Část první- normální den

106 5 2
                                    

        ◇Pohled Sudet◇
Bylo ráno, poznal jsem to jelikož mi zvonil budík. Vstávat se mi vůbec nechtělo. Snad nikomu nebude vadit když si přispím, když už je ta sobota.

       *time skip*

       ◇Pohled Moravy◇
Už je tak 10 hodin. Kde jsou Sudety? Jestli se tam zase jen tak povaluje tak bude mít sakra problém.

       ◇Pohled Sudet◇
Hezky si spím, a najednou uslyším jak se rozletí dveře a následné zlomení alespoň 5ti kostí. "Tož vztávaj!". Slyším známý hlas Moravy. "Přestaň tu válet báchor a vylez!". "Neboj se. Už vstávám." Odpověděl jsem. "No tož dófám že ti to nebude trvat 100 let" zašklebila se a odešla. Vstal jsem a šel jsem na svou normální ranní rutinu.  Musím Moravě říct ať ty dveře tak nerozhazuje. Rozbité jsou už dost.

       ◇Pohled Česka◇
Zahlídl jsem Sudety jak se konečně uráčel vylézt z jeho pokoje. Přišla jsem k němu a dala mu zbylou snídani. "Už zase zelenina?" Řekl. "Kdyby si vztával dřív tak by si měl celou snídani ty jelito. Však víš že Slovensko zežere všechno jedlého co mu padne do oka" odpověděla jsem mu. Jídlo si vzal a s otráveným výrazem odešel. Doufám že cestou k židli nepotká Slovensko. Jinak bude mít slovensko ty pásky přes oko dvě. 

      ◇Pohled Sudet◇
Sednul jsem si na židli a spozoroval spor mezi Čechy a Moravou. Jako kočka a pes.

     ◇Pohled Moravy◇
"Tož hamuj sa ty aušus!" Křičím na něj jelikož vážně postrádá fištrón. V zápětí uvidím jak Čechy zaostří zrak na Sudety.

    ◇Pohled Čech◇
"Kohopak to tady vidím?" Ušklíbnu se nenávistně. "Měl by jsi radši být zalezlý v pokoji nežli být všem na očích ty německej grázle". Začnu se smát. Ucítím však na svém obličeji silnou facku. "Dávaj si hapták na pusu. Ještě jednó o něm něco řekneš tak přijdeš o tu tvoju kotrbu!" Křikla na mě Morava. Polknul jsem a raději zdrhnul. Jsem sice větší, ale to co one dokáže je prostě. Nad moje síly.

     ◇Pohled Moravy◇
"Neber si to osobně. Ty víš že seš moj nejmilejšé bratr. Jestli ti zas něco takého řekne tak uvidí co dokážu se svojim kosákem". "Děkuji ti moc. Böhmen už mi začíná lést na nervy." Odpověděl mi. "Heh to nám všem." Začala jsem se smát.

______________________________________

Zdar lidi. Vím že ty příběhy budou side krátké atd. Ale budou vycházet každý týden.

Svět z pohledu SudetKde žijí příběhy. Začni objevovat