Věděla jsem, že se Viktor pokouší o kouzlo lásky. Ovšem on nevěděl, že na upíry kouzla lásky nefungují a tak jsem v klidu napsala své jméno na kus papíru. Viktorovi se radostí zajiskřilo v očích a sladce se na mě usmál.
Úsměv jsem mu oplatila. Nevadí mi, že na mne použil to kouzlo, protože je celkem hot a bude sranda si pohrát s jeho city. Aspoň to třeba odradí toho debila Tonyho, který mě znásilňuje pohledem již dva roky. Kdyby se dozvěděl, že jsem pod ochranou čaroděje, možná by mne nechal být.S Viktorem jsme se rozloučili a každý jsme si šli svou vlastní cestou (on doleva, já doprava).
Ze začátku jsem běžela normálním lidským tempem a když jsem se ujistila, že mne nikdo nevidí, zrychlila jsem, dokud jsem nepřekonala rychlost sračky. To je jedna z mála výhod toho, když jste upír.
Po chvíli už jsem dorazila ke smluvenému místu srazu, do kavárny Torta che cade. Tady se vždy v osm večer scházím s dalšími upíry, kteří žijí v mém okolí. Mezi nimi je i má nejlepší kamarádka Katherine, která čirou náhodou chodí i na stejnou školu jako já (takže je také elitou národa).V kavárně ještě nikdo nebyl a tak jsem si sedla ke stolu pro dvanáct lidí a objednala si dort. Seděla jsem sama u prázdného stolu a umírala jsem studem, přičemž jsem poslouchala Dark horse, který zrovna hrál v rádiu. Jako první přišel Tom, moc jsem ho neznala. Byl příliš uzavřený sám do sebe a nikomu se nikdy nesvěřoval. Sednul si ke stolu, co nejdál ode mne a obrátil pohled ke dveřím, které se v mžiku rozletěly. Dovnitř nadšeně vhopsala Katherine a zlaté vlasy jí všude vlály. ,,Ahoj Bianco!!!" Zařvala melodickým hláskem a posadila se vedle mě. Toma ignorovala. Předtím si na něj už několikrát stěžovala, protože z ní "vysával energii" a z miliardy dalších důvodů, které mi nezapomínala neustále připomínat. Upřímně, někdy mám pocit, že ani ona svým slovům pomalu nevěří. Protože i přes to vše co o něm říká, vidím ty pohledy které mu dost často věnuje. Tom jenom obrátil oči v sloup a pronesl: ,,Dobrý večer i tobě Katherine." Kat zmizel úsměv z hezké tváře a já jsem si uvědomila, že to nemůže dopadnout dobře a začala jsem se rozhlížet po servírce, která mi měla přinést můj čokoládový dort. Kat se otočila na Toma a řekla: ,,Děkuji, protože narozdíl od tebe si dobrý večer zasloužím."
Potlačila jsem nutkání se rozesmát.
Tom zvedl obočí. ,,A proč bych si já jako neměl zasloužit dobrý večer?"
,,No možná protože jsi debil?" Pousmála se Katherine. ,,Ale neber si to osobně." dodala potom se soucitným výrazem.
Vyprskla jsem smíchy a poprskala jsem velmi nevrlou servírku, která mi přinesla dort. Servírka zavrčela. ,,FUCK!" Zařvala a odešla, ale Kat ani Tom jí nevěnovali ani špetku pozornosti, protože se zrovna vraždili pohledem (teda aspoň Tom jí vraždil, Kat se o to jen snažila, ale moc jí to nešlo). Napětí bylo tak nesnesitelné, že mi vyklouzla vidlička z ruky a zázrakem se mi podařilo shodit celý dort na zem. Mezitím co jsem ho zvedala, praštila jsem se hlavou o stůl a Kat s Tomem už se jen dusili smíchy.
,,Čemu se tu tak smějete?" ozval se slizký hlas, patřící ještě víc slizkému člověku. Tony ukázal na místo vedle Toma, které bylo přímo naproti mne. ,,Je toto místo volné?" zeptal se ho.
,,Jistěže je a pokud si přisedneš, uvolní se i to moje." odpověděl Tom. Kat se pousmála.
,,Je tu snad něco k smíchu, píšťalko?" zavrčel Tony. Takto jí říkal již dlouho a narážel tím na její nadprůměrně vysoký hlas. Kat viditelně zesmutněla, tuto přezdívku nenáviděla.
Tony se otočil ke mně a úchylně na mě mrknul.
,,S tvým hlasem je vše v pořádku, krásko." zavrněl.
,,Ne že by tvůj hlas byl o moc hlubší než hlas Katherine." zamumlal si Tom pro sebe, ovšem Tony ho zaslechl. ,,Chceš se rvát?" vykřikl Tony.
,,Klidně, skrčku." Zasmál se Tom, postavil se a skutečně byl tak o hlavu vyšší než Tony.
Najednou se znovu rozrazily dveře a do místnosti sebevědomě nakráčela hlava naší skupiny, Bon.
Tony si něco zamručel a nasraně odešel. Nechtěl dělat problémy před Bon, protože už tak porušil již několik pravidel a hrozil mu vyhazov ze skupiny. Bon spražila Toma zlým pohledem a otočila se za mnou a Kat.
,,Ostatní už čekají venku, je čas na lov!"
ČTEŠ
Patříme k sobě
VampirosI vybraní studenti prestižních škol mohou mít svá tajemství. Třeba nadlidskou sílu a rychlost a nesnesitelnou touho po krvi, nebo neobyčejné nadání sesílat kouzla.... Podaří se ale taková tajemství uchovat, když do cesty vstoupí všemožné komplikace...