Vílý vlkodlak

Kapitola 4 - Průzkum

Ráno se vzbudila na protivný zvuk budíku. Vstávala dřív než Elena, ta začínala později. Kdo by taky chodil do baru v sedm ráno? Vypnula ho a posadila se na posteli. Sakra, vůbec se nevyspala. Ztracená v myšlenkách si šla lehnout pozdě a pak nemohla usnout. Když se jí to konečně povedlo, tak se jí zdálo o smaragdových očích jednoho tmavovlasého muže a jeho černé proměně. Povzdychla si a zamířila do koupelny. Automaticky si učesala vlasy do drdolu a vyčistila zuby. Do zrcadla se ani nepodívala. Nikdy se nedívala. Nikoho nechtěla, tak se nesnažila vypadat dobře. Oblékla si džíny, tričko a volnou mikinu a bez snídaně se vydala do práce. Koupí si něco cestou, jak vždycky. Vyšla ven a zaklela. Byla fakt zima. Se zavrčením se otočila a vrátila se do bytu pro bundu. Za dveřmi jen sebrala bundu z věšáku, kterou si ve spěchu oblékla a pospíchala do práce. Jo snídani už nestihne. Došla do knihovny na poslední chvíli. Odemkla dveře a začala se svlékat. Pověsila bundu na věšák přičemž zjistila, že není její, ale sestry. Povzdechla si a vyťukala sms s omluvou. V knihovně bylo poměrně chladno, takže si nechala svou zbytečně velkou mikinu a posadila se k počítači. Zkontrolovala vypůjčené knihy a mrkla na stolek, kde obvykle ležely knihy vrácené k zařazení. Dnes tam nic nebylo, takže měla ráno volno. Pracovala tu teprve dva měsíce a knihovna byla na tak malé městečko poměrně veliká. Rozhodla se prozkoumat další část.

Letmo zkontrolovala police v přední části a vydala se hlouběji. Samé běžné svazky. Romantika, sci-fi, horor, detektivka, cestopisy apod. Nic neobvyklého. Procházela mezi policemi a došla úplně dozadu k toaletám. Zakroutila hlavou. Tohle všechno znala. Svůj pohled stočila do poslední uličky, kde byli knihy s legendami a mystickými stvořeními. Takových knih už přečetla spousty. Některé se jí zdáli užitečné, zatímco jiné byli výmysly už od pohledu. Jak měla zjistit, co je pravda a co ne? Pokud existovali vlkodlaci, musela existovat i literatura. Jen pravděpodobně ne v obyčejné knihovně. Už to chtěla vzdát, když jí pohled padl na velmi starou knihu ještě v kožené vazbě. Popošla blíž a zkoumala obálku knihy. Předtím si jí nevšimla. Byla tu vůbec? Vlčí tajemství. Možná jen hledala vlkodlaky a ne vlky. Vytáhla knihu a šla se posadit ke stolu. Dopoledne bylo většinou prázdno, takže se věnovala svému. 

Otevřela knihu a začala v ní pomalu listovat. Už podle názvu kapitol byla kniha jiná. Žádné domněnky, žádné spekulace. Byla napsaná jako naučná literatura. Buď měl autor kreativní mysl nebo znal fakta. Záhadou spíš bylo, proč tuto nebo podobnou knihu nenašla i v jiné knihovně. Už jich prošla tolik a v mnoha i pracovala, ale vždy našla jen legendy.

Přeskakovala kapitoly jako Hierarchie smečky, Vlčí společenství, Vlci samotáři, apod. Už teď věděla, že si knihu přečte celou, ale v tuto chvíli jí zajímalo jen jedno. 

Nemusela listovat dlouho, když narazila na kýženou kapitolu Vlčí pouto. Skoro nadskočila radostí a pustila se do čtení.

