Harry v době pobertů

Poražení Voldemorta

,, Tím, že už jsme získali všechny viteály, jsme schopni zastavit válku. Jsme si jisti, že Voldemort už si všiml, že někdo pátrá po jeho viteálech a myslíme si, že už mu došlo, kdo to dělá. Ve svých snech, které jsou někdy i vize, jsem viděl, jak Voldemort přichází a teď bychom měli jít rychle za Brumbálem, požádal nás abychom po večeři přišli". Zvedli jsme se z postelí za účelem vyrazit, když nás kluci zastavili tím, ze chtěli jít za námi. ,,Co si myslíte, že děláte''? ,, Nemůžeme vás nechat jít samotné'' odpověděl mi Sirius. ,,Ale vy musíte, kdyby nás Voldemort viděl pohromadě, nevíme co by si pomyslel, věštba sice ještě nebyla řečena, ale i tak by bylo divné vidět dva naprosto identické chlapce, kromě očí, když každý ví, že James sourozence nemá, vím, ze je to těžké, ale ostatní vás budou potřebovat zde, my to zvládneme, chraňte lidi uvnitř hradu, my si teď musíme pospíšit Voldemort přichází, cítím jeho temnou magii, chraňte lidi a nevzdávejte se, věřím, ze se brzy uvidíme, prozatím sbohem'' a poté jsme se rychle vydali za Brumbálem. Šli jsme opravdu rychle, protože jsem temnou magii cítil stále víc a víc. Díky tomuto rychlému tempu a štěstí, že se schody rozhodli neměnit, jsme se k ředitelně dostali hned. Řekl jsem heslo, rychle zaťukal na dveře a po vyzvání, které přišlo velice rychle, jsme s Hermionou vešli. ,,Už jsem vás očekával, slečno Grangerová a pane Richardsone. ,, Omlouváme se, že jdeme pozdě, ale museli jsme vysvětlit situaci klukům, jinak by nás nepustili''. ,,To je v pořádku, ale musíme si pospíšit, pociťuji příchod Voldemorta, stejně jako vy pane Richardsone. Vím, že to musíte udělat vy, ale pochopte, že musím ochránit lidi v tomto hradě, je to mou povinností''. ,,Ano jistě, my to chápeme, podle černé magie, která stále sílí, odhaduji příchod Voldemorta za úsvitu. Pane řediteli, vy musíte zatarasit všechny vchody, východy, okna, prostě všechno, čím by mohl kdokoli vejít nebo odejít a to se nesmí za žádnou cenu stát. Zataraste všechno těmi nejsilnějšími kouzly, která máte. Máme tak dvě hodiny než začne svítat, my s Hermionou si půjdeme zabalit věci, abyste se s jejich mizením nemusel trápit, více než je nezbytné. Za chvíli se vrátíme a budeme potřebovat všechny viteály, vyzvedneme si je před ředitelnou přesně za dvacet minut, vás bych rád poprosil abyste začal s ochrannými kouzly a poté co opustíme hrad zabezpečil i dveře''. ,, Máte to velmi dobře promyšlené pane Richardsone a udělám co bude v mých silách, uvidíme se za dvacet minut''. S Hermionou jsme se opět rychlým tempem vydali na kolej, kde jsme si několika rychlými kouzly zabalili naše věci do kufrů a nechali je stát u našich provizorních postelí. Já jsem si vzal zpět neviditelný plášť a Pobertův plánek a ze Společenské místnosti, kde takhle brzy nikdo nebyl jsme se vydali zpátky k ředitelně. Když jsme tam došli pan ředitel už na nás čekal se všemi viteály v rukách. Převzal jsem si je od něj a poděkoval jsem. ,, Hodně štěstí, doufám, že se znovu setkáme''. ,, Děkujeme pane řediteli, i já v to pevně doufám''. Kývl jsem na pozdrav a společně s Hermionou jsme se vydali k branám hradu ze kterých jsme vystoupili a podle plánu se za námi hned zavřeli a Brumbál je zabezpečil. Podíval jsem se na Hermionu, která mi  pohled vrátila. Oba jsme věděli co nás teď čeká, ale i tak nás to svyým způsobem děsilo. Ano, Voldemorta už jsme jednou porazili, ale to jsme na to nebyli jen dva, ale i tak jsem věřil, že to dokážeme. Vzal jsem Hermionu za ruku a zmáčkl ji v uklidňujícím gestu a nepatrně se na ni pousmál. Hermiona mi obojí oplatila a já jí do druhé ruky předal všechny viteály. Podívala se na mě se zmateným výrazem. ,, Musíš to být ty Hermiono, kdo je zničí, nezapomínej, že já musím stát tváří v tvář Voldemortovi. Vím, že je těžké to přijmout, ale musíš si věřit, už jsme to jednou dokázali, tak to dokážeme znovu. Musíš se ukrýt někam, kde tě nikdo nenajde, ale vzhledem k tomu, že necítím žádné velké množství černé magie, troufnu si říct, že je Voldemort sám. My to zvládneme Hermion, stačí si věřit''. Najednou do mě uhodilo velké množství černé magie a to znamenalo jediné, Voldemort je tady. Podíval jsem se na Hermionu a rychle jsem jí poslal se ukrýt. Ještě jsem jí dal meč Godrika Nebelvíra, aby měla čím zničit viteály až jí dám znamení. Ještě jednou jsem se rychle podíval, jestli se Hermina dobře schovala a když jsem se ujistil, že ano, tak jsem se vydal vstříc Voldemortovi a mou mysl teď naplňovalo jen odhodlání. V mé mysli teď byla jen záchrana přátel, rodiny a známých. Tišila mě také myšlenka na Jamese a Lily, kteří se nedávno dali dohromady. S těmito myšlenkami jsem došel až k Voldemortovi, který už se nebezpečně rozhlížel po pozemcích. To co mě skutečně překvapilo bylo, že měl s sebou jenom Nagini. Žádné smrtijedy s sebou neměl, asi si myslí, že to bude lehké. Když mě zpozoroval, vytáhl hůlku a já jsem také neotálel. ,, Mladý Potter'' vyštěkl to s takovou nechutí až mě zamrazilo. ,,Ty si myslíš, že dokážeš zabít nejmocnějšího černokněžníka všech dob, to jsi hloupější než jsem o tobě slyšel''. ,, A proč ne, nemůže to být tak těžké'', ale ve své hlavě jsem věděl své.,, Nezabiješ mě, protože já budu ten, kdo tě zabije dříve''. Poté už neotálel a vyslal proti mně smrtící kletbu. I když vím, že je tato kletba zakázaná, tak jsem neměl na výběr a vyslal ji také. Když do sebe smrtící kletby narazily, cítil jsem bolest, což znamenalo jediné jeho duše ve mně byla zničena. S tímto objevem jsem nenápadně mávl na Hermionu, která hned věděla co má dělat. 

