Starkovic Sourozenecká Dvojka [ ff Bucky Barnes]

Kapitola 10.

Ráno bylo stejné jako včera ale s jedním detailem. Konečně jsem se neprobral sama ale s někým. Otočila jsem se pomalu k Buckymu a viděla že už nespí ale pozoruje mě.
Rose: „ dobré ráno" řekla jsem s úsměvem a pohladila ho po tváři.
Bucky: „ dobré ráno. Jak ses vyspala"? Zeptal se s úsměvem.
Rose: „ výborně a ty"?
Bucky: „ stejně. Víš chtěl jsem ti včera něco říct ale ty už jsi spala" jen se uchechtl a já si vzpomněla na to co jsem říkala jo jasně hlavně že jsi říkala že neusneš a nakonec usnula tak to se ti povedlo.
Rose: „ promiň nechtěla jsem usnout" řekla jsem smutně.
Bucky: „ nemusíš se omlouvat. Morgan tě hodně utahala" jen jsem kývla hlavou.
Rose: „ a o čem si se mnou chtěl mluvit"?
Bucky: „ ajo vlastně děkuju. No napadlo mě že až tohle šílenství skočí mohli bychom na měsíc někam vypadnout jenom ty a já. Tak co ty na to"? Byla jsem zaskočená. Jen tak na měsíc odjet někam a užívat si klidu.
Rose: „ moc ráda " jen se usmál a dal mi pusu na čelo. Uslyšela jsem otevírání dveří a jak někdo skočil na postel ajaj jsme v háji.
Morgan: „ teto vztáv.... Bucky já myslela že spíš na zemi a né vedle tety" zasmála se a já si s Buckym vyměnila vyděšený pohled.
Rose: „ Morgan no.." posadila jsem se a Bucky udělal to samé sakra jak jí to jenom vysvětlit ale než jsem stihla něco říct bylo jí to vysvětleno někým jiným.
Bucky: „ víš Morgan tady Rose se zdál hodně ošklivý sen a požádala mě jestli bych u ní nezůstala chápeš"? Jen s úsměvem pokývala hlavou.
Rose: „ ale musíš nám něco slíbit cácorko"
Morgan: „ a co"?
Rose: „ že to nikomu neřekneš a už vůbec né Tatovy ano"? Jen kývla hlavou a přemístila se mezi ně a Buckyho.
Morgan: „ neřeknu ale pokud spolu chodíte tak mi to klidně řeknite" je z ní vypadlo a já byla překvapená.
Rose: „ kam na takové věci chodíš"?
Morgan: „ táta říkal že to vypadá že spolu něco máte"
Bucky: „ no samozřejmě Stark kdo jiný" řekl Bucky se smíchem.
Morgan: „ takže"? Co teď mám říct že s Buckym chodím ale zas na druhou stránku párkrát jsme se políbili, řekli si k sobě co cítíme. Dá se to považovat za to že spolu chodíme? Nestihla jsem včas odpovědět.
Bucky: „ ano chodíme spolu ale nesmíš to nikomu říct bude to nás tří takové malé tajemství" Morgan si dala ukazováček na rty že nic neřekne a vyběhla se smíchem z místnosti.
Rose: „ takže.. spolu chodíme jo"? Řekla jsem tázavje a šla ke skříni.
Bucky: „ já myslím že jo nebo si myslíš něco jiného"? Řekl a nespouštěl ze mě zrak.
Rose: „ mám stejný názor jako ty" řekla jsem a otočila se k němu. Oči mu zářili jak sluníčko na hnoji. Stoupl si a pár kroků udělal ke mě.
Bucky: „ takže MOJE PŘÍTELKYNĚ miluju tě" dál důraz na " moje přítelkyně" a dal mi pusu na čelo.
