Zabíjet a Milovat

3.kapitola

Vzbudila jsem se do sluncem osvíceného pokoje. Upravila jsem se a šla do kuchyně. Richard připravil snídani.
"Dobré ráno."
"Dobré ráno"
"Dneska se seznámíš s tvými vrstevníky, ať se tady po dobu co tu budeš nenudíš"
"A jak dlouho tady budu?"
"Nevím, počítal jsme zatím s dvěmi týdny."
"Ano já také, kdy se s nimi mám setkat?"
"Setkáme se se Susane, bude tam už Jacob a ten tě zavede do své party"
Nejedla jsem se a šla se převléct, vzala jsem si džínové kraťasy a bílé tričko, vlasy jsem si vyžehlila a mohla jsem jít.
Vyšli jsme před barák a Susane už tam čekala i s Jacobem. Jacob byl vysoký a blonďatý kluk, naštěstí na blonďáky nejsem.
"Ahoj, já jsem Jacob"
"Já Emily"
"Tak pojď, už jdeme pozdě"
Zamávala jsem Richardovi a už jsem šla vedle Jacoba, někam do neznáma.
"Kam jdeme?"
"Milá Emily, jdeme k mojí holce domů, přijdou tam mý dva kamarádi a jedna její kamarádka"
"A představíš mě? Jsem nervózní a nikoho neznám"
"Známe se teprve 2minuty a už tak mi přijdeš fajn, takže se nemusíš bát, sednes k nám."
"Dobře"
Nešli jsme moc dlouho. Objevili jsme se před obrovským domem, mezi dveřmi už stála krásná, vysoká, štíhlá, červenovláska, která když zahlédla Jacoba se rozeběhla a ihned ho objala. Byla veselá a krásná.
"Ahoj, já jsem Maya"
"Ahoj, já Emily"
Obejmula mě taky a pozvala nás dovnitř.
"Vybral sis dobře" řekla jsem Jacobovi
"Já vím"
Usadili jsme se na gauč a čekali na další 3lidi.
"Tak jsem tu" ozval se ode dveří dívčí hlas a vešla dívka s normální postavou a hnědými vlasy.
"Tebe neznám" vykřikla
"Ano, já jsem Emily, dcera Richarda" myslela jsme že ho znají když je to přítel Jacobovi matky
"Toho Richarda?"
"Ano" znervózňela jsem "děje se něco"?
"Ne, nic, to zjistíš pak Emily. Já jsem Daisy"
Chvíli si povídali a pak přišli poslední členi party. Vešel jeden kluk, který se ihned usmál na Daisy a políbil ji na čelo a minutu po něm vešel druhý. Ihned mi spadla brada. Vysoký, tmavovlasý, hnědé oči, vypracovaná postava a nádherné plnější rty, kluk přesně podle mých představ. Nečekala jsem že bych někdy mohla vidět takhle nádherného kluka. Sedl si vedle mě.
"Čau, já jsem Nick"
"Já Emily"
"Emily? Krásné jméno, čí jsi?"
"Já jsem ze Španělska, jsem dcera Richarda"
Překvapeně se na mě podíval a pak se mu rozzářili oči a usmál se.
"Tak to spolu budeme velmi často" odvětil.
Všichni se začali smát ale já stále nepochopila proč, tak jsem se musela zeptat?
"A jak to?"
"Pracuju s ním"
"Tak to jo, ani nevím co dělá za práci"
Všichni se podívali na Nicka, nejspíš taky nic neví.
"Máš čas večer? "
"Ano"
"Vyzvednu tě u Richarda a vše ti řeknu jo?"
"Dobře"
Ostatní se na sebe jen podívali a víc to neřešili. Nakonec se mi představil i poslední kluk.
"Já jsem Lucas, Daisy přítel".
Neváhala jsem a zeptala se
"Takže tu jste všichni zadání?"
Samozřejmě mě zajímala hlavně Nickovo odpověď.
"Já ne, jsem rád že tu jsi teď ty, si nepřijdu jak jedinej křen, nebo někoho máš?"
Zasmála jsem se "nemám".
Zase se roztomile usmál. Bavili jsme se až do večera, bylo to skvělý, nedokázala jsem si představit že bych tu mohla najít nějakou dobrou partu hned druhý den. S Nickem jsme byli domluvení že se sejdeme kolem osmé večer. Bylo už šest tak jsem se omluvila a šla se k Richardovi do bytu převléct, ráno mi dal klíč ať nemusím na něj stále čekat, nejsem tu s otcem ale sama se sebou. Nebo zatím mi to tak přijde, ale nestěžuju si, vím že potřebuje pracovat. Vešla jsem do bytu a vybírala outfit. Mám si vzít ty červené šaty? Ptala jsem se sama sebe, ale to by vypadalo že to beru jako rande a to je hloupost, tak jsem si vzala ty černé šaty co jsem měla na sobě včera, jsou i tyhle krásné ale nejsou zas tolik společenské. Byla jsem nervózní, po dlouhé době jdu s nějakým klukem sama ven. Vyšla jsem před barák a Nick čekal naproti. Hned co mě uviděl přešel silnici a pozdravil mě objetím. Začala jsem se červenat ale snažila jsem se rychle vzpamatovat aby si toho nevšiml.
