nebelvírská dívka

14.

Po pár dnech jsem znovu seděla u nebelvírského stolu ve famfrpálovém dresu, vedle Ginny a Freda.
,,Hele lidi hrajeme s Havraspárem! To nemůžeme prohrát" prohlásil George.
Ze všech stran se ozvalo souhlasné zamručení.
Nastal čas.
Ve svém dresu s koštětem na rameni stojím uprostřed famfrpálového hřiště a kolem mne stojí náš tým.
Ve chvíli kdy Havraspárští nastoupili všimla jsem si pár nových tváří. Například mají nového brankáře, celkem hezký- vysoký, svalnatý a jeho havraní vlasy mu padaly do obličeje.
A potom ještě se Cho Changová vrátila do týmu, stále jako chytač.
,,Harry hlavně si nehraj na gentlemana. Ne že jí necháš zlatonku" zašeptal mu Ron do ucha.
Usmála jsem se.
,,Nasedněte na košťata prosím. Tři. Dva. Jedna!" Písk. Zaznělo celým hřištěm.
Všichni jsme vzlétli. S Ginny a Deanem jsme se sformovali do šipky a rozletěli jsme se za camrálem.
Najednou nám jako blesk prolítl potlouk před očima, než jsme se vzpamatovali tak Dean najednou nebyl na koštěti.
Podívala jsem se dolů, Dean padal dolů na hřiště. Rozlétla jsem se dolů a snažila se ho chytit. Najednou se mi povedlo zachytit jeho ruku a vytáhla si ho na koště. Rozlítila jsem se s ním dolů kam spadlo jeho koště. Dean rychle seskočil a nasedl na své koště oba jsme znovu vzlétli.
Rozletěla jsem se k Ginny která právě uhýbala potlouku.
S Ginny jsme si nahrávaly camrál a pak jsem ho hodila a vzduchem se ozvalo.
,,A Ann Blacková dává gól a aktuální skóre je 70 bodů pro Havraspár  a 60 pro Nebelvír!" zahlásil Lee Jordan.
Po deseti minutách to bylo 70 ku 90 pro Nebelvír.
A pak se ozvalo.
,,A Cho Changová chytila zlatonku a zápas končí! Havraspár vítězí"
Vztekle jsem přistála na zem a rozkopla jsem kus hlíny před sebou.
Celý náš tým se vracel do šaten, když jsem vylezla tak mě zastavil ten Havraspárský brankář.
,,Ty jsi Ann že jo?" zeptal se a zářivě se na mě usmál.
,,Jo" odpověděla jsem.
,,Já jsem Travis Scotten" řekl a podal mi ruku.
,,Hmm těší mě" zamručela jsem.
,,Hrála jsi dobře" řekl.
Usmála jsem se.
,,No ale ne dost dobře, byli jste lepší" pokrčila jsem rameny.
Už se nadechoval že něco řekne ale v tu chvíli přiběhla Ginny a Hermiona.
,,Ahoj Ann tak tady jsi! Pojď jdeme do Prasinek pro ty šaty" řekla a táhla mě za ruku od Travise.
,,No tak zatím Travisi!" křikla jsem za ním s úsměvem.
On se jenom usmál a odešel.
Když jsme s Ginny dlouhou dobu mlčely tak Hermiona promluvila.
,,Jee holky nebuďte z toho tak smutný však to je jenom hra!" řekla trochu nasupeně.
,,Ne Hermiono! Není to jenom hra prohráli jsme, teď jsme ve famfrpálovém žebříčku za zmiozelem!" zavrčela Ginny.
Hermiona protočila oči.
,,Jak by bylo tobě kdyby jsi dostala ' dostatečné' z úkolu a my ti řekly prosimtě je to jenom úkol?!" vykřikla Ginny.
Hermiona se zarazila.
,,Ježiš pojďte se bavit o něčem jiném" řekla jsem podrážděně.
Změnily jsme téma a došly jsme do Prasinek.
V Prasinkách jsme hned zamířili do nového obchodu který vlastní paní Malkinová a začaly si prohlížet šaty.
,,Ty jo tyhle jsou hezký!" vypískla Ginny.
A ukázala na světle modré šaty, obě jsme s Hermionou přikývly a Ginny si je šla hned vyzkoušet. Když vylezla vypadala nádherně.

Ginny

K tomu si vybrala bílé podpatky.
Pak nám Hermiona zmizela a opět se vynořila s bílými šaty. Hned si je šla vyzkoušet, když vylezla z kabinky tak nám spadla čelist, dokonale jí obkreslovaly tělo a krásně jí zvýrazněnily obličej.
Hermiona

A jsem si furt nemohla vybrat. Prostě mi tam žádný neseděly.
,,A nemůžu jít prostě v kalhotech?" zeptala jsem se na pokraji zoufalství.
,,Ne! Zkus alespoň jednou vypadat jako dáma" řekla Hermiona asi už po sté.
Protočila jsem oči ale pak jsem našla ty pravé.
Vběhla jsem s nimi do kabinky a oblékla si je.
Vylezla jsem ven a holky vykulily oči.
Já - Ann

,,Co tak koukáte? Teď když máme vybráno tak už můžeme jít zaplatit a zpátky do hradu ne?" zasmála jsem se.
Holky přikývly, když jsme zaplatily tak jsme se vracely po zledovatělé cestě zpět na hrad.
Celou cestu jsme se držely za ruce ale bylo to k ničemu protože nám to stejně klouzalo a padaly jsme jedna po druhé.
Konečně jsme se dostaly do naší společenské místnosti, jen co jsme si odnesly šaty na pokoje jsem začala psát dopis Malfoyovi a Blezemu.

Nazdar Zabini a Draco. Mám pro vás ty barvy šatů, takže Hermiona má bílé a Ginny světle modré.
               A.B.

Fajn tohle by bylo, pomyslela jsem si a pak jsem šla do sovince za mým krkavcem.
Když jsem se tam nahoru po těch namrzlých schodech vyškrábala vlezla jsem do menší věžičky.
,,Drakeu, pojď sem pojď " zapískala jsem.
Drake mi přiletěl na rameno. Pohladila jsem ho po zobáku a přivázala mu dopis na nožku.
Sledovala jsem ho jak si to míří k velké síni. Sešla jsem ty schody nebo spíš sjela po zadku až dolů a vešla jsem zpátky do chodby ale v tom se za mnou ozval známý otravný a pisklavý hlas Levandule Brownové.
,,Ahooj Ann!" zapištěla a skočila mi kolem krku.
Neobratně jsem jí poplácala po zádech.
,,Ahoj" řekla jsem otráveně.
,,Normálně musím ti něco povědět! " vypískla.
,,No tak povídej " protočila jsem oči.
,,No tak ten Mattheo Riddle jak jsem vám o něm povídala tak já jsem se ho ptala jestli má už doprovod na ples a on řekl že jo že má no ale nechtěl mi říct s kým jde. No ale Ron Weasley se prý ptal Hermiony Grangerové jestli s ním půjde na ples no a ona mu ale řekla že už s někým jde no a tak pozval víš koho?!" vychrlila všechno ze sebe.
Zmateně jsem zamrkala.
,,No to fakt netuším" řekla jsem otráveně.
,,MĚ !" vykřikla na celou chodbu.
,,Supeer" řekla jsem naoko nadšeně.
,,To je super ale musím si ještě koupit šaty tak zatím ahoj!" vykřikla a odběhla pryč.
,,Ahoj" řekla jsem polohlasně.
Došla jsem do společenské místnosti a řekla to všechno holkám.
Ty se tomu jenom smály. Pak jsme už ale musely na večeři.