Pov. Hermiony

Nebudeme si nic nalhávat, když mi Harry řekl, že viteály musím zničit já, trochu mně vyděsil, ale když mi to vysvětlil a dodal mi odvahy, řekla jsem si, že to dokážu. Hned poté co jsem si to řekla, mě poslal se schovat, že už přichází. Rychle jsem i s viteály odešla do velkého houští, tak abych viděla na Harryho, až mi bude dávat znamení. Netrvalo to dlouho a všimla jsem si skoro nepatrného mávnutí ruky. Vzala jsem si meč a s hlubokým výdechem jsem sekla. naštěstí se jedním seknutím rozbili všechny viteály co jsem měla u sebe. Za sebou jsem zaslechla zasyčení, tak jsem se rychle otočila. Za mnou se plazila samotná Nagini, kterou jsem musela také zničit. S mečem v ruce a dodáváním si odvahy v hlavě jsem vyrazila v před. Nagini také neváhal a zaútočila, pro mé i Harryho štěstí to netrvalo dlouho a Nagini udělala chybu a já jí mohla useknout hlavu. Nagini se rozplynula na prach a já se rychle podívala směrem k Harrymu a Voldemortovi. Teď už tam stál ale jenom Harry s hůlkou u pasu. Rychle jsem se za ním vydala. 

Pov. Harryho

Hermioně to netrvalo dlouho a Voldemort se začal rozapdat na prach jako to bylo v budoucnosti. Složil jsem hůlku k pasu a otočil se a to už jsem viděl jen Hermioniny vlasy v mém obličeji, když mě objala. Objal jsem ji nazpátek, když jsem uviděl, jak se začal tvořit potál. ,,Hermiono musíme svazovat smrtijedy, nezapomínej, že zabitím Voldemorta v této době, jsme zachránili i Smrtijedy, které teď musíme svázat''. Podívali jsme se na portál a vyčkávali, až začnou vycházet první Smrtijedi.