Elliotův plán (Poppy Playtime fanfiction)

Kapitola 3. Nemilé překvapení

Pohled Bombase

Během cesty se Poppy, Huggy a Steve mezi sebou bavili, ale já byl spíše tichý a přemýšlel jsem o možných postupech. Nepřekvapilo by mě, kdyby Elliot Ludwig opravdu zabil Mommy Long Legs, ale nemyslím si, že by to udělal. Byla pro něj příliš důležitá. Taky mě zarazila náhoda v tom, že v podobnou dobu, kdy se Mommy pokusila tyhle caparty zachránit, se za mnou ukázali ti dva borci ve stíhačkách. Pak mi to docvaklo. Elliot věděl, že když zabije Mommy Long Legs, já se to nějak dozvím a půjdu po něm, takže se rozhodl, že se mě zbaví. Hlupák. Zřejmě zapomněl, že takové primitivní "atentáty" na mě neúčinkují. Ale nestěžuju si, protože kdyby se to nestalo, nejspíš bych nenatrefil na děcka a nejspíš by už byla v rukou toho zavšivence Elliota. Pak ale přišel menší zádrhel. Našli jsme sice ty žluté dveře do místnosti na uchovávání dokumentů, jenže místo podlahy tam byla propast s non-stop zapnutou drtičkou. Naštěstí si Poppy všimla, že na stropě jsou úchyty a že by Steve mohl se svým grabpackem být schopen nás tam přepravit. "Jenže je tu háček. Vzhledem k tomu, že jsem dospělá osoba a ještě k tomu z velké části robot, tak nebudu zrovna lehký jako pírko. Vy se tam sice dostanete, ale já budu muset pak vymyslet alternativní způsob jak se k vám dostat, což by nás zbytečně zdrželo." namítnul jsem. "To je vlastně pravda. Všichni se tam takhle nedostaneme." souhlasil Huggy. "Ale mohl bych vzít svůj grabpack a přepravit vás na druhou stranu." navrhl jsem. S tímhle už souhlasili všichni. Ne že by Steve byl špatný, ale co se síly a fyzické zdatnosti týče, výrazně jsem ho převyšoval. Netrvalo dlouho a byli jsme na druhé straně. Pak jsme došli k těm dveřím a otevřel jsem je. Na to, že to má být místnost na uchovávání dokumentů, je to brutus nepřehledný a je tam takovej binec, že by se v něm i tank ztratil. Jen co jsme překročili práh, měl jsem blbý tušení, že se něco nepěkného semele. "Mommy řekla, že někde tady by měla být mapa k úkrytu." řekla Poppy. "Tak to abychom si navzájem popřáli hodně štěstí v hledání, protože tady bys nenašla ani atomovou bombu, natož pak mapu." řekl jsem a oni se tomu zasmáli. Aspoň někdo tu je pozitivně naladěn. "Hele! Tamhle bude asi ta mapa." ozval se najednou Huggy a šel k nějakému papírku, kde stálo "Mapa k úkrytu :)". Dávalo by smysl, kdyby k mapě dala papírek, abychom tu mapu našli. Pak jsem se zarazil. S Mommy Long Legs se znám dost dlouho na to, abych poznal její rukopis. A písmo, kterým byl ten text psán, vypadal odlišně, ale pro amatéra by vypadal stejně. "Je to past!" křikl jsem na Huggyho, ale ten už se k papírku natáhl a spustil alarm. A aby toho nebylo málo, ještě se za námi zabuchly dveře. "Myslel jsem si, že budete chytřejší." řekl velice povědomý hlas. Pak zpoza jednoho regálu vyšel Elliot Ludwig. "Vidím, že stále žiješ, Bombasi." podotkl Elliot. "Mě se tak snadno nezbavíš, Elliote." opáčil jsem a vyslovil jeho jméno s největší nechutí. Skoro to znělo jako "idiote" a o to mi šlo. "A vůbec, k čemu nás potřebuješ? Pokud nás chceš klonovat, nestačilo by jenom naklonovat nějakou už klonovanou verzi?" zeptala se jízlivě Poppy. "A ještě se tu opovažuješ ukázat poté, co jsi zabil Mommy Long Legs." dodal Steve. "Poppy, klonování je velice komplikované. Klonovaní jedinci mají jisté změny v DNA a pokud bych je chtěl použít jako klonovací zdroj, byla by vysoká pravděpodobnost, že by byly klony velmi znetvořené, a tím pádem nepoužitelné. A ohledně Mommy Long Legs, tak byste museli být blázni, abyste uvěřili tomu, že jsem Mommy Long Legs zabil." řekl klidně Elliot. "A ten výstřel byl teda co? To sis dal čočku a pak jsi pustil dobráka, který se hlasitostí může měřit s výstřelem?" zažertoval Huggy. Musím uznat, že se mi líbí, jak si osvojuje můj humor. "Jsi nějak moc drzý, ne? Navíc, v tomto stavu je pro mě Mommy Long Legs mnohem užitečnější než kdyby byla mrtvá." pravil Elliot. "Co tím chceš říct?" zeptal se nejistě Steve. Musím uznat, že jsem z toho měl taky bobky. Jediná věc, na kterou mohl Elliot Ludwig využít Mommy Long Legs bylo... "Co takhle kdybyste se přesvědčili sami?" zeptal se Elliot a hvízdl. Nejraději bych ho zbil do němoty, protože mě vyrušil při uvažování, ale veškeré tyto násilnické nápady se rozplynuly, když se za Elliotem objevila Mommy Long Legs. Byla by to úleva, že žije, ale zarazilo mě na ní pár věcí. Na těle měla občas nějaký fialový žilky, který byly nejpočetnější na jejím krku a na obličeji neměla ani jednu "pidižilku", ale z toho jsem si nic moc nedělal. Spíše mě zarazilo, že Mommy Long Legs neměla zelené oči, ale fialové. Jako ty žilky. "Mommy Long Legs? Co se ti to stalo?" divil se Steve. "Mommy? Buď tak laskavá a vem tyto neposlušné hračky do mého skladu." přikázal Elliot. "Jak si přejete, pane." odpověděla Mommy a vydala se směrem k nám. By mě zajímalo čím ji sjel, protože pak moje paměť sahá, tak mu snad nikdy nevykala a nikdy mu neříkala "pane", ale "šéfe". "Nejspíš je v nějakém transu." tipovala Poppy. "To nás nepoznáváš?" zjišťoval Huggy. Jako odpověď na nás zasyčela a vycenila na nás zuby. Teď už nebylo sebemenších pochyb o tom, že ji Elliot Ludwig ovládl. "Musíme se rozdělit. Jedině tak se zachráníme." navrhl jsem. Dali na moje slova a rozprchli jsme se.

Pohled Elliota

Rozutekli se do všech možných směrů. Na jednu stranu je to chytrý tah, ale na druhou stranu je to velká blbost. Zabere nám více času je pochytat, ale takto rozdělení se neubrání, kromě Bombase. Pobouřilo mě však to, že když se rozprchli, Mommy Long Legs tam zůstala stát. "Čekáš snad na zítřek? Jdi je hned najít!" přikázal jsem ji a hned se vydala za nimi. Pokusím se je vysledovat na kamerách usnadnit Mommy Long Legs tento "lov". Dost mě ale štve fakt, že Bombas je na jejich straně. Jistě toho chaosu využije a pokusí se vypátrat věc, která z Mommy Long Legs dělá poslušného zabijáka. To nesmím dopustit.