. ,,Samozřejmě."

 Dovedu Harryho k jeho pokoji, hádám že toho má pro dnešek dost. ,,Dobrou noc a krásné sny Harry. Ráno odjíždím brzy, nelekni se tedy když tu nebudu. Během dne si na tebe ale najdu čas." Musím mu nakoupit nějaké oblečení, určitě bude potřebovat i mobil, aby jsme spolu mohli komunikovat a chci ho vzít do potravin, aby mi ukázal co má rád. Nejdřív, ale musím vyřídit věci ve firmě, až pak se mohu věnovat svému chlapci. ,,Dobře, dobrou noc Louisi." pípne potichu Harry a zmizí ve svém pokoji. Opravdu jsem ho právě nazval mým chlapcem? No doprdele.  Zayn bude fakt zuřit. Musím se uchechtnout sám nad sebou. Možná že mě rodiče donutili k tomu nejlepšímu rozhodnutí v mém životě.

----------------------------------------

Louis poprvé viděl Harryho v celé jeho kráse, tedy umytého :D A rozhodně mu nebude volný ani jen 'obchodní' manžel jak si myslel. 

Fox_ie