Vlci a zvláště vlci Alfa byli v minulosti často nuceni do svazků ukončující války či svazky ke spojení smeček. Jenže vlci jsou svobodomyslní, prchliví a velmi vznětliví. Zároveň jsou však velmi hrdí a majetničtí. Přinucený Alfa je mrzutý a jeho družky se často vzpouzeli. Docházelo k častým výbuchům vzteku, kdy Alfa zabil svou družku a byl schopný vyvraždit třeba i půl své smečky, ne-li celou. Legenda praví, že vlčí bohyně Freya se rozhodla své vlky chránit. Nemohla se dívat, jak jediný Alfa dokázal v záchvatu zuřivosti z odporu své družky vyvraždit vlastní smečku. Sama však na takový veliký krok nestačila a tak poprosila anděla osudu Oriela o pomoc. Chtěla zabránit těmto krveprolitím a věděla, že jen pravá družka dokáže svého druha uklidnit aniž by přišla k úhoně. Oriel jí vyhověl a vytvořil pouto dvou spřízněných duší. Toto pouto je výsada vlků a jejich spřízněných duší. Vlk sám pozná svou spřízněnou duši a upřeným pohledem z očí do očí se do své družky vtiskne. Vtisknutí se popisuje jako uzamknutí pohledu a nevnímání okolí. Tímto vtisknutím se vytvoří pouto. Toto pouto nelze ignorovat a celá vlčí společnost ho respektuje. Výhodné sňatky tímto poutem skončili. Vlk, který se pokusí pouto ignorovat bude pociťovat stále větší bolest na srdci, bude podléhat své frustraci, jeho výbuchy vzteku mohou mít fatální následky. Čím déle pouto ignoruje, tím větší výbuchy vzteku jsou. Pokud toto pouto ignoruje Alfa vlk, celá smečka je v ohrožení. Pouto však nemůže ignorovat ani jeho družka. Jakmile jednou pouto vznikne, je vlkovi předurčená. Stavy úzkosti a bolest na srdci pociťuje i ona. Pouto může zaniknout jen jediným způsobem a to smrtí jednoho z druhů.

Aurora zalapala po dechu. Takže se mýlila. Pouto se nedá ignorovat a nezmizí jen tak. To přeci nemohla být pravda. Byla předurčená vlkovi Alfa. Sakra práce. Proč zrovna ona? Silou vůle se začetla dál.

Pouto je jen první krok. Smrtí jednoho z druhů toto pouto zanikne a přeživší si může najít jiného druha. Většinou se tak neděje, protože smrt druha s přeživším otřese natolik, že se po dlouhá léta cítí prázdný. Další vtisknutí už nelze. Druha si tak přeživší vybírá už pouze rozumem a nikdo nedokáže zmírnit vztek či zoufalství. Druh nebo družka vlka bez pouta tak často riskuje svůj život. 

Pouto se prohlubuje označením. Jedná se o zpečetění jejich vztahu a přijmutí tak jeden druhého. Označuje vždy druh svou družku. Každé označení probíhá malinko jinak a každý vlk provádí označení instinktivně. Obecně platí, že před označením druh s družkou splynou v jedno. Tím se rozumí pohlavní styk spřízněných duší. Následuje samotné označení, kdy vlk se své družce zakousne do krku či ramene a vytvoří tak svou osobitou značku. Pokud k označení dojde dobrovolně, tak je označení bezbolestné a do hodiny je místo označení zacelené ať už je družka vlčice, člověk či jiná bytost. Po označení zůstane jizva a pro vlky pach jejího druha. Ve vzácných případech se stává, že je označení nedobrovolné. K tomu dochází, pokud jeden vzdoruje poutu a druhý se mu poddá. Nedobrovolné označení je velmi nebezpečné. Aby bylo dodrženo splynutí, dochází tak ke znásilnění. Následné označení je pak bolestivé a  špatně se hojí. Ve vzácných případech může při nedobrovolném označení družka zemřít. Smrt druha či družky po označení je bolestivá záležitost. Zatímco před označením bolest pomine a zbyde prázdno, po označení bolest zůstává. Dost často se stává, že bolest dokonce roste až dožene přeživšího k šílenství či k sebevraždě. 

