9 - Neobyčejné Probuzení

47 6 1
                                    

F: *nemohl jsem se zastavit, nikdy jsem nic chutnějšíhi nepil. Nikdy mi nebylo k lidské krvi dostání. Už mě unavuje jíst lidský jídlo. Já NEJSEM ČLOVĚK.
-v tu chvíli, co jsem na to myslel jsem Binnie tělíčko uvolnil. On upadl do mechu a já jsem koukal jen a pouze před sebe, bez mrknutí, bez jakéhokoliv projevu pohybu-
Jsem upír ve dne, napil jsem se lidské krve, ztratil jsem city. Já už nejsem člověk.
-sklonil jsem hlavu a koukal jsem na Binnieho-
Začaly mi z očí padat rudé krystaly místo slz. Ztratil jsem city pro všechno, ale pro něho ne
-okamžitě jsem ho sebral a přemístil jsem nás do mého zámku. Začal jsem ho co nejrychleji oživovat-*

Cb: *škvírkama očí, které jsem udržel jen několik vteřin, jsem zjistil, že jsem u něho na zámku.
Cítil jsem, že mi jeden z pejsků olizuje ruku, ale nikde jsem necítil Felixe.
Další věc co byla v mé situaci bylo to, že mě neskutečně bolel krk.
Sebral jsem poslední síly a přikryl jsem si vpichy ručičkou, trošičku to od bolesti ulevilo*

F: *nechtěl jsem na něho sahat zase tolik, studím jako led
-pomalu jsem k němu přišel a schválně jsem mu na krk moji ruku dal. Třeba chlazení pomůže-*

Cb: *vytřeštil jsem oči po zjištění, že je v mé blízkosti.*
Ch-chtěl js-te mě za-b-bít? Proč.. js-te to neu-neudě-lal? *odvrátil jsem od něho hlavu.
Já se do něho bezhlavě zamiluji a on se mě pokusí zabít*

F: ne, nechtěl jsem.. Já.. Jsem se nemohl ovládat
*začalo mi bušit srdce*
Já.. Jak jsem tě nechal samotného s tvým kamarádem.. Najednou mě něco popadlo, už n-nejsem upír jen napůl

Cb: n-nesahejte na mě *rozklepaně jsem se posadil a otočil jsem od něho hlavu* byl jsem hloupý. Tak pitomý. Všichni. Všichni ze mě děláte nějakého pitomce. Všichni. Jediný Innie ne.
Já vás miloval! Oblékl jsem se. PRO VÁS. Zabalil jsem si věci. PRO VÁS. Opustil jsem svého nejlepšího přítele. PRO VÁS *rozplakal jsem se*

F: 🤬🤬🤬 TO TY JSI MU DAL PUSU!! DAL JSI TVOJE CITY JEMU!!! 🤬

Cb: *vykulil jsem očička a utřel jsem si je* tak takhle je to 🥺 Felixí.. P-poslouchejte m-

F: ne.. Ne. Já nic slyšet nepotřebuju. Udělal jsem z tebe pitomce. Už mě nemiluješ. Můžeš se za ním vrátit já ti nebráním chápeš?! Asi si myslíš, že nemám jako upír city, protože teď už jsem upír úplně. Ale já je pro tebe furt mám. Nevím co se v tu chvíli stalo, měl jsem strašnou žízeň, tvoje krev byla tak sladká, byla tak blízko. Ještě, když jsem měl v mysli, že jsi svoje city dal někomu jinýmu. Já jsem tě zabít nechtěl, moje srdce nechtělo, ale můj mozek říkal jiné
*zoufale jsem se opřel o okno*
Zledovělo mi. Už nikdy mě nezasyti lidské jídlo, už nikdy nebudu moci chovat city k něčemu jinému, než k tobě

Cb: ale já vás miluju pořád! INNIE JE JENOM NEJLEPŠÍ KAMARÁD! JE TO NĚCO JINÉHO NEŽ VY!! *Rozeběhl jsem se k němu a pevně jsem ho obejmul* budu se vás držet dokud neumrzu! Je mi jedno co se semnou stane! Hlavně už se na mě nezlobte za něco, co se ani nestalo!! 😭😭

F: *zadržoval jsem dech, co nejdýl mi to šlo*
Nech-c-i tě zno-va k-kousnout

Cb: jestli vám to pomůže. Tak. Tak mě klidně snězte!
Já vím, že máte city. Nejste bezcitný. Miláčku *pevně jsem ho objímal* já budu vaše jídlo. Já budu vaše snídani, oběd večeře. Klidně i svačina. Já už vás nikdy neopustím nikdy.
Ta pusa byla jen kamarádská.
Chcete vidět jakou dám vám?! Jenom vám!!!? *chytl jsem ho za bradu a přes bolest mých rukou, co mi ledovatěly, jsem ho začal líbat s jazykem uvnitř jeho pusy*

F: 😳
*pomalu jsem oči zavřel a pouštěl jsem jeho ruce. Lusknutim jsem ho zabalil do deky a líbal jsem ho dal*
Mwwnm

𝓜𝔂𝓼𝓽𝓮𝓻𝓲𝓸𝓾𝓼 𝓜𝓪𝓷 𝓘𝓷 𝓣𝓱𝓮 𝓕𝓸𝓻𝓮𝓼𝓽  ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat