Owner // Larry Stylinson // Book 1 ✔️

-3-

Hned jak Louis dorazil domů, odhodil batoh a z nohou skopal svoje Vans boty. Došoural se do ložnice a těžce dopadl na velkou postel. Ani nebyla ustlaná jak Lou ráno rychle vypadl z bytu, aby stihl svoje přednášky.
Kdyby věděl, že bude za ani ne dvě hodiny zpátky, nešel by tam.
Pořád mu nebylo dobře a jeho žaludek se stále neposlušně převracel. S obličejem zabořeným do měkké matrace neustále myslel a toho stalkera. V jednom měl pravdu. Jeho přítel asi nebyl zrovna vzorem a byl si vědom jak na malou chvilku přemýšlel nad tím, že se o něj onen neznámý stará a dělá všechny ty věci co psal. Uznej te, že to znělo úžasně.

Anonym: Tak co méďo? Je ti líp :)

Lekl se když mu přímo u ucha zavrčela nova zpráva. Jeho srdce začalo zběsile bít když na displeji uviděl jméno odesílatele. Vážně by se mohl zeptat aspoň na jeho jméno. Pojmenování 'anonym' ho neskutečně znervózňovalo.

Já: Ne :(

Možná se nudíl, nebo se mu jenom líbil ten adrenalin co mu zprávy od něj způsoboval, ale najednou si s ním chtěl psát a být na něj milý stejně jako on na něj.

Anonym: To je mi líto :( tak si pěkně hajni a vyspinkej se :*

Po přečtení se mu na tváři sám od sebe utvořil široký úsměv. Přišlo mu to hrozně sladký a možná i malinko, ale jenom chvilku litoval, že jeho Aron není takový. Poslední dobou byl spíš jako studený čumák.

Já: Dobře :)

Anonym: Kdyby ti nebylo pořád dobře uvař si mátovej čaj ano broučku?

Než stačil odpovědět začal mu hlasitě zvonit telefonu kvůli příchozímu hovoru.
Aron.
,,Pro Boha Louisi! Kde jsi?!" jeho hlas byl dost hlasitý a evidentně naštvaný. Unaveně jsem si oddechl.
,,Nešil, jsem doma a nic mi není,"
,,Tak pan Tomlinson nepřijde do školy nic mi neřekne a teď nemám šílet?! Kurva Louisi posloucháš se?"
,,Já ve škole byl! Jenže se mi udělalo špatně, tak jsem šel radši domů," už jsem i já zvyšoval hlas.
Vůbec se mi nelíbilo kam tenhle rozhovor směřoval. Moc jsme se nehádali, ale většinou jsem byl za toho blba co se omlouvá já a to ani za nic nemůžu.
,,Jak jako špatně? A už je ti líp? Neměl bych přijít nebo nechceš radši do nemocnice..."
,,Arone! Uklidni se ano?! Nic to není, jen chvilková nevolnost," už mě ten rozhovor unavoval.
,,Dobře, tak si lehni a já za tebou po škole přijdu." trochu mě to překvapilo, protože to byl právě on kdo vždy říkal, že nechce něco chytit.
,,Dobře."
,,Miluju tě."
Na to Louis už neodpověděl a raději rychle zavěsil.
Hned mu naskočilo několik zpráv a to mu opět vykouzlilo ten přiblblý úsměv ma tváři.

Anonym: Broučku? Ty už spinkáš?

Anonym: On je tam s tebou že jo :(

Anonym: Loui ani nevíš jak moc mi tím ubližuješ... Udělal bych pro tebe cokoliv a jsem mnohem lepší než on!

Já: Nedokážeš představit jak to bolí mě...

_______________
481 slov, není to moc ale celou část jsem psala na telefonu, takže mi trvalo to napsat 3x déle než na notebooku
Myslím že bych mohla vydávat každý den nebo ob den, ale na oplátku bych chtěla nějakou odezvu
Prosím votujte a komentujte, udělá mi to hroznou radost
Vůbec nevím jak budou ty odstavce vypadat protože to vypadá úplně jinak než na PC

|VOTE|COMMENT|