PATRONUS TUUS [SS&GH] ✅

𝕬𝖚𝖝𝖎𝖑𝖎𝖚𝖒

Jediné co opravdu chtěla, bylo to, že mu chtěla pomoc. Přišla za ním do vězení a podala mu pomocnou ruku a on ji okamžitě odmítl. Byla opravdu zdrcená jeho chováním. Jak jí jen mohl odmítnout? Zachránila mu přeci život, ne? Tak co měl ten starý bručoun za problém?

Posadila se na pohovku a povzdechla si. Byla opravdu tak otravná? Vždyť ona se lidem snažila jen pomoc. Dala si nohy do tureckého sedu a brdu opřela se o své dlaně.,, Vždyť musí být nějaký způsob, jak ho přemluvit." pomyslela si nahlas a znovu si povzdechla. Bylo toho na ní moc. Harry s ní nemluvil od té noci, co zachránila profesora Snapea a Ron si užíval někde po šampionátech s jeho famfrpálovým týmem. Byla tak moc osamělá. Jediný, co jí zahánělo nudu, byla její organizace SPEW. Chtěla však něco víc. Nechtěla už pomáhat jen domácím skřítkům. Chtěla něco většího. Tím nebyl nikdo jiný něž její bývalý profesor lektvarů a obrany proti černé magii, Severus Snape. Vzala si papír a tužku, kterou měla neustále po ruce a začala sepisovat všechny možné plány, jak profesora Snapea zachránit před smrtí.

Kolem jejího krku se objevil zrzavý ocas. Lehce se zasmála a odstranila ocas ze svého krku.,, Teď ne Křivonožko." zakroutila hlavou a pokračovala v sepisování plánu. Zrzavý kocourek se jí posadil na klín a vyžadoval si od ní pozornost.,, Křivonožko teď to opravdu nejde." řekla a snažila se od svého obličeje odstrčit jeho ocas. Kocour ji však pořád dával před obličej svůj ocas. Lehce ji pošimral pod nosem.,, Ale no tak! Něco jsem řekla!" řekla o něco přísněji a sundala ze svého klína Křivonožku.,, Kuš! Zlobivá kočka!" mračila se na zrzavého kocoura a ukazovala prstem na vedlejší místnost. Kocourek, jako kdyby pochopil oč ho jeho panička žádá a rychle utekl do vedlejší místnosti. Spokojeně se usmála a posadila se znovu na pohovku.

Seděla na pohovce a na čele se jí začala pomalu a jistě rýsovat vráska. Nevěděla si vůbec rady se Snapeovo případem. Musela být přeci nějaká možnost, jak ho osvobodit a dokázat, že je ve všech bodech nevinný.

Byla neskutečně rozčilená na jejího bývalého kamaráda, Harryho Pottera. Jak jen mohl obvinit Snapea, z toho všeho, když se sám ze slz jejich profesora dozvěděl o celé pravdě.

Severus Snape nezabil profesora Albuse Brumbala, nikdy nebyl přívržence toho jehož jméno se nevyslovuje, přesto i se Harry rozhodl ho obvinit ze všech dvou bodů.

Nejvíc ji však trápil fakt, že Snape odmítl od ní pomoc. Nechtěl pomocnou ruku od dívky, která moc dobře ví, že je nevinný, ale proč? Chtěl snad zemřít a mít od všeho klid? Nebo snad je opravdu vinen a vše, co se odehrálo před pár lety, byl jen vyplnit její bujné fantazie?

Okamžitě zakroutila hlavou. Větší hloupost by jí snad v životě nenapadla.
Byl nevinný a ona to moc dobře věděla o on to věděl, jen měl pocit, že mu nikdo nikdy neuvěří. A však ona v jeho nevinnu věřila. Ona dokáže světu, že je ve vězení neprávem.,, Vím že jste nevinný." zašeptala do prázdné místnosti.

Každý den se snažila přijít na něco, co by mu mohlo pomoct. K něčemu však zatím nedošla a její pátrání začalo být marné. Díky Merlinovi přišla na způsob, jak ho osvobodit.

Opět si vzala tužku, papír a začala psát dopis na ministerstvo kouzel.

Dobrý den,

pane ministře píši Vám s žádostí na odvolání vůči soudu pana Severuse Snape. Ráda bych svědčila v jeho prospěch. Vím o jistých okolnostech, které by jistě mohli pomoc panu Snapeovi jak už z úplného osvobození nebo jen snížení trestu.

S pozdravem
Hermiona Jean Grangerová

Odložila tužku a vzala si obálku. Vložila do ní dopis a odložila ji na stůl. Spokojeně vydechla a vzala si další čistý papír.