Část devatenáctá

352 37 9
                                    


" Počkej tak že mi chceš říct že Elena je je klíč k tomu aby Klaus se stal hybridem ?"

" Je chytrý , že je chytrý ?"
Řekla Lainey Rebekah a ta se zasmála a kývla hlavou .

" To ... Bude muset umřít "

" Ano "
Odpověděla mi Lainey jako by nic .

" Ale no tak spí s tvým bratrem , ty jsi nic "
Řekla mi Rebekah , Lainey se napila vina a opět se usmála .
Byl jsem s nimi v tom baru celý den , musel jsem nějak strávit to že Klaus je ve městě jen kvůli Eleně . Nechápal jsem to , když umře on bude mít co chce .

.......Lainey ......

Upřímně bylo mi Damona líto , ale Eleny ne . On ji miloval a ona dala přednost Stefanovi a ne jemu .
Koukla jsem se ke dveřím od baru a přišel Klaus , Caroline , Kol , Fin a Elijah .

" Nějak to uděláme "
Usmála jsem se na Damona hladila jsem ho ve vlasech , on na mne otočil hlavu a kývl . Usmála jsem se a on mne pohladil po tváři . Jak tohle udělal viděla jsem jak ho Klaus za tu ruku chytl a dal ji pryč z moji tváře.

" Zvedej se!"
Řekl mi naštvaně .

" Ne !"

" Zvedni se !!"
Řekl teď dost nahlas a celý bar utichl , zvedla jsem se a on mne chytl za paži .

" Pa Damone , Rebekah "
Usmála jsem se a Klaus mne táhl pryč z toho baru .

" Tak brzdi jasný !"
Řekla jsem mu venku a vyškubla jsem se mu , on mne chytl znova za paže a natiskl na sebe .

" Přestaň ! Dělám to jen aby Damon byl ten špatný "

" Ne .. Koukáš na něho jako kdysi na mne "

" To nekoukám tebe jsem milovala "
Klaus mne pustil a koukal mi do oči .

" Milovala ?"

" Prostě mi věř "
Neodpověděla jsem mu na jeho otázku , proč taky .

" Odpověz ! "

" Přestaň Klausi! "

" Pořad zapomínáš že jsi moje žena , ano .."
Ukázal na mne prsten , pozvedla jsem obočí a chtěla jsem se začít smát .

" Mne to vtipné nepřijde , poučil jsem se co se tyče Aurory . Caroline je jen kamarádka "
Koukala jsem se na něho co z něho ještě vypadne a usmála jsem se , za ty roky co jsem ho neviděla se změnil , slušelo mu to i když on vždycky věděl co si má obléct aby zaujmul .

" Miluju "
Řekla jsem mu , on konečně přestal mluvit .

" Fajn "
Řekl mi ale to už jsem se zasmála .

" Fajn ? Jako vážně !"
Zavrtěla jsem hlavou .

" Nevím co říct , chtěl jsem to slyšet ale nebyl jsem na to připraveny "

" Tys na něco nebyl připraveny jo "

" No ano ... Tak že jaký je tvůj plán ?"

" Neřeknu ti ho .. Je to můj plán , jeď podle svého plánu ano "

" To nejde aby jsme měli dva plány "

" Proč ne ? "

" A ty si ta chytrá "
Zavrtěl hlavou a šel pryč , svraštila jsem obočí a rychle jsem šla za nim .

" Počkej na mne !!"

......Klaus .......

Usmál jsem se a Lainey mne doběhla a chytla mne za ruku , šla vedle mne a propletla semnou prsty .

" Proč nemůžeme mít každý svůj plán ?"

" Protože pak by to nedopadlo dobře "

" To asi ano , dobře dal se budu bavit s Damonem on ví hodně věci a už teď jsem v jeho hlavě a pomalu ho zbavují Eleny "
Koukl jsem se na Lainey a ona se usmívala .

" Dobře "

" Tak že to co vidíš není to že by se mi líbil a nebo tak nějak "
Kývl jsem hlavou ,  otočil jsem na ni hlavu a ona se usmála tím svým úsměvem co jsem znal  jen já . Bylo fajn že se chová takhle , žádné výčitky a nebo tak , měli jsme toho hodně za sebou oba dva . Dal jsem si ruku kolem jejich ramen a ona mne obejmula kolem pasu .

" Byl jsi překvapený když jsem ti napsala ?"
Zeptala se mne Lainey , zasmál jsem se a kývl jsem hlavou .

" Nečekal jsem to , myslel jsem na tebe . První šok byl když jsem tě nenašel vedle Rebekah "

" Ano moje probuzení byl šok i pro mne , bylo to strašné "
Koukla se jinam , zastavil jsem se a koukl jsem do země .

" Omlouvám se , myslel jsem že všechno zvládnu sám "

" To nic , je to už dávno "

" Nezapomínáš "

" Ne, ale na tohle ano . Mám jen tebe a tvojí rodinu "

" Naši rodinu Lainey , víš co jsi říkala napořád a navždy "
Ona kývla  , pak zavrtěla hlavou a usmála se .

" Tak jo , najdeme čarodějku , zabije dvojnici a uděláme s tebe hybrida . Nejmocnějšího tvora na téhle zemi , každý bude vědět kdo je Klaus Mikaelson "
Zasmál jsem se a obejmul jsem ji , ona mi dala ruce kolem krku a přitiskla se ke mne .
Možná jsem ji neměl věřit ale věřil , znal jsem ji tak dlouho . Říkala vždycky že mne každý bude znát .
Utrhl jsem kopretinu co byla v truhlíku na náměstí a dal jsem ji Lainey do vlasů , ona se usmál a protočila oči..

Always and Forever Kde žijí příběhy. Začni objevovat