Rose: „ já tebe taky ale teď se jdu převléknout" řekla jsem a rychle se schovala za dveřmi od koupelny které jsem následně zamkla. Převlékla jsem se a vyšla z koupelny. Pokoj byl ale prázdný. Rozhodla jsem se že určitě všichni budou v obýváku tak že tam půjdu. Vešla jsem a zrovna tam něco řešili.
Rose: „ dobré ráno" řekla jsem a tím pádem strhla na sebe všechnu pozornost.
Všichni: „ dobré ráno" sedla jsem si vedle Nat na gauč.
Rose: „ co tu probíráte pokud se můžu zeptat"?
Tony: „ no už se ptáš ale to je jedno. Volal Čáryfuk" nedokončil to protože sem ho přerušila.
Rose: „ kdo"?
Steave: „ Dr Strange" jen jsem kývla hlavou že už vím.
Tony: „ budu pokračovat. Volal ohledně škod na Avengers Tower no a... nejsou zrovna malé budou jí muset ztrhnout"
Rose: „ promiň" řekla jsem a sklopila hlavu.
Tony: „ za co"? Nikdo v místnosti mě nechápal.
Rose: „ kvůli mě jste přišli o místo kde jste bydleli"
Tony: „ za to se nemusíš omlouvat měl jsem zadní vrátka ale to se dozvíte později" řekl a já k němu zvedla tázavým pohledem.
Bucky: „ Starku co nám tajíš"? Tony nic neřekl jen se usmál a podíval se na mě.
Tony: „ a s tebou chci mluvit" ukázal na mě a pokynul abych šla za ním. Šli jsme příč z místnosti až do jeho laboratoře?
Rose: „ Tony jako fakt bereš si práci i domů"? Jen se opřel o stůl.
Tony: „ nějak tak" jen jsem kývla a rozhlédla se okolo sebe.
Rose: „ tak kvůli čemu si se mnou chtěl mluvit" řekla jsem a šla k jednomu z jeho obleků.
Tony: „ jelikož po tobě jde Hydra a jejich uniformu jen tak nemůžeš nosit tak jsem ti vyrobil nový oblek ale neboj nebudeš vypadat jak já" řekl když jsem se na něho uprostřed věty vystrašeně podívala. Otočil se a podal mi černý oblek. Byl podobný tomu co nosí Nataša ale byl z jiného materiálu a neměl ani logo S.H.I.L.D.U. ani logo Black Widow. Místo na zbraně a na nože tam ale byl. Jen jsem hleděla s pootevřenou pusou a nic neříkala.
Tony: „ tak co ty na to"? Zeptal se s úsměvem na tváři.
Rose: „ Tony to... to je dokonalý ale nemuselo to být" řekla jsem a ukápla my slza.
Tony: „ jo jasně a proti Hydře by jsi šla v teplácích a tričku ne" řekl a tím mě rozesmál.
Tony: „ no tak na co čekáš vyzkoušej si ho a potom dojdi do obýváku" a odešel do obýváku jen jsem se usmála a převlékla jsem se. Materiál příjemný ale bylo to trochu těsné. Díky bohu tam měl zrcadlo a já se na sebe mnoha kouknout. Holka ty teda válíš. Pro sebe jsem si řekla a šla do obýváku. Vešla jsem ale nikdo si mě zatím nevšiml tak jsem zakašlala a všichni se na mě otočili a brada jim spadla hned dolů. Já se začala smát a první kdo promluvil byli holky.
Nat: „ páni holka vypadáš dobře přesně takhle to mělo vypadat"
Wanda: „ vypadáš v tom dokonale" hned jak to dořekli přestala ses smát.
Rose: „ jak to myslíš že to má takhle vypadat" Nat, Wanda a Tony si mezi sebou vyměnili pohledy.
Tony: „ no víš holky my s tím tak trochu pomohly" jen jsem kývla a děkovně jsem se usmála.
