A já mám fakt hlad..

182 12 6
                                    

Hotelové dveře se pomalu otevřely a mně se naskytl výhled do pokoje. Všude bylo poházené oblečení. Dominik mě pobídl, abych vešla dovnitř a já jsem tak i udělala. Překročila jsem práh a už jsem stála v útrobách místnosti. Porozhlédla jsem se. Byly tu dvě postele. Ta blíže k oknu byla řádně ustlaná. No a ta druhá?
Na té ležel nahý Jakub a vedle něj přitulená Hanča. Lehce se mi navalilo. Bude asi ráno koukat, vedle koho usnula.

Dominik: „Hele, neošetřila bys mi ten ksicht?"
*snažil se prolomit to nepříjemné ticho*

Otočila jsem se na něj.

Já: „Kde je koupelna?"
*začala jsem se rozhlížet*

On ukázal na dveře vedle sebe. Vydala jsem se do těch dveří a on mě následoval.
Byla tu vana. Tak jsem ho usadila na její okraj a začala hledat lékárničku. Po chvilce jsem ji našla a vyndala z ni desinfekci a náplast. Namočila jsem vatový tampónek desinfekcí a otočila se na Dominika. Pomalu jsem k němu přišla. Musela jsem si stoupnout mezi jeho nohy abych se k jeho raně lépe dostala.

Já: „Možná to trošku zabolí."
*začala jsem přikládat vatičku na ránu*

Neřekl ani slovo. Ale poznala jsem, že je to nepříjemné. Po chvilce desinfikovaní jeho dlaně přistály na mých bocích a stiskly je. Určitě ho to bolelo, ale já v tu chvíli nedokázala nic udělat. Místo, kde mě držel, přímo hořelo. Bušilo mi srdce jako o závod a on to taky musel moc dobře slyšet. Ztěžka jsem vydechla vzduch v plicích a nalepila mu náplast přes jeho obočí. On ale svoje ruce ani o milimetr neposunul a stále mě svíral ve svém zajetí. Jelikož má Dominik skoro dva metry, tak i když sedel, tak byl o malinko nižší než já. Takže se mi díval přímo do očí. Byl tak blízko. Takhle to vydržel pár vteřin, než jeho pohled sklouznul na mé rty. To mě probudilo a já poodstoupila.

Já: „Měla bych jít už domů, je pozdě a ty si určitě chceš po dnešku odpočinout."
*posbírala jsem si svoje věci*
Dominik: „Je už hodně pozdě, nechceš tu přespat?"
Já: „Zavolám si taxík, to je v pohodě, neměj starost."
*řekla jsem a vydala jsem se ke vchodovým dveřím*

On mě chytl za ruku. Otočila jsem se na něj. Skenoval mě pohledem.

Dominik: „Neblázni Miško, lehni si do postele a já si lehnu na zem. Nenechám tě takhle pozdě nikam chodit. Mohlo by se ti ještě něco stát."
*řekl ustaraně*
Já:Fajn!"
*oddechla jsem si*

Nik začal štrachat ve svojí tašce a následně z ní vytáhl tričko, abych měla v čem spát. V koupelně jsem se svlékla a oblékla jsem si jeho tričko. Bylo mi dlouhé, ale krásně vonělo. Po něm..
Když jsem přišla do pokoje, stál tam jen v trenkách. Jeho tělo bylo úžasné. Všechny jeho tetování jsem zkoumala a snažila se v nich vidět ten význam. Viděl jak ho sleduju. Přišel až ke mně.

Dominik: „To tričko ti sluší."
*pousmál se*
Já: „Děkuju."
*zašeptala jsem a usmála se*

Zachumlala jsem se do bílé peřiny a začala pomalu usínat.

Tohle se Vojtovi nebude líbit..

————————————————————————
Ig: misa_laurencova

My, dva, spolu už dávno nemůžem bejt..Kde žijí příběhy. Začni objevovat