Lásko....
Opět sem udělala co si chtěl a opět sem to byla já kdo přilezl za tebou jako pes... Já opět ustoupila... Ale za jakou cenu? Za cenu, že se opět budu usmívat a uvnitř plakat? Za cenu, že si budeš trávit vejlety s ní a vracet se dlouho v noci nebo ráno? Za tu cenu? To mě tak strašně moc nenávidíš?
Říkal jsi, že mi nebudeš dělat naschváli, uzavřeli jsme takovou nepsanou umluvu... Ale ty stejně nebudeš schopný nic dodržet... Bojím se že to tka bude.
Od mého návratu se změnilo dost věcí... Chováš se milé a jsi slušný ke mě i k naší dceři... Jen mě mrzí, že se musíš přetvařovat. Už nedokážeme být ani jeden upřímný.... Co se to s nama stalo lásko....
Blížila se nám další dovolená a já se bála jako nikdy.... Už se nemůžu vrátit k rodičům a ty to víš... A toho já se bojím nejvíc.... Nezávislost kterou sem chtěla se obrátila v závislost na tobě a na tom, že nemám kam jít. Já už vlastně nemám domov..... Přišla jsem o poslední věc co jsem měla.... Domov.... Místo kde se člověk cítí v bezpečí.....
Lásko....
Dovolená dopadla celkem fajn... Až na moment kdy se mi zastavilo srdce... A to bylo když si uznal, že sem měla pravdu.... Že už to takhle dál nejde... Že už to musíš nějak rozseknout.... Že to bude buď do prava nebo doleva...řekl jsi mi, že chceš být sám aby si ji mohl napsat a já si říkala jaká krásná slova používáš aby si ji přesvědčil aby zůstala s tebou... Slova která jsi nikdy nepoužil pro mě a nikdy nepoužiješ. A představují si to do dnes.... Představuju si jak ji píšeš o hluboké lásce kterou k ní cítíš a o tom jak si ji chceš vzít a o tom jak si vše myslel vážně a o tom jak je pro tebe bohyni o které si snil už dávno před tím než sme se my dva poznali....
Čekala jsem na to až mi řekneš vybrala si mě... Ale proč musím zase čekat? Proč zase čekáme až ona se rozhodne? Kolik času chce? Kolik času potřebuje? Jak dlouho ještě? Pak jsi ki řekl že si o tom musíte promluvit... Udělalo se mi zle a věděla jsem, že už je to pro mě jasný konec....
Nezklamal jsi.... Opět jsi nic nevyřešil nechal si to otevřené i když si mi řekl, že jsem měla pravdu že to takhle dál nejde, že to bude tak nebo tak a nic mezi tim... Zase tě nějak dokázala ovlivnit a ukecat... A co bude dál? Opět čekáme až se ona rozhodne? A co potom? Víš sám, že spolu už dál nemůžeme žít.... Vím, že jsi mi řekl, že tvé dítě nemá kam jít a já patřím k němu... Ale lásko jak dlouho bude trvat než se tvá nenávist ke mě ještě prohloubí? Jak dlouho bude trvat než ti zase ujednou nervy a vyhodíš nás? Nechci a nemůžu ti stát v cestě..... V životě v lásce ve svatbě......
Myslela sme si, že jsem tě změnila, že jsem změnila tvůj pohled na svět... Jak krutě jsem se spletla... Lidi se nemění... Ty se nezměniš....mrzi mě to protože věřím, že jsi ještě víc dokonalí než jsi byl do teď když miluješ....
Lásko...
Proč mi pořád lžeš, nemáš důvod.... Jsou věci které paote nejdou udělat jak si přeješ a ona bude s tebou chtít být..... Vím to.... Protože z toho stejného důvodu chci být s tebou já... Chci vedle tebe usínat a chci se vedle tebe probouzet chci ti dělat snídaně, chci tě hladit a líbat.... Ale chci to i od tebe... A to mi ty nikdy nebudeš schopný dát.... Protože mě nenávidíš.... Protože mě nesneseš....protože je ti že mě zle...
Vis bolest z toho, že jsi mi navykladal tolik krásných věci, které nikdy nespíš je nepředstavitelná....ted tu ležím a píšu ti v době kdy ty jsi zase s ní....je půl 4 a já si uvědomuji, že jsi opět porušil několik slibu... Třeba to že mi nebudeš dělat naschváli... To že ji nebudeš obětovat víkendy a to že s ní nikdy nebudeš nikde do rána.... A jelikož si jel autem je mi jasný, že to bude krásný výlet...
Proč semnou nikdy nikam nevýrazis? Bolela tě noha, ale s ní je to v pořádku? Proč je všechno problém jen semnou?.... Odpověď znám lásko.... Protože mě nenávidíš, protože semnou nechceš trávit ani minutu svého času...
Lásko....
Prosím ukončí mou bolest... Rok je tak strašně dlouhá doba.... Ale i tak strašně krátká... A já se bojím, že si tě nedokážu užít co to jde....
Řekni? Jak se vyjadřuje láska? Přála bych si aby si mi to někdy ukázal... Proč sem tím největším odpadem? Proč sem tou největší špínou? Co jsem udělala tak hrozného? Čím sem ti tak moc ublížila? Nech mě prosím vidět ve tvé tváří alespoň jednou jedinkrát lásku... Ukaž mi alespoň jedinkrát jak to vypadá.... Jen jendou....
Když sním... Tak sním o nás a o tom jak se mi vyznáváš, jak se do mě zamilováváš, jak mi říkáš odpusť mi co sem udělal napravím to, nenechám tě nikdy odejít. Jak mi říkáš, že mi to vynahradíš. Jak mě hladiš a jak mě obejmeš v posteli. Sním o nás a o tom jak si věříme a milujeme se. Sním o nás jak sedíme spoku na verande a pijeme kávu a povídáme si.... A směje mě se a ty mi dáváš zase stejnou chuť do života jako před tím. Snim o lásce, kterou mi dáváš a já ji dávám tobě. Sním o krásném psaní které mi občas napíšeš a necháš na stole a já ti to vrátím v stejném milostném psaníčku...prostě sním o něčem co nikdy nebude...
Lásko....
Pořád mi říkáš, že tě v tom nemůžu nechat... V tom všem v tom dluhu..
Ale ty si mě v tom všem nechal... Hodil si mě do vody a nepomohl mi z ní... Tak proč?
Já tě v tom nikdy nenechám... Nikdy tě neopustím pokud si to nebudeš přát... Nikdy tě nenechám ve špíně vždy tu pro tebe budu... To je to co sem ti slíbila a přísahala... Já to splním... Jen se bojím že ty nespíš nic.... Že tu pro mě nebudeš.
Lásko...
Nikoho nemám... Sem sama... Nemám přátelé.... A teď nemám ani tebe...
Ztratila jsem veškerou naději a víru.....
Ztratila jsem chuť do života....
Bojím se.... A strach bolí.....
Miluji....a láska bolí...
Jsem tak moc rozbitá.... Oprav mě dokud to ještě jde... Rok nepřežiju... Umírám... Dej mi něco... Dej mi naději... Nech mě zase věřit...
Lásko....
Tak moc bych si přála abych ti patřila a ty jsi patřil mě...
Miluji tě z celého svého srdce ♥
