Osud...

3 kapitola- v letadle

Sedla jsem si na místo, které bylo napsaný na letence. Letadlo se začínalo pomalu plnit a vedle mě si stále nikdo nesedal. Nasadila jsem si sluchátka, abych nemusela vnímat okolí kolem sebe. Najednou jsem cítila, že si vedle mě někdo sedá, podívala jsem se a to jsem neměla dělat. Byl to ten kluk, který mě srazil na zem. TY?! Vykřikli jsme oba najednou, to snad není možný. Co jsem komu udělala? Oba jsme na sebe zírali a nevěděli jsme co říct. Chtěla jsem se zvednout, ale akorát jsme se připravovali vzlétnout a já jsem na něj spadla. Z červenali mi tváře, prostě trapas. On na mě nevěřícně koukal, oba jsme nevěděli co říct. Pak na nás zařvala letuška a nás to vytrhlo z myšlenek. Sedla jsem si zpátky na své sedadlo a on se na mě podíval. Jsem Dominik a ty jsi? On se chce najednou seznamovat...co mu je? Podíval se na mě nevinným pohledem. Já jsem Sandy, letmo jsem se usmála. Usmál se, rád tě poznávám. A já jsem mu přikývla na souhlas. Ale pořád jsem na něj koukala nevěřícně.

Z Dominikova pohledu: Usmál jsem se a sám jsem tomu nemohl uvěřit, že jsem se představil jako první. Myslel jsem, že jí seřvu, když na mě spadla, ale nestalo se tak. Ty její oříškové oči, přiznám se, že jsem se v nich trošku ztratil. Chvíli jsme na sebe koukali a já si pak vzpomněl, že jsem jí shodil na zem. Hmm..., ale jak začít. No víš, jak jsi do mě narazila, když jsi šla do fronty? ,,Já jsem do tebe narazila?!" Ano odpověděl jsem jí a ona měla na tváři naštvaný výraz. Jo přiznávám, byla to moje chyba a za to se ti omlouvám. Nevěřícně se na mě podívala a usmála se. Na jejím úsměvu bylo něco, co mě znervózňovalo. ,,Omluva přijata" řekla a já se musel na ní usmát. Je to divný, protože jí moc neznám a cítím se v její blízkosti trošku jinak, už když jsem do ní vrazil, nechtěl jsem na ní být hnusný, ale měl jsem nervy, protože zase uvidím Maju. To je moje holka a dva měsíce jsme se neviděli, protože byla na nějaký přehlídce. Dělá totiž modeling a tam jsme se seznámili.

Z přemýšlení mě vytrhla Sandy. Chtěla něco říct, ale pak zní nakonec nic nevyšlo. Kam letíš? Zeptal jsem se a hned jsem si uvědomil, že to byla asi blbá otázka, protože tohle letadlo neletí nikam jinam než do Italie. Opět se usmála a řekla: Tam kam ty. Musel jsem se zasmát, protože to byla vážně blbá otázka. A proč tam letíš? Zeptala se mě, aby asi nevázala konverzaci. Trošku mě to zarazilo za kamarádkou, dlouho jsme se neviděli, odpověděl jsem na její otázku. Já jsem takový debil za kamarádkou, když je to moje holka, no super. A ty? Zamyslela se: Za tátou usmála se. Pořád jsem viděl, že si každou odpověď dobře promyslí, než zní něco vypadne. A já se jí nedivím, co bych taky měl chtít od holky, která mě nezná a ještě, když jsme se hned poprvé chytli. Já jsem jí taky nedůvěřoval, ale něco na ní je, láká mě a já nevím proč. Ale nebudu to řešit, mám Maju a ta je pro mě prioritou už jednou jsem jí podvedl a to už se nesmí opakovat ,,Miluju jí" a nechci jí ztratit. Tentokrát už ne. Koukl jsem se na Sandy a ona už měla na uších sluchátka. Když si všimla,že jsem se na ní podíval, usmála se.

Omlouvám se za chyby. Je to můj první příběh. :D