PATRONUS TUUS [SS&GH] ✅

𝖎𝖓𝖓𝖔𝖈𝖊𝖓𝖘

Stál naproti mřížím a držel se jich. Byl připraven, byl smířený s osudem, který ho čeká. Pomalu se pustil mříží a posadil se na dřevěnou desku, která připomínala postel. V Azkabanu teď měli plno a on zatím musel přetrvat ve věznici na ministerstvu. Byl tak zmatený a rozčílený. Moc dobře věděl, že je v obou bodech nevinný, tak proč mu nikdo z porotců a ostatních lidí nevěří? Promnul si spánky a povzdechl si. Byl nic víc než troska. Stejná troska, jako ti kteří seděli v Azkabanské věznici. Naštěstí jeho utrpení brzy jistě skončí. Brzy si ho odvedou na smrt a dostane mozkomorův polibek. Bude po všem.

Není to tak dávno, co seděl v téhle cele za jeho špatné činy. Po smrti jeho nejlepší kamarádky a jeho opravdové lásky, ho obvinili ze smrtijedectví. Naštěstí zasáhl jeho přítel? Otec? Jak jen nazvat člověka, který se o něj podstatě staral od nástupu do Bradavic až do nedávna. Albus Brumbál byl jeden z mála komu důvěřoval, avšak jeho důvěru několikrát zničil. Věřil, že bude s tou svou zákeřnou nemocí bojovat, místo toho to vzdal a skočil z té astronomické věže. Vstal a jednou rukou se opřel o protější zeď. Byl z toho, jak by řekl mudla, jelen. Dalo by se říct, že by se strachy z vlastní smrti rozplakal, avšak to neuměl a nevěděl, jak. Nikdy neplakal pro nic a za nikoho. Jen jednou uronil slzu a to za jeho milovanou LILY POTTEROVO.

Připadalo mu to jako nedávno, když dorazil do Godrigova dolu a našel na podlaze ležet manžele Potterovi. Jamesovo tělo jen překročil a vydal se za plačícím hlasem chlapce, který zůstal na živu. Jeho oči spočinuly na plačícím chlapcovi, kterému po boji zbyla, jen malá jizva ve tvaru blesku, pak hned sklouzly k tělu jeho milované ženy. Sedl si na zem a pevně svíral její ztuhlé tělo v náruči. Po tvářích mu tekly prameny teplých slz. Čichal k jejím rudým vlasům a snažil se zapamatovat z její vůně, co nejvíce. Černovlasý chlapec za ním stále hystericky plakal. Otočil se na něj a podíval se tomu nevinnému chlapci hluboko do očí. Měl je jako ona. Oči plné něhy, laskavosti, nevinnosti, soucitu a lásky. Chlapcovo nevinnost však kazila jeho podoba. Vypadal, jako jeho sok James Potter.,, Jestlipak budeš, jako tvůj otec, Harry?" optal se malého chlapce. Pravda se však brzy ukázala najevo. Hned, jak dorazil do Bradavic mladý Potter, tak celou školu doslova převrátil vzhůru nohama. Byl stejný, jako jeho otec. Líný a arogantní. Stejný zmetek jako James, ale ty jeho oči ho vždy dokázaly odradit od nějaké hlouposti. 

Pěstí bouchl do zdi a potichu zasténal. 

Potter ten zmetk! Jak jen mohl udělat, co udělal? Předal mu přeci své vzpomínky, když byl na pokraji smrti. Měl očistit jeho jméno až zemře. Tak proč to neudělal? Těžko říct, možná si nechtěl zničit jeho slávu, která ho doprovázela již od jeho narození nebo prostě byl zmetek, jako James Potter. Opřel hlavu o zeď a zhluboka dýchal. Potřeboval se nějak uklidnit. Problém byl však, že nevěděl jak se uklidnit. Po cele přecházel sem a tam a přemýšlel o tom, jaké to bude až bude konečně volný.

,, SNAPE!" křikl jeden z dozorců. Severus ho ignoroval a dál pochodoval po cele.,, Máte návštěvu!" zastavil se a opřel se jednou rukou o zeď. Strážný otevřel mříž a pustil nezvanou osobu do cely, následně ji zavřel.

,, Ať jste kdo jste, vypadněte." řekl poměrně klidným hlasem.,, Pane profesore." zašeptal ženský hlas. Prudce otočil hlavu a podíval se na ženu, která stála naproti jemu.,, Grangerová, co tu sakra chcete!" štěkl a hodil po ní vražedný pohled. Dívka udělala pár kroků k němu.,, Chci Vám pomoc, pane profesore." řekla tichým hlasem a pousmála se na něj.,, O žádnou pomoc nestojím! A i kdybych stál, tak vy byste byla poslední, kterou bych o tu hloupou pomoc prosil." křikl a šel na druhou stranu cely. Dívka ho však následovala.,, Já vám, ale chci pomoc. Vím, že jste tu neprávem." otočil se na ni.,, Jak si můžete být jistá?! Třeba jsem ho opravdu zabil?" dívka se posadila na desku, která připomínala postel.,, Protože jsem slyšela Váš rozhovor s Brumbálem." sklopila pohled k zemi a hrála si s prsty na rukou.,, Grangerová! To vás neučili, že se cizí rozhovory neposlouchají?!" dívka se na něj podívala.,, Nebylo to schválně! Já zaslechla jsem to den předtím, než jste se spolu s Harrym ocitl na astronomické věži. Chtěla jsem o něčem mluvit s profesorem Brumbálem, ale byl jste tam vy a.." okamžitě zmlkla když uviděla blížící se stín strážného.,, Vše v pořádku, slečno Grangerová?" zakývala hlavou a čekala až bystrozor odejde. 

,, Já Vám chci jen pomoc, pane profesore." zašeptala a vstala.,, Otevřete prosím." bystrozor otevřel celu a pustil ji ven z cely.,, Nahledanou." řekla tiše a odešla. On tam jen tiše stál se sklopenou hlavou a přemýšlel o tom, co mu tahle mladá žena nabídla.

Má přijmout nabídku od malé, pošetilé holky, která si myslí, že dokáže spasit svět? Byl by hlupák, kdyby na to kývl a nechal si od ní pomáhat. Jeho oči sledovaly kameny, které trčely ze zdi. Proč za ním jen lezla? Nebylo snad jasné, že o nikoho a nic nestojí. Jako kdyby nestačilo, že mu zachránila život, když měl zemřít rukou temného pána. Proč jen se zajímala o to aby přežil. Stejně to bylo zbytečné. Jen mu prodloužila trápení, které ho sžíralo zevnitř. Celý jeho život byl, jen o tom že musel někoho poslouchat, proč by tomu mělo být i teď? Proč by měl poslouchat kecy malé, pošetilé holky, která o životě neví nic. 

Opět začal pochodovat po cele a snažil se uklidnit. Byl neskutečně rozčílený z její drzosti. Jak si sem mohla dojít bez pozvání a mluvit mu něco o jeho nevinnosti? Ano, byl nevinný, ale to kromě jeho a Brumbála nikdo nevěděl. Pak se zde zjevila ta malá vševědka a vše opět převrací vzhůru nohama. Proč se do všeho ta malá holka musela plést? Nebyl snad Severus spokojený, tak jak byl? Žádal snad někoho o pomoc? Proč mu nechtějí dát konečně pokoj? Proč ho nenechají prostě konečně zemřít.

Pokračování příště...