Hard touch 2

3. ''Sestro''

''Jeremy?'' otočil se na mě a usmál se. 

Je to on. Je to policista, který na mě jednu dobu dával pozor kvůli tátovi a Jakeovi. 

*O 3 měsíce později* 

Není to tak, že bych ztratila naději, že se někdy Harry probudí, doufám stále a modlím se každý večer, abychom byli sťastná rodinka, jen my tři. Bojím se, že na něj budu pomalu zapomínat. Ještě si ho dokážu představit, jak stojí u dveří a čeká až ho přijdu přivítat, ale co když jednou prostě zapomenu jak vypadá? Jak vypadá jeho úsměv, nebo jaký je jeho dotyk. Už ani nevím, kdy jsem ho naposledy políbila. Až se probudí, bude to stejné jako předtím? Co když mě už nebude milovat, co když zapomene kdo jsem, nebo co když se probudí jako krypl?

Stále ještě bydlím u Jeremyho, vzal si mě k sobě, po té aféře s Jakeem. Jo a když už jsme u mého bratra. Chytli ho. Nevím jak to udělali, ale nemají ho za duševně nemocného. Prý je úplně zdraví, tak ho šoupli do klasického vězení. Doživotí. 

Mrzí mě, že se prcek nenarodí do klasické rodiny. Možná někdy uvidí svojí babičku, ale jestli uvidí i svého otce? Strejdu neuvidí nikdy, dědu taky. Bude mít spousti lidí, kteří budou při něm. Jen tu pravou rodinu mít nebude. 

Ale udělala jsem strašnou chybu. Jednou večer, Jeremy měl službu. Rozhodla jsem se, že mu udělám večeři, aby měl překvapení až se v noci vrátí a já už budu spát -první měsíc jsme spali odděleně, teď už spíme v posteli spolu. Ale tu noc mi nešlo usnout. Večeři jsem mu dala na stůl do obýváku, aby to měl na očích až přijde. Seděla jsem u televize a koukala se na nějaký dokument o miminkách.

Uslyšela jsem jak se otevírají dveře a Jeremy přišel do obýváku. Pozdravila jsem ho, ukázala jsem mu večeři, on mi poděkoval, sedl si ke mně a v klidu jedl. Pak se na mě otočil a říkal mi jak do mě byl blázen když byl u nás dřív a já byla s Harrym, pak mi říkal jak se mě snažil najít, ale nikde o mě nic nebylo. A já jsem ho pak najednou přestala poslouchat, něco mi stále říkal a já se jen koukala do jeho očí. Stále na mě mluvil, celý jeho obličej jsem si prohlížela. Oči se mi zastavili na jeho rtech, poznal to. Přestal mluvit. Pomalu jsme se k sobě začali přibližovat a já ho políbila. Prostě jakoby nic, jako bych najednou nebyla těhotná, jako kdybych nečekala až se mi probudí přítel z koma.

Chvíli to bylo jako kdybych byla s Jeremym a teď jsme prostě měli krásný společný večer. Když jsem se od něj pomalu odtáhla, nikdo nic neříkal. Žádný promiň, tohle jsem neměla neproběhlo. Jen jsem na něj stále koukala a pak mě Jeremy políbil znovu. 

Snažíme se o tom nemluvit, oba si dobře uvědomujeme co se stalo a víme že to byla chybě, jen to prostě nikdo z nás neřekne nahlas.

Teď sedíme v kuchyni.

''Kdy přesně máš termín?'' koukl se na mě zvědavě Jeremy.

''No, za 5 dní'' vzdychla jsem. Pochybuji, že se Harry probudí za 5 dní, když ještě nejsou žádné změny. 

''A jak to vidíš dál? Vyklidím klidně pracovnu dám si tam matraci a vám nechám ložnici'' pokrčila jsem obočí. 

''Nene, to nemůžem. Do porudu bych tady ještě zůstala, ale pak půjdu někam. Třeba k Hugovi, nebo Ryan nebo by...''

''Mary, musím s tebou mluvit'' přerušil mě. Z jeho hlasu mi naskočila husina. Nebyl normální. Zněl jako kdyby se něco stalo, jako by mě měl oznámit, že musím ihned vypadnout.

''Aaaaaa Jeremy strašně to bolí'' takovou bolest jsem nikdy necítila. Škublo mě v břiše, jako kdyby moc kopl, ale bylo to něco jiného.

''Kde tě to bolí?'' vytřeštil oči a přiběhl ke mně.