3) Kapitola

63 5 2
                                    

Rozhodla jsem se vrátit domů. U dveří paneláku nedaleko toho mého se belhala stará paní s těžkým nákupem a najednou se jí celý vysypal na nohy. Šla jsem jí rychle na pomoc a přenesla jí nákup až do jejího bytu. „Děkuji ti moc. Jsi moc hodné děvcě. Počkej...!" Po chvíli se stařenka vrátila s cukrovím. „Tady máš nějakou sladkost za to že jsi mi tak pomohla." Ještě jednou poděkovala a já se vydala po schodech dolů. „Au..!" Zaklela jsem a otočila se. Narazila jsem do nějakého kluka, který šel nahoru. „Moc mě to mrzí, o-omlouvám se..." špitla jsem. „Moje chyba." Na to už pomalu odcházel, ale pořád na mě koukal, takže hned potom znovu upadl. Tentokrát jsem za to ale nemohla já ale tyč. Držela jsem se, abych se tam nepočůrala smíchy, ale naštěstí jsem to vydržela. Stejně mi bylo jasné, že se na mě díval jen proto, že vypadám jako zrůda...

Co jsem došla domů podívala jsem se na stránky našĺ školy, abych zjistila jestli je něco nového. Narazila jsem na zprávu, ze které jsem té noci nemohla spát. Do mojí třídy měl druhý den nastoupit nový žák. Modlila jsem se, aby to nedopadlo stejně, jako s ostatními...

Ze života NinyKde žijí příběhy. Začni objevovat