Projekt "Baby Toys"

Kapitola 1. Nález

Pohled Patrika

Byl jsem zrovna na cestě za Poppy, Huggym a Bombasem (jsou to totiž moji přátelé), když jsem si všiml podivného kontejneru. Vypadal jako nějaká malá vězeňská cela. Byly tam dveře a u nich cedulka. Rozhodl jsem se ji přečíst. "V tomto kontejneru jsou dětské verze hraček Poppy, Huggy Wuggy a Mommy Long Legs. Pravidla: Pokud se dostanou do kontaktu s kávou, energetickými nápoji nebo tvrdým alkoholem, dostaňte je na denní světlo nebo na ně zasviťte silným zdrojem světla. Jestli chcete krmit Mommy Long Legs, dávejte jí minimální množství a dělejte mezi nimi delší pauzu. V případě porušení tohoto pravidla ji dostaňte na denní světlo. Jiné světelné zdroje ji sice zkrotí, ale jen na chvíli." přečetl jsem si pro sebe.  Tohle mi přišlo i na Playtime Co. dost bizarní. Proč by něco takového vyráběli? "Někdo nás přišel zachránit!" ozvalo se z kontejneru. "Vy ještě žijete?" podivil jsem se. "Je tu strašná tma." ozval se další hlas z kontejneru. Zkusil jsem ty dveře otevřít, ale byly zamčené. Ale na stole vedle toho kontejneru byl klíč a u něj fotka. Na té fotce byly ty dětské verze Poppy, Huggyho Wuggyho a Mommy Long Legs. Vypadali tak roztomile. Nakonec jsem odemkl a osvobodil je. A ve skutečnosti byli ještě roztomilejší než na té fotce. Zřejmě tam byli dost dlouho, protože hned vyběhli a skočili na mě, takže jsem měl co dělat, abych s nimi nehodil záda. "Jsme tak rádi, že jsi nás osvobodil!" děkoval mi malý Huggy. "Hele, co říkáte tomu, že bych vás představil svým kamarádům? Určitě budou mít radost." navrhl jsem. Všichni radostně přikyvovali. Bylo to až podezřele jednoduché. Ne že bych z toho nebyl nadšen, ale od Bombase jsem se naučil, že pokud je něco moc snadný, pak nastane zvrat a vše jde do háje. Což se tak trochu i stalo, protože malá Mommy Long Legs začala po mě chtít, abych jí dal něco, na čem by si mohla smlsnout. "To tam nikdo nechodil, aby ti dal najíst?" podivil jsem se. Malá Mommy jen přikývla. "Hele, tak dojdeme k mým kamarádům a pak se poohlédneme po něčem dobrém, ano?" navrhl jsem jí a ona to přijala. K mému štěstí jsme dorazili před místnost, kde se moji přátelé nacházeli. "Tak jsme tu. Já pro ně zaskočím, tak tu prosím počkejte, ano?" poprosil jsem je. Přikývli, že ano. Já pak otevřel dveře a vstoupil. "Huggy, Poppy, Bombasi! Jste tu někde?" zavolal jsem na ně. Hned přišli. "Kde jsi se zdržel?" zeptala se na uvítanou Poppy. "To vám právě chci ukázat. Našel jsem velmi zajímavé hračky. Jsou to dětské verze Poppy, Huggyho Wuggyho a Mommy Long Legs. A jsou fakt roztomilí. Jsou to ty nejroztomilejší hračky v této továrně." řekl jsem jim a vedl je k místu, kde měla děcka čekat. Otevřel jsem dveře, aby se na ně mohli podívat. "A v čem jsou tak výjimečný?" podivil se Huggy Wuggy. "Možná protože jsou neviditelní?" zeptala se nejistě Poppy. Tak jsem se podíval na místo, kde jsem je nechal, jenže tam nebyli! "Kam zmizeli? Před chvilkou tu ještě byli!" podivil jsem se. "Tak počkat. Tys nechal tři děti bez dozoru v opuštěné továrně!?" vyjela na mě Poppy. "Kamaráde, od děcek nemůžeš očekávat, že zůstanou tam, kde je zanecháš, obzvlášť když jsou to dětské verze hraček." dodal Bombas. Upřímně jsem měl v plánu si s nimi (myslím Poppy, Bombase a Huggyho) jen v klidu povídat, ale osud si prostě řekl, že ne. "Tak jako tak, musíme je najít. Vzhledem k tomu, že mají nějaká speciální pravidla, bude nejlepší je najít co nejdříve." navrhl jsem. "Pravidla?" podivil se Huggy. "Nesmějí se dostat do kontaktu s kávou, energetickými nápoji nebo alkoholem. A pro Mommy Long Legs je tam pravidlo navíc, a to, že kdyby ji někdo chtěl krmit, tam má dávat málo a dělat delší přestávky." řekl jsem. "A když to porušíme?" vyzvídal Huggy. "Nevím, ale pokud by k tomu došlo, máme je dostat na denní světlo nebo použít silný zdroj světla. Pokud by se porušilo to krmení, denní světlo je jediné řešení." vysvětlil jsem. "Tohle mi přijde i na Playtime Co. krapet přehnaný." zareagoval Bombas. "To jsem si taky řekl, když jsem to poprvé četl." řekl jsem. "No jestli je chceme dostat, měli bychom už jít. Kdo ví kam až došli a navíc za hodinu začne zapadat slunce." navrhla Poppy. "Dobře, takže si to rozdělíme. Huggy půjde pro svoji dětskou verzi, Poppy pro svoji dětskou verzi a já půjdu pro malou Mommy." rozhodl jsem. "Jenomže budeš potřebovat někoho, kdo má dost síly na to, aby ti zachránil krk. Jestli se něco posere, beze mě bys neodešel živý." řekl mi Bombas. Moc se mi to nezamlouvalo (ne že bych neměl rád Bombase, to ne), ale pokud si to tak moc přeje, tak mu tedy vyhovím. Když už bylo rozhodnuto, šli jsme je hledat.