Steave: „ vypadáš v tom fakt dobře"
Thor: „ přesně tak taky jsem to chtěl říct"
Rose: „ díky kluci" ale jediný kdo mě zajímal jak na to bude reagovat byl Bucky. Jen tam tak stál s pootevřenou pusou a prohlížel si mě od hlavy až k patě a na konec se pousmál.
Rose: „ takže myslíte že tímhle každého okouzlím" začala jsem pózovat jak modelka a dostala jednoznačnou odpověď.
Všichni: „ stoprocentně" začala jsem se smát.
Pepper: „ bude oběd takže by ses měla jít převléknout aby sis to neumazala"
Rose: „ jo jasně" a odešla jsem do pokoje. Po obědě jsme byli v obýváku a kecali jsem když nás někdo najednou vyrušil.
Fury: „ jsem rád že se tak náramně bavíte" řekl za mími zády a já sebou leknutím poskočila.
Rose: „ Fury tohle mi nedělejte sakra"! všichni se začali smát a on se přemístil k nám.
Fury: „ omlouvám se ale nikdo si mě pět minut nevšiml"
Nat: „ proč jste tady"? Fury se hned otočil na Tonyho.
Fury: „ on vám to neřekl" zavrtěli jsme hlavou že ne.
Tony: „ ajo už je to hotové"?
Fury: „ ano ale měl by jste vysvětlit všem co se děje"
Tony: „ jo ještě než se nám rozbila původní základna jsem začal pracovat na menším projektu" v tom ho Fury přerušil se smíchem.
Fury: „ menším? Díky vám naši agenti nespali celé noci aby to stihli"
Tony: „ tak teda pardon ale budu pokračovat. Začalo nás přibívat a mě připadalo že Tower je pro nás všechny malí tak jsme navrhl novou základnu mimo město aby jsme měli klid a jak to tak vypadá je už hotová" všem nám spadla brada a bylo ticho které prolomil Steave.
Steave: „ a kdy jsi nám to chtěl říct"?
Tony: „ no tak trochu jsem na to zapoměl" jen se usmál a šel si nalít whisky.
Rose: „ takže kdy se stěhujeme" podívali jsme se na Furyho a on nás všechny projel tím svým okem.
Fury: „ dnes v 20:00 vás tam odvezeme" jen jsme tam tak v tichosti seděli ale to ticho přerušila Morgan která tam vběhla a skočila po mě.
Morgan: „ půjdeš si se mnou hrát prosím"? Nasadila ten svůj kukuč ale bohužel něco jsme řešili.
Rose: „ promiň my to ale něco tady řešíme tak kdyžtak potok ano" byla smutná ale hned se Fury rozpovídal.
Fury: „ vlastně jsme to už dořešili także můžete jít slečno Stark" Morgan se rozzářili oči hned mě popadla za ruku a táhla ven a jediné co jsem slyšela byl smích.
Rose: „ tak jo co chceš dělat"? Klekla jsem si před ní abych na ní lépe viděla.
Morgan: „ budeme hrát na zchovku. Budeš pikat teto"
Rose: „ klidně kam mám jít" ukázala na strom po mojí pravici a já šla počítat.
Morgan: „ počítej do deseti" je jsem slyšela a začala počítat.
Rose: „ ...9, 10. Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát už jdu"! Otočila jsem a začala přemýšlet kam se mohla schovat. Hmmm kdybych byla Morgan kam bych se schovala? Hledala jsem v jejím bunkru ale nic za hromadou dříví taky nic dokonce jsem se podívala i pod kámen ale taky nic.
Rose: „ tak jo Morgan vyhrála jsi můžeš se ukázat"! Zakřičela jsem a uslyšela za sebou smích. Stála u dveří od domu.
Rose: „ neříkej mi že si byla celou tu dobu v domě" jen se začala smát a skočila mi do náruče.
Morgan: „ jo" řekla jednoznačně a já jen zavrtěla hlavou.
Rose: „ no ne takhle mě obelstít to už se nikomu dlouho nestalo" položila jsem si na zem a ona šla pikat. Šla jsem se schovat pod molo. Jo bylo tam bláto ale co ušpinit se můžu.
Morgan dopočítala a šla mě hledat. Trochu jsem se začala smát ale když jsem uslyšela na démonů kroky nechala jsem toho. Po chvilce byl klid ale najednou na mě vyloukla Morgan.
Morgan: „ mám tě"! Zakřičela se smíchem a já vylezla.
Rose: „ paráda. Promiň ale budu si už muset jít zabalit věci"
Morgan: „ proč"?
Rose: „ dneska odjíždíme na novou základnu" řekla jsem a ona posmutněla.
Morgan: „ a přijedeš zas někdy"? Klekla jsem si k ní a setřela jí slzy co jí teď tekly.
Rose: „ to víš že jo" objala mě a já jí taky.
Morgan: „ a přijedeš i se strejdou Buckym"? Podívala jsem se na ní a odpověděla.
Rose: „ to víš že jo" vzala jsem jí do náručí a odnesla do vnitř. Posadila jsem ji na gauč za ostatníma a šla do pokoje si balit. Po chvíli mého balení někdo zaklepal na dveře a vešel do vnitř. Byli to holky.
Rose: „ co potřebujete"? Sedli si naproti mě na postel.
Wanda: „ nic to nemůžeme dojít za naší kamarádkou"? S neutrálním výrazem jsem kmitala očima z Wandy na Nat.
Rose: „ tak teď vám nevěřím to že jste sem přišli jen na pokec tak mluvte" pobídla jsem je a šla ke skříni.
Nat: „ netušili jsme že máš před náma takové tajemství" vyděšeně jsme se na nich otočila a nechápala co právě Nat řekla.
Rose: „ tak teď tě nechápu"
Wanda: „ jen nedělej určitě víš o čem mluvíme" jen jsem záporně zavrtěla hlavou.
Nat: „ mluvíme o tom že ty a Barnes spolu chodíte" když to říkala tak se u toho divně usmívala.
Rose: „ to je blbost nic spolu nemáme" řekla jsem a zavřela tašku kterou jsem dala na zem.
Wanda: „ jo jasně a to jak se tvářil když ti Steave a Thor sklonili poklonu to nic neznamená že"
Rose: „ co jak se tvářil"?
Nat: „ žárlivě" jen jsem se dívala někam do prázdna s pootevřenou pusou.
Nat: „ a na víc jsme vás ráno slyšeli"
Rose: „ fajn máte pravdu ale nesmíte to nikomu říct je vám to jasné" jen kývli hlavou a odešli z pokoje. Podívala jsem se na hodinky a bylo 19:36 čas akorát na to jít i s taškou za ostatníma. Tašku jsem položila vedle gauče a sedla si. Padla osmá hodina a my se šli loučit. Morgan se ode mě nechtěla ani hnout ale bohužel musela. Objala jsem Pepper a poděkovala za všechno no pro nás udělala. A potom jsme nasedli do aut. Se mnou tam byli holky takže jsme si mohly povídat. Cesta byla dlouhá ale i tak jsem neusnula. Dorazili jsme na místo a když jsem vystoupila z auta uviděla velkou budovu krabicového tvaru ale víc uvidím až zítra ráno. Prošli jsme bránou do vnitř a potom jsme se dostali i do budovy.
Tony: „ tak jo ráno nás tu všechny provedu ale teď vám aspoň ukážu pokoje" kývl a my šli za ním. Rozhodla jsem se že půjdu jako poslední ale někoho to taky napadlo.
Bucky: „ nechceš vzít tu tašku" řekl a já se na něho otočila.
Rose: „ ne to je dobrý máš vlastní" šli jsme spolu v zadu a povídali jsme si tak aby to ostatní neslyšeli.
