1.

673 26 8
                                    

Valerie

V zámku hlavních dveří zachrastí klíče, což značí, že moje spolubydlící je doma.

"kdes byla ?" zasmála jsem se, když jsem jí viděla. Rozcuchané blonďaté vlasy, na sobě nějaký random hadry, kterě jsem v její skříni snad ještě nikdy neviděla a rozmazaná řasenka. Byl to vážně vtipný pohled.

"zašukat si" odvětila mi a plácla sebou o gauč.

"však jsi ještě v jedenáct byla doma" řekla jsem a sedla si k jídelnímu stolu s hrnkem kafe.

"volal mi jeden borec asi ve dvě, jestli nechci dojít. Tak jsem šla, stejně jsem nemohla spát a nudila jsem se" mykla rameny.

"vážně jsi ve dvě ráno šla přes celý Pardubice za nějakym kreténem ?" zvedla jsem obočí.

"no, proč by ne" řekla.

"ani si nedovedeš představit jak kurevsky hot je a jak velký péro má" ušklíbla se.

"nemusíš se bát Týno, péro nějakýho týpka se kterým chrápeš, mě nechává chladnou" odvětila jsem jí.

"ty se vůbec neumíš bavit, to je strašný" protočila oči.

"umim se bavit, ráda jdu o víkendu pít nebo si zahulit s někým, ale že bych se ve dvě ráno zvedla, že si nějakej debílek písknul, to vážně ne" řekla jsem.

"protože se neumíš bavit" zopakovala.

"fajn, neumim se bavit, takže až budeš chtít o víkendu pít, běž si třeba s Terezou" odvětila jsem jí a zavřela se ve svým pokoji.

Občas mě vážně vytáčela. Jako jak, že se neumím bavit??

To, že mě nebere sex na jednu noc přece neznamená, že se neumím bavit. Nepotřebuju mít bodycount 30 během měsíce.

Vytáhla jsem ze šuplíku ve stole krabičku nouzových cigaret spolu se zapalovačem.

Otevřela jsem okno, ze stolu si vzala airpody, posadila se na parapet a zapálila si. Nekouřila jsem často, jen když jsem potřebovala utýct z určitý stresový situace.

Pustila jsem si svůj oblíbenej depresivní playlist. Zamrzelo mě to, co mi řekla. Vím, že jsem možná moc citlivka, ale stejně.

Seděla jsem v okně s cigaretou v ruce a pozorovala už skoro jarní ulici Pardubic.

Jmenuju se Valerie, mám 20 a studuju v Pardubicích na vysoký brand management. Pocházím od Kolína, kde jsem chodila na gympl. Tam jsem taky potkala svou nejlepší kámošku Týnu, po maturitě jsme se rozhodli jít na stejnou školu ekonomiky a managementu do Pardubic. Moje zaměření je marketing a brand management, její zase manažerská psychologie.

Jsem z docela bohatý rodiny, táta je soudce a máma právnička, platí mi školný a zároveň mi posílají peníze na nájem bytu, kde žiju s Týnou. Jejich peněz jsem ovšem nikdy nevyužívala víc, než bylo nutné. Neměla jsem za potřebí nosit gucci kabelky za peníze od rodičů, měla jsem pár drahých kousků oblečení, ale pokud už stály dost jako například některé moje boty, byly za moje peníze z brigády.

"Vájo" zaklepe mi na dveře Týna.

"Vali otevři, já to tak nemyslela" řekne zoufalým hlasem.

"notak Val, nebuď na mě naštvaná prosím" vstoupila do pokoje.

"sereš mě Justýno" típla jsem cigaretu a seskočila z parapetu.

"ale stejně mě miluješ" zasmála se a vtáhla si mě do objetí.

"to víš, že jo" usmála jsem se.

"trubko moje" spokojeně vydechla, zatímco mě stále svírala v objetí.

***
Ahoj, tak vás vítám u Hvězd.. Už dlouho jsem přemýšlela, jestli to vážně napsat nebo ne, ale nakonec je to tu. Doufám, že se vám takovej menší úvod líbil a budu ráda, když se při druhé kapitole setkáme znovu.

Eli♡

Hvězdy //Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat