Hard touch 2

2. ''Jeremy?''

''Můžu za ním?'' skočila jsem mu do řeči.

''Bohužel ne, kdybyste mě nechala domluvit prosím. Je na svém pokoji, ale je v umělém spánku. Má toho hodně za sebou, a jestli mi tohle prominete, tak jeho břicho je vlastně úplně na kusy. Tohle nebyla poslední operace. Uvidíme jak se mu povede.''

*O 2 týdny později*

''Dobrý den, jsem od policie, mám na vás pár otázek'' přišel ke mně muž v uniformě když jsem čekala na recepci na svoje věci. Harry byl stále v komatu. Nic nového. Nereaguje. A ve mě jako by něco umřelo. Dýchám jenom protože čekám jeho syna. To on mě drží při životě.

''Ano'' otočila jsem se na něho a poslouchala. Policie za mnou byla už asi desetkrát. Nemůžou najít Jakea.

Jako obvykle se ptal na stejné otázky. Jestli nevím o místě kde se zdržuje. A tak. Na všechno pravidelně odpovídám 'Ne pane, netuším'.

''Odvezu vás aspoň tedy domů. Váš dům je čistý, nemusíte se bát, teď jsme tam byli.'' Kývla jsem s tím že souhlasím. Tak po tolika hrozných letech se vracím domů. Tam kde mě otec znásilňoval.

''Kdybyste něco zjistila, víte kam volat'' 

''Ano, nashle'' vystoupila jsem z auta a šla domů. Nevím co budu dělat. Vím jen, že mám čekat na Harryho, už k němu ani nemůžu, protože jsem v ryzikovém těhotenství. Nemusela bych to dobře unýst a další zhroucení moje dítě vážně nepotřebuje. Sice to neslo dobře, ale všechno se změnilo. Už ho ani necítím kopat. Ale žije. Jen prostě není tak šťastný jak byl.

Otevřela jsem dveře a vešla. Ihned jsem je za sebou zamkla. Nechci nic riskovat. Šla jsem do kuchyně. Do sklenice jsem si nalila vodu a celou jsem ji vypila.

Po dlouhém rozmýšlení jsem se rozhodla jít do svého starého pokoje. Šla jsem po dlouhých schodech, musela jsem se držet zábradlí abych to vůbec zvládla. 

Stála jsem před svýma dveřma do pokoje  a koukala na kliku.

''Ty kurvo otevři ty zasraný dveře''
''Zlatíčko máš tady svačinku, pojď a otevři tatínkovi''
''Zlato? Tady mamka, copak ti je? Dlouho jsi nevyšla ze svého pokoje ani nejíš, jsi v pořádku?''
''Být tebou tak otevřu ty dveře, nebo to špatně skončí''

V hlavě se mi ukázaly všechny vzpomínky. S nádechem jsem otevřela dveře. 

''Mary?'' stál tam. Na konci místosti. U okna. Stál tak jako by nic. 

''Co tu děláš?''

''Bydlím tu, jsem tu doma, stejně jako ty.'' otočil se k oknu.

''Ne, ty máš být jinde,'' nechci na něj křičet. Nevím co bych u něho vyvolala. Vždyť má být zavřený. Vždyť je hledaný a on si jde klidně domů. 

''Jaku, odejdi'' nechci se na něj ani kouknout, je to pro mě zrůda. Už to není můj bratr.

''Udělal jsem to pro tebe Mary, ohrožuje tě. Chtěl tě jenom využít a pak prodat někam jako štětku.'' mlel jedno za druhým.

''Prosím tě, co to říkáš? Harry mě miluje a já miluji jeho, nikdy jsem neměla nikoho tak ráda. Čekám jeho dítě. Vždyť si ho mohl zabít'' křikla jsem na něj. 

''Takže on neumřel? On žije? Nezabil jsem ho? Kurva kurva kurva!'' chytil se za hlavu a chodil ode zdi ke zdi. Jo dobře, teď už se vážně začínám bát.

''Jaku, prosím uklidni se. Pojď půjdeme dolů a promluvíme si'' chtěla jsem jít k němu ale on hnedka vystřelil.

''Nechoď ke mně! Nosíš toho šmejda v tobě! Vždyť tě zabijí! Nevidíš jak si na dně? A to jenom kvůli tomu dítěti!'' koukal se mi na břicho a bezradně křičel. Chytla jsem si bříško a začala ho hladit. Jake se rozešel ke mně. Rychle jsem zabouchla dveře a běžela po schodech dolů. Slyšela jsem jak dveře otevřel a třískl s nima a běžel za mnou.