Tony: „ tak jo Rose tady máš pokoj ty" chtěla jsem jít ale Bucky mě cítil za ruku a jen mi pošeptal.
Bucky: „ čekej na mě potom dojdu" pustil moji ruku a já šla ke dveřím u kterých stál Tony. On samozřejmě pokračoval s ostatními dál. Otevřel jsem dveře a naskytl se my nádherný pohled na velký pokoj. S pootevřenou pusou jsem tam stála jak přibitá a koukala do vnitř. Po asi 10 minutách stání před pokojem jsme se rozhodla že by bylo dobré jít už do vnitř. První co tak jsem vešla jak kdyby do "malého obýváku" kde byla bílá kožená sedaška s konferenčním stolkem z dubového dřeva, po pravé stěně byla malá knihovnička a naproti gauče byla televize. Vedle televize ( přesněji po levé straně) byli dveře. Šla jsem k nim a otevřela jsme je. Velká světle modrá koupelna. Vana, sprchový kout a velké zrcadlo. „ páni" řekla jsem na hlas a vyšla z koupelny. A postel. Byla to skoro jak druhá místnost kterou rozdělovalo velké mléčné sklo. Vyšla jsem tři schody a porozhlédla jsem se. Velká postel s nadýchaníma peřinama, po mojí levé ruce velká čtyřdveřová skříň také z dubového dřeva se zrcadlem a velké okno vedle toho. První co mě napadlo bylo skočit do té měkké postele. Vůně čerstvě vypraných polštářů na kterých jsem teď ležela byla nezkutecná. Bohužel po dnešku jsem byla tak utahaná že jsem hned usnula. Promiň Bucky.

Pohled Buckyho:

Poté co my Stark ukázal pokoj jsme si vibalil věci. Když jsem to měl hotové tak jsem rozhodl že konečně zajdu do pokoje Rose ale musel jsem dát pozor aby mě nikdo neviděl. Naštěstí na chodbě ani noha. Došel jsem k jejím dveřím a zaklepal. Ale nic. Zkusil jsme to po druhé, po třetí a dokonce i po čtvrté ale furt nic. Začal jsem mít strach tak jsem vešel do vnitř. Rozsvícené světlo tu bylo ale bylo tu i ticho a vedle gauče se válela její taška s věcmi. Vzal jsem ji a všiml si že v druhé místnosti se něco válí po zemi.
Díky bohu ten velký kámen co mi spadl ze srdce Rose nevzbudil. Na zemi byla její deka a samotná Rose spala schoulená do klubíčka na posteli. Tašku jsem položil vedle skříně na zem. Přikrívka která do teď ležela na zemi už zahřívala její majitelku. Dál jsem jí jemný polibek na tvář a čelo, zhasl jsem světlo v jejím pokoji, v druhé místnosti a dokonce bylo rožnuté i v koupelně. Potichu jsem za sebou zavřel dveře od jejího pokoje a šel k sobě ale cestou mě někdo zarazil. Nat.
Nat: „ copak kráčíš od své princezny"? Otočil jsem se na ní a ona tam stála s úsměvem na tváři.
Bucky: „ nevím o čem to mluvíš" jen jsem zavrtěl hlavou a ona se trochu rozesmála.
Nat: „ už o vás víme"
Bucky: „ kdo všechno a jak"?
Nat: „ jen já a Wanda a za prvé jsme vás ráno slyšeli a Rose nám to po menším výslech řekla sama"
Bucky: „ prosím nikomu to neříkejte" škemral jsem protože fakt nechci aby o tom teď všichni věděli.
Nat: „ neboj nikdo se nic nedový. No nic dobrou" řekla a zaplula do svého pokoje. Já udělal to samé a šel jsem do koupelny si udělat hygienu a potom hned do postele.

★ dnešní kapitola splněno. Doufám že vás tyhle kapitoly o ničem bavjej. To je dnes vše vaše MagicMarvels★