Lásko...
Léto přelétlo jako voda...oba sme byli nemocní ty si měl bolesti a já byla špatná z toho že ti nedokážu pomoc... Návrat do práce po dovolené byl pro mě náročný.. Naše dcera byla na prázdninách takže sem měla hodně času na to abych ho mohla trávit s tebou v práci. Bavilo mě to konečně sem měla něco co mi vehnalo do hlavy jiné myšlenky...
Myšlenky...
Ty mám v poslední době hodně černé... Moc se trápím.. Nezalezi na tom a nikdy nezáleželo... Bolí mě srdce i duše a nikdy se to už nezmění...
Ptala bych si aby se to obrátilo v dobré ten čas který sme spolu. Aby se to obrátilo v dobré pro mě a tebe a pro naši malou.
Opravdu to byl krásný čas... Dokonce sme byli na koncertě spali v autě já si to tak užila jako by se nidky nic nestalo... Tančili sme spolu a objimali se cítila sem se šťastné a nechtěla sem se vrátit do reality....
Realita se ukázala hned druhej den... Zase sme o tom mluvili a řekli si spoustu věcí.. Schladil sis na mě žáhu a byl si dost uprymny... Řekl si že se jí nikdy nevzdas... Zase si mi to zopakoval a já ti to zase věřím.... Věřím že i kdyby si ji už nechtěl tak se jí nezvdas jen z důvodu toho že si budeš stát za svym slovem... Tak jak tu sem vím že spolu zůstanete navždy že se vezmete a budete spolu žít tam kde sem žila já s tebou....
Bolí to... Moc to bolí.. A to je realita
