My, dva, spolu už dávno nemůžem bejt..

Prolog

Říká se, že táborová láska nikdy nevydrží, ale já cítím, že on je ten pravý. Spousta lidí kolem mě mi ho vymlouvají. Dětská láska nikdy nemůže vydržet, říkají. Chci všem ukázat, že se mýlí. Přeci jenom existují spokojené páry, které mají společně rodinu, ale začali spolu chodit už jako náctiletí.

Dominika jsem poznala na táboře kousek od Prahy. Byl to můj vedoucí. Krásný, vysoký kluk z Pardubic. Hnědé oči, roztomilý úsměv a vždy rozcuchané vlasy, byl k sežraní. Domča je o 2 roky starší než já, je mu 16 let. Hned jak jsem ho uviděla, zamilovala jsem se až po uši. On je moje první láska. Nezapomenu na to, jak jsme si dali první pusu za starou dřevěnou chatkou. Byl to můj úplně první polibek. Už chápu všechno to vyprávění o motýlcích v břiše. S ním jsem je měla v jednom kuse. Tajně jsme se po večerce scházeli u místního rybníka, kde jsme leželi v trávě, povídali si a sledovali hvězdy. Byl to nezapomenutelný zážitek.

Ale zpět do reality dnešní doby. Tábor skončil.. On je na východě Čech a já v Karlových Varech. Říkáte si, je to docela daleko. A ano, máte naprostou pravdu. Pro teenegery, jako jsme my dva, je to ještě těžší. Na konci tábora jsme spolu začali oficiálně chodit. Je to už měsíc. Píšeme si každý den, ale není to takové, jako když jsme spolu mohli trávit každičkou chvíli.

Všem jsem už stihla o něm říct. Holky mi ho závidí, kluci zase žárlí. Je to skvělý pocit. Cítím se jako v pohádce.

Najednou mi ciknul mobil. Bez váhání popadnu telefon do ruky a čtu si příchozí zprávu..

Domča: ahoj hele oboum nam bylo jasny ze to nekdy prijde. jsi fajn ale hrozne daleko a to proste nebude fungovat. byla jsi takova letni laska a doufam ze i ty to tak beres. vazne sorry ale muzem byt kamosi. ;)

Život je fakt někdy krutej...

————————————————————————
Doufám, že se vám nový příběh bude líbit. <3
Ig: misa_laurencova