Když se moje smysli opět probudili rychle jsem vstal a vyběhl jsem na chodbu , slyšel jsem v pokoji Aurory křik . Ne , jestli Lainey udělala nějakou blbost .
Jak jsem v běhl do pokoje Autory zastavil jsem se hned ve dveřích .
Všude byla krev a Autora stála u otevřeného okna , Lainey seděla na posteli a její bílá košile nebyla bílá .
" Tady to bylo , v téhle posteli ?"
Řekla mi Lainey a rychle vstala , polkl jsem a kývl jsem hlavou .
Ona vzala do ruky stojan se svícnem a šla za mnou , chytla mne za bradu a můj obličej nasměrovala na Autoru .
" Auroro ?"
" Ano "
Odpověděla Autora ubrečeně .
" Skoč !"
" Ne !!!"
Snažil jsem se k ni doběhnout ale ona skočila dřív než jsem se k ní stačil dostat . Lainey hodila ten svícen na postel a ta začala hořet . Otočil jsem se na ni a ona se na mne dívala a šla ke mne blíž .
" Nikdy a říkám ti nikdy ze mne nedělej idiota rozumíš ! "
Otočila se šla prostě pryč .
" Kde je moje Lainey kterou jsi byla !!"
Křikl jsem , ona se zastavila ale neotočila se na mne .
" Zabili ji tvoje rodiče "
Odpověděla mi a prostě odešla , musel jsem z toho pokoje rychle odejít .
V čelem království začal být zmatek , nikdo nevěděl co se děje , stráže našli tělo Aurory a Tristanovi hned došlo co se stalo když viděl kousance na kůži jeho sestry .
Museli jsme rychle odejít , nikdo z mích sourozenců nevěděl co se stalo , nikdo to nechápal proč tak náhle . Všechnu vinu jsem vzal na sebe aby Lainey nikdo nepodezíral .
.........................Itálie 1114 .........................
Byli jsme jako lovná zvěř , každý věděl že existují upíři , pronásledovali nás .
Proměněni neměli takový život jako my a proto začali existovat lovci .
Itálie bylo krásné místo , daleko od všeho kde jsem si myslel že po tolika staletí moje Lainey konečně bude šťastná .
Stáli jsme na náměstí a nový lovec byl ve městě , ukazoval všem jaké monstra jsou mezi námi , těmi monstry myslel upíry .
Lainey stála vedle Elijaha a já vedle Lainey .
" Co to má v té truhle ?"
Zeptala se nás Lainey .
" Upíra"
Odpověděl Elijah , ten lovec otevřel tu truhlu a zní vylezl vyplašený člověk jak na něho namířilo sluneční světlo začal hořet .
Lainey se rychle otočila zády k tomu všemu a začala zrychleně dýchat , podíval jsem se na ni a pak na Elijaha .
" Co tady děla lovec ?"
" Zeptej se naši sestry "
Odpověděl mi , Rebekah k němu přišla a on ji políbil na rty před námi , přede všemi .
" Byl proměněny námi "
Řekla potichu Lainey , otočila se na mne dal jsem si ruku kolem jejího pasu ale ona se odtáhla . Narovnala se v zádech a koukala se na Rebekah .
" Budeš pořad naštvaná ? Už je to několik staletí "
" Vážně ? Ale já si pamatuji vše jako by to bylo včera "
Odpověděla mi , Elijah se na nás nechápavě koukal ale nic neříkal .
Koukl jsem se do země .
" Miluji jen tebe "
" To já říct nemůžu , omluvte mne "
Řekla Lainey a šla za Rebekah , zavrtěl jsem hlavou a i s Elijahem jsme Lainey následovali .
Rebekah pozvala lovce na oběd , seděli jsme všichni u velkého z toku v zahradě . Lainey seděla vedle mne a byla nervózní , chytl jsem ji pod stolem za ruku a ona mi ji zmáčkla .
" Jsem rád že jste mne pozvali "
" Nikdo vás nepozval , můj muž o vás neví a vlastně ani neví že jste po boku jeho sestry "
Koukl jsem se na Lainey a ona se dívala na toho lovce . Elijah si odkašlal .
" V tom má Lainey pravdu , proč jste tady ve městě "
" Abych vás ochránit před upíry a monstry co vychází ze tmy "
Chtěl jsem se začít smát ale nemohl jsem , kdyby jen věděl chudák .
" Tak že na zabité upíry "
Ten lovec pozvedl pohárek s vínem mim směrem .
" Moji žene se nelíbíte "
Pousmál jsem se a koukl jsem se na Rebekah a ona se podívala na mne .
" Chci vás jen ochránit , před upíry co vás můžou zabit "
Odpověděl ten lovec a koukal se na Lainey a pak se podíval na mne.
Lainey vstala od stolu a já jsem se postavil .
" Užijete si zbytek dne , pak prosím opusťte naše město "
Lovec se nadechl ale já ho nechtěl dál poslouchat a šel jsem za Lainey která odešla jako první .
Doběhnul jsem ji a rukou jsem ji chytl kolem pasu , ona se tentokrát neodtáhla a šli jsme stejným směrem .
" Je hezké že i přes tu zlost co máš ke mne , mne stále nazýváš svým mužem "
" Jsi můj muž "
Odpověděla mi .
" Poslouchej mne "
Zastavil jsem ji a donutil jsem ji aby se mi dívala do oči .
" Nikdy pro mne nikdo nebude tak důležitý jako ty , žádná žena nikdy nezastane tvoje místo vedle mne . To co se stalo byla chyba a lituji toho , my jsme napořád a navždy rozumíš mi . Jsi moje královna "
Lainey se na mne dívala a kývla hlavou .
" A ty můj král "
Odpověděla mi .
" Vrať mi moji Lainey , tu která si do vlasů dávala kopretiny a dělala si prstýnky z pampelišek "
Lainey se zasmála a jen kývla hlavou , usmál jsem se a přivinul jsem si ji k sobě .
Musel jsem toho lovce dostat z města , nebyl tady jen tak . Já to věděl ale moje hloupá sestra asi ne .
ČTEŠ
Always and Forever
Fanfiction"Always and Forever " Jaký vlastně byl život rodiny Mikaeslon když měli ještě lidskou tvář . Příběh bude o tom jaký byli než se jejich matka rozhodla udělat z nich upíry . Začneme od začátku až se dostane až ke konci . Lainey přijela do vesni...
