9. část

337 11 0
                                    

Přišla jsem objali jsme se a šli koukat na Netflix, šla jsem ještě objednat pizzu a když jsem na ni čekala tak mi přišla zpráva od Kuby napsal mi.
K: Nazdar jen jsem ti chtěl říct že ti to v tom budu i v tom výtahu slušelo ale přístě by si si mohla vzít něco víc odhalujícího. Jo a doufám že se tomu klukovi něco stane.

*Rozbrečela jsem se*

J: Čau hele já nevím co jsem ti udělala já ale hlavně co ti udělali moji blízký když tě ani neznají. Tvoje úchylný narážky si nech pro sebe nikoho nezajímají a nech ho už bejt halvne je to jen můj kamarád.

K: Ok tak na ty tvoje kamarády seru ale ty příště pojedeš víc odhalena jinak se nebavíme.

J: Já se bavit nechci čau.

K: Cože.

*ZOBRAZENO*

Šla jsem zpátky za Bóťou už i s pizzou a koukali jsme na pohádku a pak mi Bóťa usnul na klíně tak jsem ho hlásila ve vlasech po chvíli se vzbudil a jediný co z něho vypadalo bylo pojď do kuchyně musíme si promluvit. Šla jsem ale začala jsem se bát ale nalil panáka tak jsem se trochu uklidnila.

B: Hele neboj se ničeho já bych si ale prostě chtěl promluvit.
J: Dobře ale první to do sebe kopnu.
B: Taky na kuráž.
J: Přesně tak.
*Vypili jsme panáka*
J: No dobrý tak asi povídej.
B:No hele nevím co se to mezi námi děje. Prostě já třeba měl jen jednu holku a ta mě využívala pro peníze a to bylo vše ale s tebou prostě asi opravdu cítím lásku.
J: Já taky nevím ale bojím se udělat cokoli. Nevím jsem zamilovaná a cítím prostě u tebe pocit bezpečí.
B: Právě a chtěl bych s tebou chodit ale nechal bych tomu ještě chvíli čas.
J: Jo to máš pravdu třeba jen pár dnů prostě bych to nechala být a pak podle situace.
B: Dobrý nápad.

*Ještě jsme si povídali a vypili každej okolo 20 panáků a šli jsme si lehnout*

J: mám tě ráda
B: Já tebe taky
*Chtěl se přitulit ale já rychle vstala a odběhla*
B: co jsem udělal. Promiň já si chtěl jen lehnout.
*Neozývala jsem se a tak mě šel zkontrolovat*
B:Julo si v pohodě?
J: Jo klidně pojď do vnitr.
B: Dobře ježiš Julo to ti je tak blbě
J: Jo je, promiň.
B: Julie neblej už!
J: Vole nech mě se vyblejt.
B: Dobrý tak pojď už
*Šli jsme si lehnout a usla jsem hned*

Ráno jsem vstala a Bóťa nikde nebyl a telefon mi nebral tak jsem si šla udělat hygienu a snažila jsem se mu ještě dovolat a byl nedostupný a v ten moment jsem se začala bát. Tak jsem seděla v obýváku a koukala jsem na dveře jestli se už konečně neotevrou.
Asi po hodině čekání se najednou ty dveře otevřeli a Bowtea v nich a držel puget růží.
Omluvil se mi za včerejšek a za to že mu to teď tak dlouho trvalo ale že ještě jel do trafiky pro vapa, puky a cigarety.

Přišel za mnou a dal mi pusu na tvář.

Kex crew trochu jinakKde žijí příběhy. Začni objevovat