Vřelé ráno

78 2 0
                                    

Probudila mě chladná rána mrazu, když už jsem se tak nějak probrala, pětka nikde, vzal i sako a zmizel. Jen tak mě tu nechal, bylo to od něj jaksi nezdvořilé. Když jsem se dotrmácela zpátky do pokoje, ovšem nikde nebyl, zas zmizel aniž by mi cokoliv řekl, ale nějak jsem to neřešila, dnes jsem měla klid sama pro sebe. Měli jsme si vzít týden volno, žádné tréninky, jednoduše malé prázdniny. Jelikož to byl první den, tak jsem si šla lehnout, prospala jsem celý den, ale večer už mě probudil nějaký divný zvuk, ovšem to byl pětka, který se po celém dni konečně vrátil, aby se mohl prospat ,,Kde jsi jako byl? Nic jsi mi neřekl a zmizel jsi.", podíval se na mě takovým sobeckým pohledem ,,Hale, bylo to skvělý a stálo to za to, ale nehodlám se mazlit do oběda." pousmál se a začal se převlékat ,,To je jako vše, co na to řekneš, nepřijde ti to trochu blbý?" pozvedla jsem obočí a podívala se mu do očí, přistoupil blíž a znovu se usmál, vzal mě za tvář a rychle a vášnivě mě políbil ,,Ne, není.", sebral se a šel si lehnout. Moje srdce tlouklo tak zběsile, že jsem ještě chvíli stála na místě a dívala se do prázdna. Tohle jsem opravdu nečekala, jeho jaksi sobecký přístup se mi velice líbil, jakmile jsem se znovu dostala k sobě, šla jsem si lehnout. Trvalo mi než jsem usla, nemohla jsem na něj přestat myslet, spíše i na to, co se stalo a jak se po tom choval, připouštím, že mě to lehce zasáhlo, ale zároveň nažhavilo.
Ráno mě vzbudila sladká vůně čaje a čerstvého pečiva, která se rozléhala po pokoji, když jsem se odhodlala k tomu otevřít oči, tak na mě čekala snídaně, ale k mému překvapení, pětka to asi nebyl, stále spal. Měla jsem takový hlad, že jsem neotálela a hned se pustila do jídla, opravdu mě to takhle po ránu potěšilo, ani jsem nehnula prstem a už jsem spokojená. Chtěla jsem si ještě nechat odlehnout, takže jsem si na chvíli lehla, jenže to jsem zřejmě nemohla, pětka mě vzal za krk a přitáhl mě k sobě a políbil mě, odhodil mě zpět na postel, popřál mi dobré ráno a zmizel, byla jsem strašně zmatená, ale nehorázně se mi to líbilo.

Zamilovaný labyrintKde žijí příběhy. Začni objevovat