Harry v době pobertů

Dům Potterových

Otevřeli jsme dveře do Velké síně a hned se na nás všichni podívali, nijak jsme to neřešili a já se rozešel k našemu kolejnímu stolu a Brumbál si šel sednout k učitelskému stolu. Sedl jsem si vedle Remuse a nandal jsem si jídlo.,, Kde jsi byl a kde je Hermiona".,, Milý Siriusi, my jsme se sem nepřišli válet, tak ti asi dojde co jsme dělali a jestli ne, tak je mi to líto a Hermiona je na ošetřovně, jo a Jamesi budu potřebovat tvoji pomoc".,, Mojí, proč zrovna mojí".,, Radši až v pokoji, teď jdu jíst". Večeři jsem dojedl v klidu a hned po té jsem se s poberty vydal do pokoje. Posedali jsme si na postele a já jsem pokoj zapečetil ztišujícím kouzlem a kouzlem, přes které nás nikdo neuslyší.,, No tak Harry, povíš nám co se stalo". Řekl jsem jim vše o té jeskyni a chtěl jsem ještě něco říct, jenže to by nebyl Sirius, aby mi do toho neskočil.,, Ty vado, docela vám závidím".,, Můžeš mi prosím tě říct co nám závidíš".,, To, že zažíváš taková dobrodružství".,, Dobrodružství, při kterém jsme vždycky skoro umřeli, to je vážně co závidět, ale to je jedno já to ještě neodpověděl".,, Pokračuj, já je když tak kopnu".,, Díky Remusi, jak jsem řekl, získali jsme medailonek, pohár, deník a diadém, ale ještě nám chybí prsten, ale k tomu budeme potřebovat tvoji pomoc Jamesi".,, Moji, já mám pocit, že já na to nejsem úplně dobrý".,, Já jen potřebuji, aby jsi mě pustil k sobě domů, ta vaše bariéra do domu nepustí, žádné cizí lidi".,, Bariéra, jaká bariéra, ale jestli jde o to, aby jsi mohl k nám domů, nebude to problém, i když nevím na co ti bude náš dům".,, Pořád jsi to nepochopil u tebe doma je ten prsten, nevíš jestli, tvůj otec nenosí nějaký zvláštní prsten".,, Asi před dvěma dny našel v komodě, takovou krabičku a v ní prsten a od té doby ho nosí".,, To bude ten viteál, ale musí si ho sundat, na prsten byla seslána kletba smrti, může mu odpadnout ruka".,, Cože, to určitě ne to je vtip".,, Je mi líto, teď půjdeme za Brumbálem, aby jsme mohli ven, musíme si pospíšit". Vydali jsme se do ředitelny, u dveří jsme vyslovili heslo a hned jsem se svěřil panu řediteli přes mysl.,, Jistěže můžete jít, ale vraťte se do svítání".,, Ano pane řediteli". Došli jsme za bariéru školy, kde jsme se přemístili před dům Potterů. Společně s Jamesem jsme se dostali před dveře domu, ale já jsem se pro jistou zeptal Jamese, kam se můžeme přemístit.,, Proč to chceš vědět".,, Nemůžeme jen tak vejít, to by se nás tvý rodiče ptali".,, Jasně, můžeme se přemístit do mé koupelny, ale moje máma je schopna být úplně všude".,, Výborně, ale opravdu je tvoje máma schopná být úplně všude", tato věta zapříčinila, že jsem si dal ruce do kapes. Ve svých kapsách jsem ucítil jemnou látku.,, Víš co Jamesi, já mám pocit, že nás vůbec neuvidí".,, Harry, i kdyby jsme se přemístili do místnosti, kde nikdo není, musíme projít celý dům".,, Jamesi, ty jsi to dostal od otce a já to po tobě zdědil co to je".,, Počkat ty máš neviditelný plášť".,, Ano, tak pojď". Přehodil jsem přes nás plášť a přemístili jsme se do jeho koupelny. Naštěstí tam nikdo nebyl, tak jsme pootevřeli dveře, v jeho pokoji, také nikdo nebyl. Soustředil jsem se na přívaly magie. Ucítil jsem velký příval černé energie v místnosti vedle.,, Jamesi smím se zeptat co je vedle za místnost".,, Tam je pokoj mých rodičů".,, Předpokládám, že tvoji rodiče jsou doma".,, To nevím, jejich čas se mění, podle toho, jestli je potřebují na ministerstvu.,, Dobře, bohužel musíme do jejich pokoje, takže se připrav na to, že se k nim budeme muset vloupat".,, Harry já si nemyslím, že je to dobrý nápad".,, Jamesi, jestli ho má tvůj otec na prstě může umřít, vykašli se na to, že to není tvůj pokoj a jdeme". Vyrazili na chodbu směr pokoj Potterových. S jednoduchým kouzlem,, alohomora" odemkli a vešli. V pokoji naštěstí nikdo nebyl a tak začali hledat. Nebylo to ani moc těžké, díky tomu, že Harry uměl najít temnou magii. Došli ke skříňce, kterou otevřeli, vzali prsten, díky kouzlu Harry vymazal svůj magický podpis, vrátili vše do původního stavu a před domem se přemístili do Prasinek. Jak moc spěchali neuvědomili si, že už je večer, až když cestou z Prasinek zpomalili a sundali si plášť, uviděli zapadající slunce.,, To jsme tam byli tak dlouho, vždyť jsme zmeškali celé vyučování".,, Já se také divím Jamesi, ale měli by jsme si pospíšit nebo nestihneme večeři". Zrychlili jsme tempo a zanedlouho jsme byli u hradu vstoupili jsme do hradu a rychlou chůzí jsme se vydali do ředitelny. Došli jsme k chrliči, řekli heslo, zaťukali a po vyzváni jsme vstoupili.,, Dobrý večer pane řediteli".,, I vám, ale můžete my říct, kde jste byli, vaše paní ředitelka koleje o vás měla strach".,, To se omlouváme, byli jsme pro další viteál, konkrétně pro prsten".,,, No dobře, ale víte, že si budete muset vše dopsat z hodin co jste měli". ,,Jistě, ale co když se nás všichni budou ptát, kde jsme byli, co máme říct".,, To nechte na mně a teď už jděte na večeři".,, Nashledanou pane řediteli" řekli jsme s tátou společně a odešli z ředitelny. Došli jsme před dveře vedoucí do Velké síně, na chvíli jsme s Jamesem zastavili, podívali jsme se na sebe, naše pohledy říkali všechno, věděli jsme, že se nás budou ptát, Pobertům pravdu, říct můžeme stejně jako Hermioně, bohužel, jak jsem se dozvěděl jednou od Hermiony, moje mamka a její kamarádky jsou velmi vtíravé, takže to bude velmi těžké. Kývli jsme na sebe a otevřeli dveře do Velké síně. Jak jsme předpokládali, všechny pohledy se stočili na nás, nic jsme si z toho nedělali a šli se posadit ke stolu. Sedli jsme si k Pobertům nandali jsme si jídlo a začali jíst. Já s Jamesem jsme dojeli první, protože ostatní nejedli, protože se na nás dívali. Zvedl jsem se společně s Jamesem a za pohledu všech lidí jsme odešli z Velké síně, odkud jsme se vydali na kolej. Před Buclatou dámou jsme řekli heslo a po příchodu do společenské místnosti jsme se vydali do pokoje.