* Den 13. ,15:32, Ulice Novohradská, u nemocnicí *
Těsně u obrubníku , v řadě mezi auty stal šedivý ojetý Renault Clio. Stálo tak nenápadně v řadě, že až jako by bylo neviditelné.
Řidič v onen autu avšak stále jen seděl. Jako by na někoho čekal. Bedlivě sledoval hlavní vstupnou bránu od nemocnice.
"Alfa omega Geraltovi... viděl jsi už někoho ze seznamu?" Ozval se chraplavý hlas z vysílačky.
Onen muž si vysílačku přitáhl k ústům a zároveň sledoval stále bránu. "Geralt Alfě Omege, neviděl. Nahlásím." Odpověděl a uvolnil spoušť na vysílačce.
"Dobře, jsme stále na přímu." Ozvalo se v tu chvíli kdy šel od brány jejich člověk.
Přísná mimika ve tváři, která měla jasné rysy, hlavně v oblasti tváří, které měl propadlé a výrazný nos. Kapitán Anděl.
Řidič se Ohlédl kolik je a následně se natáhl pro vysílačku. Okem ho stále kontroloval. Ohlížel se a následně prohlížel všude i své auto. "Ptáček přilétl.. mám espézetku a jméno verze jeho auta.." poznamenal s vysílačkou zpátky do držáku. Dané informace si zapsal a pomalu vyjel jiným směrem, než operativec.
* 16:02, První Oddělení *
Operativec Kapitán Pražák studoval kamerové systémy od Víťi. Sice od něj věděl, že je má nastudované, ale byl to předci Víťus. Byl tak k tomu displeji nalepený, že snad by dokázal vypočítat všechny kostičky na záznamu ,jak ta kamera nebyla tolik kvalitní. Ale stačil jim i pouhý důkaz od čeho se odrazit.
"Tak co, Sherlocku, našel si něco" Zeptal se Víťa přidrzle, když se zajímal o práci svého kolegy.
Martin chvíli v trupu strnul k zavřeným očím a nádechu. V myšlenkách ho posílal do háje. Rád pracoval jakožto samostatná jednotka a v tichosti.
"Ne, až mimo těch dvou podezřelých u baru a automatu nic nového..." Odpověděl na jeho otázku.
"Počkej.. kdo u automatu?" Zeptal se Víťa, když si zároveň sundal brýle z hlavy a koncovku nožičky brýlí si dal mezi rty.
"To je ten ex svědkyni, Tiché. Gambler a fetka zároveň..." Dodal neutrálně, jako by to nebyla vůbec novinka.
Do kanceláře přišel kpt. Anděl. Celý zdrcený drcnul na sedadlo jeho kolečkového křesla, který s ním odjelo kousek od stolu, do zadu.
"Co je?" Zajímal se Martin jedním okem vedle monitoru.
"Zítra ji mají pouštět." Řekl v jednoduchosti a přisunul se blíž ke stolu.
"Koho?" Zeptal se zmateně Martin
V hlavě se mu odehrávali myšlenky typu 'někoho z basy? Někoho z nemocnice? Z blázince? Něco mi ušlo?'
"Tichou. Zítra budu dělat dohled.. mám v poslední době divné pocity, jako by na ní někdo čekal před nemocnicí." Povznesl své pocity a začal si hrát s propiskou tak, že jejím koncem neustále ťukat do bloku, jenž za sebou dělal tečky.
" a v čem je problém? Však dohled zítra při propuštění bude mít. Před barákem taky. Má od nás stoprocentní ochranu." Vysvětlil mu na rovinu Martin. "Víš moc dobře, že nemůžeš ji mít celou dobu na oku, není to tvoje malá sestřička, kterou budeš vodit za ruku. V případě nouze máme napíchnutý její mobil." Dodal upřímně Martin bez toho, aby to myslel špatně.
ČTEŠ
𝐒𝐲𝐧𝐝𝐫𝐨𝐦 𝐀𝐝𝐚𝐥𝐢𝐧𝐞 𝐁𝐨𝐰𝐦𝐚𝐧
FanfictionYoung and beautiful, jak zpívá Lana del Rey. pro někoho sen, pro mě noční můra. Člověk si ani neuvědomuje, jak moc je to nepříjemné vidět všechny své přátele po boku stárnout a umírat. každým rokem obnovovat svou identitu a být skryta. tak jako Ad...
