Svět z pohledu Sudet

Část 8- V tom domě

◥Pohled Sudet◤

Byl krásný slunný den. A já se se Slezskem povaloval na gauči. Jen tak jsme si povídali a civěli do zdi. Naše konverzace se změnila z toho jaký jsme měli den na konverzaci o obchodě s dětmi. Vážně by jsme měli radši chodit do společnosti, protože tohle není normální.

"Sudety? " podíval se na mě s šibalským úsměvem. "Vsadím se že s tebou že nevypiješ 2 lahve vodky! " Slezsko a ty jeho sázky. Zamhouřím oči a zvednu se, abych je donesl.

Vlezu do skříně a tam samozřejmě že žádná vodka není. Jaktože to zas chlastali beze mě. Tak se vrátím. "Brácha, vy jste zase měli kalbu beze mě?? ! " Slezsko se udiveně podívá "A však tam ještě vodka po tý kalbě bez tebe zůstala". Jak typické. Tak po dlouhé konverzaci co budeme dělat jsme se rozhodli zajít do takové hospůdky nedaleko našeho baráku. Tam se vždycky zchlastá Česko, tak to bude kvalitka.

~time skip~

Vsákl jsem do sebe poslední vodku před tím než jsem odpadl na zem. " vztávej, šak bylo jen 5 lahví" mluví na mě Slezsko. Ale zní to jako ozvěna. Slyším úplně všechno kolem sebe. Slyším i vzduch jak vydává takové nepříjemné vrzavopískavé zvuky. Nedokážu to popsat. Tak vztahu a znova se posadím. "Kámo tak ty seš zhulenej nebo vožralej? " mluví na mě nějakej Africkej stát. Nepoznám ho. Pro mě je z Afriky kdokoli koho neznám. Slezsko mě čase za rameno, taky na dranc. "Pojď, máma peče knedlíčky a my je nestihneme spapat" takhle vožralýho jsem ho ještě neviděl. No tak jsem dom. Na ulici se tak motáme.

Pak jsme došli k našemu baráku. "Někdo nechce aby jsme papali knedlíčky, je zamčíno" začal vzlykat Slezsko. Proč by Česko zamykala když ví že jsme to mi? Náhle však Slezsko přišlo s nápadem   "Když nám ty jablíčka nedaj v míru tak to pude po zlým. Hodím tě do okna a tak to rozbijeme ok, pak je musíš seřvat že nám taky nedaj rohlíčky"  je to skvělý nápad. Tak se vrhnu na okno a poslední co cítím je jak mi sklo rozřezává tělo.  A Slezsko co tam skočil po mě.

"Co se to tam děje! "  najednou uslyším když znovu nacházím smysly. Vidím tvář Slovenska, nevím něco se mi na něm nezdá. Asi má nový účes. "Slovensko, vy pečete štrůdl bez nás". Slovensko se na mě naštvaně podívá "Kdo je Slovensko? ". " Ale notaak Slovensko, já vím že máš novej účes, já tě poznávám. Kde jsou ty rohlíčky?"

"Slovinsko co tu dole děláš tak dlouho, co se tu stalo" křičí za ním někdo jiný. "Panebože on je celý od krve, co se stalo? " pokračuje. " Já nevím, asi jsou vožralí nebo co, ale takhle je ven nemůžeme pustit. Ustelu jim na gauči" 

~ráno~

"Vztávat" cítím lehké šťouchnutí. "Jak se cítíš?" říká na mě nějakej týpek, kdo to sakra je. Vidím že mě zabalili do obvazů, ale nemůžu se hnout. "Pořád nechápu jaktože jsme je ještě nezmlátili, jste srabi je mi z vás na nic" řekl podrážděně někdo v zadu. "Moment, Slezsko tohle asi není náš dům" otočil jsem se na Slezsko. "Jestli to není náš barák, tak čí??" začal se klepat. "Mohu se optat, kdo jste? " zeptal jsem se toho co byl u mě. "Ty jsi o mě asi nikdy neslyšel, ale já jsem Černá Hora" to jsem vážně nikdy neslyšel.  Kdo se takhle může sakra jmenovat. "Kde bydlíte, odvedu vás domů. " řekl ten strašidelný vzadu. "No někde na týhle ulici. " odpověďel jsem. "Vyrážíme". Ocitli jsme se před tým domem. Počkat, však to je ten o kterým se říká že v něm straší. " Jak to že tu bydlíte? " zeptám se toho kdo nás vede. "No nastěhovali jsme se sem v poklidu" pořád se mračil. "Tamhle bydlíme" ukázal jsem na náš barák. "Tak to jste si dům spletli jen o jeden. Mě se jednou stalo že jsem vlezl do baráku v jiném městě" zasmál se. Je velmi strašidelný. Ať už tohle máme za sebou. Přistoupí ke dveřím a zazvoní. Česko otevře dveře. A strne. "Zdar, tohle jste si u nás nechali" já se Slezskem vejdeme dovnitř. "Moc se omlouvám jestli se něco stalo." slyším Česko. "Nic se nestalo, každej se někdy zleje." usměje se, a odejde.

"A jste v pěkným maléru, hoši!" Obrátí se Česko. "Proč? Kdo to byl? " ptal jsem se. "Však jsem vám o něm a tý jeho partě vyprávěla. Jsou to Balkánci. Neudělal vám nic?" "Ne, ale chtěl" řekl slabě Slezsko. "No tak příště až půjdete do hospody tak jdu s váma, aby jste se trefili" pousmála se.