F: 😳😳 *neskutečně se mi rozbušilo srdce a zrychlil se mi dech. Měl jsem v sobě pocit zrady. Přišlo mi, jako kdyby mi zasáhl srdce led, jako kdyby právě zledovělo stejně tak, jako jsem já na měsíčním světle -vyjely mi špičáky a dostal jsem nenasytitelnou chuť na lidskou krev-*
Cb: *pohladil jsem Innieho po vláskách a on mě doprovodil ke dveřím* stavím se u sebe doma pro telefon, ano Innie? Už mi budeš moct zavolat kdykoliv 🥰. Tak ahooj *obejmul jsem ho na rozloučenou a odešel jsem domů. Doma jsem se rovnou vykoupal a převlékl. Vzal jsem si na sebe bílé botasky, krémový svetřík a takovou tmavší krémovou sukni. K tomu podkolenky a čelenku. Pobalil jsem si nějaké věci a nabíječku s telefonem jsem přibalil taktéž. Pak jsem si zamkl domeček a napsal Inniemu zprávu, že už mám mobil u sebe. Pak jsem si mobil a klíče uklidil do batůžku s věcmi a vydal jsem se po písčité cestičce do lesa* Pane? Pane Felixí?? Lixí?? Líxíčkuuu??! *po půl hodince hledání jsem si zoufale sedl pod keřík, kde mě našel poprvé plakat* miláčku můj roztomilý... Kdepak jste??? 🥺🥺🥺🥺😔
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
F: *měl jsem rozervaný oblečení. Začalo se trhat kvůli tomu, že jako upír mám mnohem větší tělo, než jako člověk. Najednou jsem upír i ve dne. -byl jsem schovaný za stromem a nasraně, zrychleně jsem dýchal. Cítil jsem jeho krev tak, jako kdyby u mě byl na milimetry-* Hrwwrenn *začal foukat prudký vítr a já jsem do setiny byl obličejem přesně u jeho. Chytl jsem ho za jeho ruku a pomalu jsem ji začínal mačkat. Slyšel jsem jak jeho krev proudí v žilách. Mezi špičáky mi protékaly sliny. Chytl jsem ho za krk* Nebudeš si ze mě dělat idiota *prudce jsem ho zatáhl za vlasy a zakousl jsem se do jeho krční tepny, kde proudila ta sladká, teplá krev*
Cb: H- *vykulil jsem oči bolestí. Začal jsem se dostávat z jeho sevření. Neměl jsem ale zdaleka takovou sílu, jako měl on. Nepohl jsem s ním ani o milimetr a tak jsem jen cítil bolest v mém krku. Začalo mi být moc špatně* LIXÍ! AH! h-h... *pomalu jsem se pustil jeho rukou a zavřel jsem očička. Hlavička se mi zamotala a ztratil jsem kontrolu pod nožičkama. Padal jsem, ale on si mě přidržel. Poté jsem spatřil už pouze tmu.*
F: *nemohl jsem se zastavit, nikdy jsem nic chutnějšíhi nepil. Nikdy mi nebylo k lidské krvi dostání. Už mě unavuje jist lidský jídlo. Já NEJSEM ČLOVĚK.*
