Tom

0 0 0
                                    

Hnusnější školu jsem v životě neviděl. Ale i tak veškeré útrapy spojené s přestupem uprostřed školního roku stály za to. Každý den Kat budu potkávat na chodbě. Vystoupal jsem po schodech nahoru s výrazem "nenávidím všechno co dýchá a co nedýchá taky" a vydal jsem se hledat Kat. Moc dlouho mi to netrvalo, jelikož jsem po chvíli zaslechl zvuk dveří narážejících do člověka následovaný vyděšeným vypísknutím. Vydal jsem se za tím zvukem a spatřil Biancu s nějakým plešatcem, jak se vysmívají Kat, která jen leží na podlaze. Zasmál jsem se svým hlubokým mužným smíchem a došel jsem ke Kat a podal jsem jí svou urostlou chlupatou ruku s dlouhým nehtem na malíčku a ukazováčku a okousaným prostředníčkem.
,,Co ten tady dělá?" zeptala se Bianca, i přestože moc dobře věděla, že ji slyším.
Ona i ten plešatec s velkými kruhy pod nedorostlýma odstátýma ušima.
Chvíli se odehrávala trapná a zmatená konverzace, během níž mě Bianca buď odsuzovala nebo podezřívavě propíjela pohledem. Později jsme se s Láskou mého života a tou druhou borkou rozloučili.

Patříme k soběKde žijí příběhy. Začni objevovat