𝕷𝖆́𝖘𝖐𝖆 𝖛𝖗𝖆𝖍𝖚̊ - Oběti /MaTTem/ ✓

29

-Pohled y/n-

,,Nepůjdeme ho hledat?" zeptala jsem se a odhodlaně jsem se postavila. ,,Co?! Zbláznila ses?" M začal šílet a já jsem se na něj podívala. ,,Co? Nemůžu se bát o svého přítele?" ,,Najednou je z tebe hrdinka hm? Před chvílí jsi mi tady brečela do ramene a teď jsi odhodlaná ho jít hledat? Nech ho chvíli na pokoji" ,,Hm" pokrčila jsem rameny a otočila jsem se směrem, kterým Maty odešel. 

Nevšímala jsem si M, který po mně křičel a házel po mně klacky. V kapse jsem rukou přejížděla po hraně nože a přemýšlela, proč mám chuť zabít zrovna jeho.  Šla jsem podél vyšlapané cesty, které jsem si náhodou všimla a když jsem došla k docela širokému stromu, všimla jsem si kuchyňského nože. ,,To tady někdo vařil nebo co?" zasmála jsem se svému blbému vtípku, nůž sebrala a pokračovala jsem dál.

Stále jsem pokračovala po vyšlapané cestičce, v ruce jsem silně svírala nůž a rozhlížela se všude kolem sebe, aby mi neunikl žádný pohyb. Když jsem se opřela o strom a chtěla si trošku odpočinout jsem uslyšela pohyb. Cukla jsem sebou a podívala se za strom. Procházel tam Maty se širokým úsměvem. 

,,Maty?" nechápala jsem, proč se takhle usmívá, a nebylo mi z toho nejlíp. Dala jsem si ruku na pusu a v hlavě jsem si zanadávala a rychle se schovala za strom. ,,Y/n? Kdepak se schováváš?" řekl Maty. Divila jsem se, že neměl strach. To na tom bylo nejděsivější. Vylezla jsem ,aby na mě viděl, ale nože jsem si tajně schovala do kapsy. 

,,Ahooj, kde máš toho svýho" řekl rozesmátě Matyáš a přiblížil se ke mně tak rychle, že jsem ani nestihla zareagovat na to, jak do mě strčil. Zakymácela jsem se a spadla na zadek. Vytáhl mi z kapsy oba nože a ukázal mi je. ,,Vážně? To máš na mě? Věděl jsem to" řekl naštvaně a nože si prohlížel. Jeden nůž zahodil dozadu za sebe a v tu chvíli jsem zjistila, že už to není dobrý. Opřela jsem se zády o strom a pomalu si stoupla. 

,,Maty" Matyáš udělal jeden krok směrem ke mně. ,,Jak ty na mě, tak já na tebe, y/n" usmál se a s nožem otočil, aby to bylo víc napínavé. ,,Fajn" posunula jsem se a otočila jsem se k nim zády, abych mohla začít utíkat, což se taky stalo. Utíkala jsem doslova jako o život a cítila jsem Matyho těsně za mnou. ,,Y/n!" kričel na mě, ale nezastavoval se. Já, jelikož nejsem moc zdatná v běhu, jsem se na chvíli zastavit musela...

...................

(opraveno)