9. "Kam jedeme?"

478 27 17
                                    


''Jsi opilej?'' zasmála jsem se když se mnou málem upadl.

''Jo opilej.'' on se ale nezasmál, mluvil smutně?

''Řekni mi, že mě miluješ.'' postavil mě ke zdi a namáčkl se na mě. Chtěla jsem mu to říct, ale dřív než jsem se stačila nadechnout byla jeho ruka v mých kalhotkách.

''Miluju tě'' vzdychla jsem, že to šlo sotva slyšeta Harry se konečně pousmál.


Probudila jsem se na další den ráno. "Spala jsi celou noc", promluvil na mě tiše Harry. 

"Také bys to potřeboval" pousmála jsem se a posadila se na postel. Vlasy jsem si zamotala do drdolu a koukala jak Harry nese tác se snídaní. "Já potřebuju jenom tebe, lásko" usmál se. 

Po snídaní už jsem byla v bytě sama. Chodila jsem místnostma a prozmýšlela co se svým životem udělám teď. Rozhodla jsem se pro sprchu a poté více přemýšlení. Zamkla jsem se a začala se svlékat, vodu nastavila na víc než teplou a vlezla do koutu. Mohla jsem tam být tak 20 minut a v tu chvíli jsem slyšela zvonek. Hodila jsem přes sebe župan a šla neochotně ke dveřím. 

"Ahoj" usmál se. "Dobrý den" odpověděla jsem bez jakékoliv známky nervozity v hlasu. 

"Teď mi říkáš dobrý den?" zasmál se "Můžu dál?" "Ne." odpověděla jsem tak rychle jak jen to šlo a připravila se na to, že co nejdřív zabouchnu dveře. To nemyslí vážně. Pomohl mi, ano, jsem mu vděčná, ale potkat ho tady Harry. Nevim. 

"Promiň, nemůžu tě pustit dál." nesměle jsem se usmála. "V pohodě, co takhle večeře? Zítra? Neutrální půda?" usmál se s očima upřenýma na zem. Styděl se? "Řekni jediný důvod proč bych měla a máš mě." pozdvyhla jsem obočí.  "Harry." mrkl a odešel. 

Zůstala jsem jen tupě stát mezi dveřmi a koukala na Jeremyho jak odchází. To nemyslí vážně!

Zavřela jsem dveře, nalila si sklenka vína a pochodovala po kuchyni. Co tím myslel? Je něco s Harrym? Děje se něco? Vždyť odcházel sám. Musela jsem mu napsat sms - KDE JSI? 

Nalila jsem si druhou skleničku vína a čekala na odpověď. O co mu sakra jde? Můj bratr je zavřený, o dítě jsem přišla, co může ještě chtít? A proč sakra Harry.

Pípl mi mobil - Neumíš být chvilku sama? :D H.

Na tuto smsku mu odpovídat nebudu, evidentně je v pořádku, když takhle vtipkuje. 

Sedla jsem si na gauč a přemýšlela. Ale aniž bych chtěla měla jsem v sobě tři skleničky vína a moje myšlenky uklouzly k minulosti. 

Jako malá holka jsem si vždycku myslela, že ti co to nemají lehké se k nečemu dopracují a už jen matně vzpomínají. Když už jsem si myslela, že se každou chvíli rozbrečim, otevřely se dveře. Harry.

"Kde je můj poklad?" zvolal do bytu. "Mám pro tebe překvapení." přišel až ke mně a položil mi jakousi ozdobenou krabičku před obličej.

"Tohohle místa mám už dost." chytl mě za ruku a nasměroval mi obličej abych se mu koukala do očí. "Tohohle života mám už dost" odpověděla jsem, "a proto jsem nám zařídil nový začátek puso." skočil mi do řeči.

"Byl tu Jeremy, mluvil o tobě." nedokázala jsem si to nechat pro sebe. Už žádné tajnosti. 

"Koukám, že jsem nám to zařídil právě vhod." usmál se a políbil mě na tvář "Sbal si všechno co je pro tebe důležité a vyrážíme." Že  by svoboda?

Bez keců jsem tedy vstala a do jedné krabice naházela vše co je pro mě důležité. Dřív by toho asi bylo více, ale jelikož mi vše připomínalo to co se kdy stalo, většinu jsem nechala tu a vzala si jen věci pro nový začátek.  Harry přišel do ložnice a sedl si na postel, mezitím co jsem balila věci. 

"Nevím co chtěl ten psychopat. Koukni se na něj, chce tebe, chce tě víc než cokoliv a udělá všechno proto aby se mu to povedlo. Ale já udělám všechno proto aby se to nepovedlo. Jsem vždycky o krok napřed."

"Neměli byste se náhodou nejdřív zeptat mě koko já chci? Než se o mě takhle strkat? Harry já miluju tebe, proto jsem ti řekla, že tu byl. Nechci žádný tajnosti, jestli máme někde začít znovu, budu potřebovat naprostou upřímnost. "

"Máš jí mít" kývl a plácl mě po zadku když jsem byla ohnutá do krabice. Zasmála jsem se a jen se zeptala "Kam jedeme?" jeho oči byli plné očekávání, takový pohled mám ráda. Uklidňuje mě. 

"Domů Marry" odpověděl, "zařídil jsem nám nový domov" natáhl se pro mojí ruku a vložil mi do ní známou krabičku. 

Otevřela jsem ji a v ní ležely klíče. Jen dva klíče. "Koupil jsem dům na pobřeží, výhled na oceán a každý večer západ slunce. Začneme znovu Marry. Jen my." Po těchto slovech, jsem si byla na stoprocent jistá, že už je vše za námi a začneme opravdu znovu. Nebude tam nikdo. Nikdy mě tam nenajde Jeremy, nikdo. 

"Bože Harry, ty jsi zázrak, miluji tě a vždycky budu." skočila jsem mu kolem krku a tiskla ho k sobě co nejvíc jsem dokázala. 

"Tak šup do auta, vezmu našich pět švestek a jedem." zasmála jsem se jeho odhodlanosti a utíkala do auta. 

Sedím v autě a přemýšlím zda je to konec všeho. Nový domov, nový začátek? To je to co potřebujeme. 

"Prosím, prosím Bože, pomoc nám. Vím, že k tobě moc často nemluvím, ale prosím, můžeš věřit, že když už se k tobě obracím, je to poslední možnost. Prosím Bože, ať je všechno v pořádku a je to jen lepší a lepší. Přišla jsem o celou rodinu, krom matky, nechci přijít o Harryho."

V moment kdy jsem to dořekla nasedl Harry a nastartoval auto. 

"Tak jo kotě, na všechno zapomeň, na všechno rozumíš. Teď jedeme od znova a věř mi, že to bude jízda." zasmál se. 

Je to tady. Konečně můj starý Harry. 

"Joooooooo, naserte si všichni kurva!" zakřičela jsem naposled z otevřeného okénka auta do naší staré ulice a Harry rozjel auto. Gumy zapískaly a naše ulice mizela ve zpětném zrcádku. 

"Doma rychlá příprava Marry a pak to spláchnem jasný?" plácl mě po stehně a pevně ho tiskl do své ruky. 

Tak jo, jsem připravená. Slavnostně přísahám, že jsem připravená ke všem špatnostem a k novému začátku. 



Ahoj všem, po neuvěřitelných třech letech je tu nový dil :D <3

Holky prosím vás o jakékoli ohlasy, potřebuji vědět zda máte zájem abych psala dál, samozřejmě jsem odhodlaná psát častěji <3



Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 27, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Hard touch 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat