Harry v době pobertů

Lektvary a cesta do Gringotova dolu

,, Dobrý den děti dnes si uvaříme lektvar Felix Felicis, dokáže mi někdo říct k čemu slouží". Přihlásil jsem se já, Remus, Hermiona a Lily.,, Je hezké vidět v mé hodině nahoře i jiné ruce než slečny Evansové a pana Lupina, tak třeba vy pane Richardsone".,, Při správné přípravě přinese uživateli štěstí v čemkoliv, co si zamane - doba trvajícího štěstí závisí na dávce. Při nedbalém a nadměrném používání může způsobit závratnou euforii, činí uživatele lehkomyslným a nebezpečně sebevědomým. Ve velkém množství může být Felix i jedovatý, v češtině se mu také říká Tekuté štěstí".,, Výborně pane Richardsone, takto dobrý výklad jsem tu už dlouho neměl, dvacet bodů pro Nebelvír, tak a teď se pusťte do přípravy". Já společně s Hermionou, Lily a Remuse jsme měli hotovo do deseti minut. Za chvíli kolem nás procházel pan profesor a hodnotil. Docela rychle prošel všechny lavice a předstoupil před katedru a řekl,, lektvar měli na výbornou pan Richardson, pan Lupin, slečna Evansová a slečna Grangerová, jak už jsem jednou řekl, je hezké vidět ve třídě i jiné zkušené žáky než slečnu Evansovou a pan Lupina, oba budete vítáni na mém večírku, doufám že přijdete". Kývli jsme na souhlas a všichni jsme začali sklízet všechny suroviny po tom co pan profesor ukončil hodinu. Vyšli jsme z učebny, kde se k nám přidali ostatní poberti a šli jsme na další hodinu. Na tuto hodinu jsem se docela i těšil, protože to byla péče o kouzelné tvory. S Hermionou jsme přišli v půlce roku, takže jsem se radši zeptal co probírají.,, Remusi smím se zeptat co teď probíráte".,, Myslíš v péči o kouzelné tvory, tam se teď začneme učit o hypogrifech".,, Takže jste ještě nezačali, to je skvělé, aspoň někde začneme na začátku tématu, viď Hermiono".,, To máš pravdu Harry". S touto větou nás rozhovor skončil a my jsme došli před třídu, kde nám pan profesor Kaspiz(to jméno je vymyšlené, berte to prosím v potaz) řekl, že máme přijít na nádvoří. Po té co všichni stáli na nádvoří, rozešli jsme se blíže k domku, kde bude bydlet Hagrid. Zastavili jsme se kousek od Zapovězeného lesa, kde se pan profesor postavil před nás a začal říkat,, jak všichni víte tento rok jsme se učili o hypogrifech a tak jsem se rozhodl, že si všechno co jste se naučili vyzkoušíme v praxi". S touto větou všichni strnuli na místě, kromě mě a Hermiony. Jak tak všichni stáli pan profesor si prohlédl celou skupinku až se jeho pohled upřel na nás.,, Kdo vy dva jste vás jsem tu ještě neviděl". Hermiona se ujala slova,, my jsme sem nastoupili před dvěma dny, mé jméno je Hermiona a vedle mě je Harry".,, A no jistě to jste vy, tak vítejte na mé hodině, smím se zeptat jestli víte jak si získat náklonnost hypogrifa". Znovu odpovídala Hermiona,, Ano, ono to není nic těžkého, pokud to uděláte správně".,, No tak dobře a co kdyby si to jeden z vás rovnou zkusil".,, Tak dobře, ale tady to přenechám Harrymu".,, Nu dobrá, ale musím tě varovat, snadno se na štvou".,, Beru na vědomí", tato věta zapříčinila, že pan učitel vyvedl hypogrifa z lesa a zastavil ho kousek od naší skupinky. Předstoupil jsem před skupinou a udělal jsem pár kroků než jsem se velmi hluboce uklonil. Nejdříve si mě zajímavě přeměřil pohledem a až po té se uklonil. Chvíli jsem ještě počkal než jsem se vzpřímil a natáhl k němu ruku a čekal jestli mi tam dá svůj čumák. V tomto kroku už mi věřil trochu více a tak jsem jeho čumák měl v ruce do minutky. Svoji ruku jsem dal zpět k tělu a otočil se zpět ke skupince, která na něj hleděla s údivem.,, Udělal jsem něco špatně" optal jsem se radši.,, Ne vůbec ne, jen jsem ještě neviděl žáka, který by si získal náklonnost hypogrifa tak rychle".,, Opravdu ne, já jsem čekal, že to někdo dokázal rychleji než já".,, Ne, dokonce ani já jsem to neměl tak bezstarostné, jako vy a tím bych se jako učitel chlubit neměl".,, Tak to je mi líto, ale toto určitě nebylo celou náplní hodiny pane profesore".,, No nemělo být, ale vaše zkušenost mě natolik ohromila, že jsme to řešili celou hodinu a tak mi nezbývá říct nic jiného než,, hodina končí". Tato hodina byla naše poslední, takže se všichni vydali na oběd. Jenže za tu cestu nás stihli dohonit ostatní poberti a začali se mě hned ptát jak jsem to udělal.,, Smím se zeptat co přesně, já jsem toho udělal docela dost".,, Nedělej vtipného a řeknu jak jsi to udělal s tím hypogrifem".,, Tak jak to dělají ostatní" odpověděl jsem Remusovi.,, Jak se zdá budeš po otci" řekl tiše.,, No dovol Remusi".,, Náhodou má pravdu Jamesi, je ti skutečně podobný" řekl Sirius také tiše.,, Fajn, fajn už mlčím". Samozřejmě, že mu ta tichost nevydržela a do Velké síně jsme si povídali o všem možném, než jsme usedli ke stolu a začali jíst. Remus, Sirius a táta ještě museli jít na jednu hodinu a tak jsme se rozloučili před učebnou a já společně s Hermionou jsme se vydali do společenské místnosti. Dorazili jsme k nám do pokoje, kde jsme si sedli na mou postel a mě něco napadlo.,, Hermiono, víš mě napadlo, že by jsme mohli jít pro ty viteály".,, Harry jsi si si jistý, jestli je to dobrý nápad".,, Já vím, že je to riskantní, ale kdy jindy to chceš udělat, už nemáme moc času".,, Co tím chceš říct Harry".,, Hermiono, já nevím jestli ti to došlo, ale čas neubíhá jen tady, ale i v budoucnosti".,, Na to jsem vůbec nepomyslela a kolik času tak uběhlo v našem světě".,, Tak tři hodiny plus mínus a proto už bychom měli vyrazit". Vyčaroval jsem krb, do kterého jsem vstoupil a pomocí letaxu jsme se dostali do Gringotova dolu. Objevili jsme se v nějakém rozpadlém domku, někde na kraji města. Vyšli jsme z trosek domu, když jsem ucítil velký příval černé magie až jsem se chytil za hlavu.,, Harry, jsi v pořádku".,, Ano Hermiono jsem, jen jsem ucítil černou magii".,, Ale Harry, to je skvělé, takhle nás můžeš dovést k viteálu, dokážeš nás vést".,, Jo, to ještě dokážu" a tak jsme se vydali na cestu, možná nebezpečnou, ale možná také lehkou.