"Kam půjdeme?" zeptala jsem se
"Dovedu tě na mé oblíbené místo"
Nešli jsme moc dlouho, došli jsme na kopec kde byla fontánka a kolem ní lavičky, celou cestou tam jsme ona nic neřekl, sedli jsme si vedle sebe na lavičku a Nick začal mluvit.
"Raději si sedneme, protože chci mluvit o něčem co tě nejspíš nebo teda určitě překvapí. Nic neříkej jen poslouchej a pak se můžeš ptát, ju?"
"Dobře"
"Tvůj otec přes den pracuje jako šéf jedné velmi známé firmě tady v Americe, založil ji a vlastní ji, jenomže....tady v Americe, je to trochu jiné než u vás. Prostě po takových velkých mužích, jdou mafiáni, mafiáni jsou rozdělení do několika skupin, ti zlí a ty méně zlý. Tvůj táta je šéf západní Mafie a já dělám s ním." nadechl se a kouknul se na mě. Nemohla jsem popadnout dech, můj biologický otec je tedy mafián, vraždí lidi aby ochránil jiné lidi. Nevěděla jsem co říct.
"Emily, teď to asi chceš rozdychat, tak tě nechám"
"Ne, nenechavej mě tu prosím, už tak je tma a když jsi mi řekl že po mém otci někdo jde, tak i tak mám strach"
"Dobře, tvůj otec dneska v noci nebude doma, je ve firmě, budu spát u tebe dneska pokud chceš, tvůj otec mi řekl že tě mám ochránit když on u tebe nebude, po nás jde severní mafie a už o tobě vědí, má o tebe strach a jediný já vím, co je zač. "
"Proč mě tady chtěl? Když jsem v nebezpečí"
"Chtěl tě poznat dřív, než ho někdo zabije"
Začlo mě bolet na srdci, zarazila jsem se, až po této větě mi došlo že tu jde o život.
"Nesmíš to nikomu říct, ani rodičům či kamarádce, rozumíš?"
"Ano, můžu ti věřit?" nikoho tu neznám a bojím se, nečekala jsem že by se můj život mohl změnit ve strach o svůj a otcovo život.
"Samozřejmě"
Zvedli jsme se a šli jsme k mému tátovi domů, odemkla jsem a Nicka pozvala do svého pokoje, mám manželskou postel a bylo mi blbe ho v Richardově bytě nechat spát v obýváku. Nick se šel osprchovat a já zavolala Nině.
"Mám v posteli kluka!"
"Si děláš srandu?????? Už druhý den, ty jsi divoška"
"O nic nejde, jen táta tu dnes není tak se nabídl že tu se mnou bude přes noc"
"A je hezký?"
"Ano, přesně můj typ" zasmála jsem se do telefonu a ukončila hovor, protože jsem už přestala slyšet téct vodu. Nick vyšel z koupelny v bílém ručníku, okolo pasu. Bylo mu vidět jeho vypracované břicho, jeho tělo bylo ještě trochu mokré. Usmál se na mě "koupelna je volná". Šla jsem se umýt, přemýšlela jsem co teď Nick v mém pokoji dělá. Rychle jsem se usušila a vešla ve svém bílém županu do pokoje. Nick se na mě otočil a usmál se "ručník by byl lepší"
"Ten jsi mi vzal ty" zasmáli jsme se a on se pak otočil na druhou stranu abych se mohla převléct do noční košile. Lehli jsme si do postele vedle sebe a koukali do stropu, byla jsem neskutečně nervózní, Nick si lehl na bok směrem ke mě a tak jsem se taky otočila. Koukali jsme si hluboko do očí, má tmavé hnědé oči s jemným žlutým proužkem. Usmál se, jeho úsměv je tak kouzelný, má ďolíčky a to je tak moc roztomilý.
"Máš nádherný oči" vyslovil potichu "nečekal jsem že Richard má tak krásnou dceru, nejdřív se mi do této pozice vůbec nechtělo ale teď nelituji" pohladil mě po tváři
"Taky nejsi k zahození" pohladila jsem jeho ruku a oba jsme zavřeli oči.