7) Kapitola

39 8 0
                                    

Doma
Bylo mi líto když řekl, že se se mnou chce učit... Čekala jsem něco jiného...„No nic. Jdu se připravit." Nijak jsem to neřešila. Prvně jsem se šla oholit. Tím nic nezkazím. Pak jsem si vyčistila zuby a šla na oblečení. S domněnkou, že budeme jen u mně doma s učením jsem si oblékla tepláky a jednobarevné tričko. Potom jsem si už jen nachystala učení a nedočkavě vyhlížela Mattea. A najednou byl tu. Ale v čem přijel mi bralo dech. Dojel k našemu domu v bílém taxíku, který zdobily krásné rudé růže. Chvilku jsem to nechápala, ale jak jsem otevřela dveře, pochopila jsem.
„Nino," chvilku mi jen tak hleděl do očí. „Zapomněl jsem učení..." „No... Ale na oblek jaksi ne?" A vážně. Měl na sobě oblek. „No dobře. Nino Warenová, vyšla by sis dnes semnou?"

Ze života NinyKde žijí příběhy. Začni objevovat