Středa 1.2, aneb každý pomeranč není fresh

15 0 0
                                    

Má další kapitola zase začne tím že jsem zaspala , nefunguje mi mobil, takže jsem spoléhala na hodinky, na kterých jsem budík stopla dřív než ze sebe vydal první hlásky. Jsem děsně unavená, je toho moc, ale bude líp. Jsem vyšťavená jako pomeranč, který právě opustil odšťavňovač a jeho slupky míří vzdušnou čarou do odpadkového koše. Ale ta šťáva určitě bude stát za to, snad jsem neodšťavňovala již nahnilý pomeranč.

Ráno bylo trochu uspěchaný, ale ranní kávu jsem stihla, stihla bych i snídaní, ale můj žaludek nespolupracoval, byl sevřený a odmítal abych do něj po ránu cokoli poslala. Poslechla jsem svůj žaludek, a vykašlala se na snídani. Na autobusovou zastávku jsem dnes šla se sestrou, která mě doprovázela společně se psem Hectorem. Autobus měl necelých dvanáct minut zpoždění a málem mě zajel, ale samozřejmě to byla má chyba, pravil rozzlobený řidič, který asi vykročil levou nohou, nic jsem si z toho nedělala, moje chyba to nebyla. Naučila jsem se nedělat si nic z nepravdivých obvinění a nadávek. Jde to těžko, ale když se chce, všechno jde, prej...

V dopoledních hodinách jsme psali diktát a test z fyziky, který jsem nečekala, čekala jsem opakování vzorečků a příkladů. Snažila jsem se učiteli vysvětli že jsme se všichni učili na něco jiného, ale nemohl to pochopit, malinko mu mysl zbystřil tahák který jsem vytáhla z kapsy a ukázala mu na co jsem se připravovala, ale bylo mi to houby platný. Ještě v té hodině jsme se sešli s (asi) kamarádkou na záchodech, sdělovali jsme si naše dojmy z písemky. Stálo to za, vždyť vy víte.

Odpoledne bylo náročné, učila jsem se milion a půl věcí a miliardu textu, který musím do zítra umět. Já to zvládnu, všechno zvládnu, určitě. Chvilku jsem si venku užívala zimních radovánek v mokrém sněhu. 

Všechno se tak střídá, až se v tom začínám ztrácet, skoro jako v matice, která mi fakt nejde. Já už nechci, už nechci nic, nebo chci všechno? Už se zase ztrácím, chci aby bylo všechno jako dřív, nebo vše vymazat? Slunce bude hřát, Měsíc svíti a já jdu spát!

Buďte zdraví a šťastní 

D.


Zrcadlo mého žitíWhere stories live. Discover now