Dočetla kapitolu a složila hlavu do dlaní. Pokud je tato kniha pravdivá, tak je tenhle vlk Alfa její spřízněná duše. Pokud je pravdivá, tak pouto nelze ignorovat. Pokud je pravdivá, tak může zemřít, protože netušila, zda je schopná se dát dobrovolně označit. Znovu si povzdychla a pokusila se najít něco pozitivního, jak by to udělala Elena. Jestli má kniha pravdu, tak dokáže vlka uklidnit. Jestli má kniha pravdu, tak jí bude ochraňovat, což znamená, že bude ochraňovat i její sestru. Tohle by mělo význam, pokud je její druh vlk Alfa. Znovu prolistovala knihou, než našla kapitolu zvanou Vlk Alfa a začetla se.

Vlk Alfa je něco jako král vlčí smečky. Slovo Alfy je zákon. Alfa je nejsilnější vlk ve smečce. Jeho síla není jen fyzická, ale také psychická. Má schopnost si členy smečky podrobit upřeným pohledem, zavrčením nebo podmanivým nátlakem. Neuposlechnutí Alfy se rovná trestu smrti. Odporovat vlkovi Alfa je tolerováno pouze jeho družce. Nicméně ani družka Alfy není schopna neuposlechnout pod podmanivým nátlakem, pokud není z části anděl, démon nebo víla.

Tady se Aurora trochu zastavila. Jiné bytosti jsou schopny odporovat. Takže jejich vůle není potlačena poutem ani ovlivněna Alfa nátlakem. To je dobrá zpráva. Aurora nevěděla, co se sestrou jsou, ale obyčejní lidé nemají jejich schopnosti. Pokud se rozhodne to zkusit, bude to její rozhodnutí. Nemůže jí donutit. Nad tím se trochu usmála. Tohle by vlastně mohla být docela zábava. Vsadila by se, že jemu nikdo ještě neodporoval. Jenže jak poznat, že je vlk Alfa? Začetla se dál.

Každý Alfa vlk je přirozeně dominantní a sebevědomý. Už z jeho postoje musí vyzařovat síla. Alfa vlk ochraňuje svou smečku a upřednostňuje její potřeby nade vše. Vlk Alfa podléhá pouze své družce, proto je ve smečce vlk Alfa vždy žádaný mezi vlčicemi. Ve vlčím společenství se vlci Alfa jednotlivých smeček zodpovídají pouze jedinému vlkovi Alfa, kterému se říká Kap Alfa. Kap Alfa je pouze jeden a dokáže si nátlakem podmanit i ostatní Alfa vlky. Ani Kap Alfa si nedokáže svým podmanivým nátlakem podrobit svou družku, pokud je z části anděl, démon nebo víla. Všichni vlci Alfa jsou velmi majetničtí a ochranářští. 

Aurora si odfrkla. Popis je to hezký, ale nedá se s jistotou poznat, jestli je Alfa, dokud není se svou smečkou. Frustrovaně zaklapla knihu a pečlivě jí schovala do šuplíku ve stole. Dočte si jí zítra. Teď musí pracovat. Zvedla se a šla zkontrolovat všechny knihy v regálech. Byla teprve ve druhé uličce s plnou náručí knih. Skoro neslyšně si mrmlala, jak jsou lidé nepořádní, když slyšela zvonek nad dveřmi knihovny. Povzdechla si a i s knihami vyšla zpoza polic. Přesně v ten moment jí všechny knihy vypadli z rukou a s rachotem dopadli na zem. Ona si toho ani nevšimla. Stála jak přikovaná a dívala se do smaragdových očí vysokého tmavovlasého muže. Její nitro se zaradovalo, ale ona z toho byla naprosto vyděšená.