2.

422 26 4
                                    

Byla jsem utahaná ze školy. Batoh jsem hodila za dveře svého pokoje a šla najít něco k snědku, protože můj žaludek už si značně říkal o pozornost.

"v lednici je salát s kuřecím, dej si" řekla Týna, sedící na gauči ponořená v psychologii.

"seš moje záchrana" řekla jsem a šla si pro misku.

"mimochodem za čtrnáct dní jsme pozvaný do Žlutýho psa" pronesla s očima stále v učebnici.

"co ve Žlutym psovi ?" sedla jsem si vedle ní a hned se začla cpát.

"jsme pozvaný na show" řekla a zavřela učebnici.

"no jakou? Od koho ?" zeptala jsem se.

"no od Dominika" vysvětlila mi.

"od jakýho Dominika zas? Jako od Hrbka ?" ptala jsem se dál. Dominik Hrbek je náš bývalej spolužák z gymplu. A kromě mého bratrance byl snad jediný Dominik, kterého jsem znala.

"ale hovno Hrbka. Od toho za kterym chodim občas tooo" vypadlo z ní.

"tak na to ti seru Týno. Vážně se nepotřebuju vídat s někym takovym" řekla jsem lehce naštvaně. Úplně mě najednou přešla chuť k jídlu, když jsem zjistila o koho jde. A to mám ještě večer jít na rande.

Zvedla jsem se z gauče a zavřela se v pokoji.

"Vali prosím. Já potřebuju, abys tam šla se mnou" šla za mnou.

"nechci tam bejt sama a Dominik řekl, že tě mám vzít s sebou, prosím Vali" začala mě prosit.

"takže jako mám jít, protože Dominik chce jo? Co ještě chce? Abych mu dala taky ?" vyjela jsem po ní.

"to ne Vali. Pojď kvůli mně.. prosím" šeptla.

"nechám si to ještě proležet a uvidim, kdy že to je ?" zeptala jsem se.

"v pátek za čtrnáct dní" řekla.

"fajn, ale teď už běž, musim se učit" řekla jsem a prakticky jo vyhnala z pokoje.

Vytáhla jsem na psací stůl učebnici spolu se sešitem ekonomiky a začala se učit.

...

Seděla jsem v Caffetterii a naproti mně seděl docela pohledný mladík s modrýma očima. Nebyl to úplně moc můj typ, ale byl milej.

"a odkud jinak pocházíš ?" zeptal se.

"jsem od Kolína" pousmála jsem se. Mezi náma dvěma ovšem nepanovala ta určitá energie, kterou bych si od vztahu přála.

"nechtěla by ses jít ještě projít ?" zeptal se.

"můžeme" usmála jsem se. On mávnul na číšníka a ten během chvíle stál u našeho stolu.

"tu peněženku nech tam, kde je. Já tě zval" pousmál se a já svou peněženku proto uklidila. Tohle bylo od něj hezký.

Zaplatil, pomohl mi se obléct a oba jsme tak mohli vyjít z restaurace, směrem kterým nás vedly naše nohy.

"seš moc milá holka Vali" usmál se.

"a taky moc krásná" na moment se zastavil, aby mi zastrčil vlasy za ucho.

"Petře.. tohle nejde. Znám tě jen chvíli a nemyslím, že by to hned fungovalo" šeptla jsem.

"jo- no jasně. Souhlasím" řekl trochu zaskočeně. Tohle jsem asi podělala.

"jenom nechci tlačit" špitla jsem tiše a rozešla se dál po chodníku. Vlastně jsem možná ani nechtěla vztah s ním. Asi to nebylo to, co jsem teď hledala a od vztahu chtěla.

"kde bydlíš ?" zeptal se.

"v Listopadce" řekla jsem.

"doprovodím tě domů" řekl a rozešel se přes Třídu Míru.

"dobře, ale nemusíš.. dojdu to sama" odvětila jsem.

"nenechám tě v devět večer jít samotnou po Pardubicích, není to úplně bezpečný" řekl trochu naštvaně.

"jo.. dobře" šeptla jsem a šla dál. Najednou jsem nějak ztratila všechen serotonin, kterej jsem v těle měla. Moje nálada úplně opadla.

Naštěstí jsme během chvíle stáli u paneláku, kde jsem žila s Týnou.

"děkuju za dnešní večer Vali.. bylo to hezký, zatím se měj" pousmál se.

"taky děkuju, pa" zamávala jsem mu a šla dovnitř. Vyjela jsem výtahem do sedmého patra a následně odemkla náš byt a vstoupila.

"tak co? Tak co? Jakej je? Povídej, přeháněj" vylítla na mě z obýváku Týna. 

"bože Justýno. Lekla jsem se tě" sundala jsem si lodičky a šla s ní do obýváku a nalít si do kuchyně vodu.

"noo jako bylo to fajn. Je milej a pohlednej a zaplatil za mě, ale asi to moc není ten muž, kterýho bych do vztahu chtěla" mykla jsem rameny.

"jo? A co ten Žlutej pes, už sis to promyslela ?" začala se ptát dál. Byla s tím jak malá holka. Ptala se mě na to před pár hodinami a už jí zajímá odpověď.

"půjdu" řekla jsem docela sebejistě. Vždyť mi trocha zábavy neuškodí, ne?

"jako fakt ?" vypískla.

"jo. A neřvi tak nebo na nás ta bába z druhýho patra zavolá benga" zasmála jsem se.

"fuck off cops vole, žádnej fízl co mě chytne" začala se smát a já s ní. Byla jsem fakt ráda, že ji mám. V některých věcech jsme sice byly rozlišný, ale v tom nejdůležitějším jsme si rozuměli a to bylo hlavní.

***
Ahoj, jsem ráda, že jste tu stále se mnou i při druhé kapitole. O tom jak se vám líbila, mi můžete dát vědět do komentářů<3

Eli♡

Hvězdy //Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat