Music Revengers

10🐱

Čtvrtek 15.září

Hanemiya Kazutora

Už je to týden co naše kapela vznikla. Za tu dobu jsme už měli dvě zkoušky, několik srazů po škole a scházíme se každou pauzu na oběd, kterou máme společnou.

I když je to jen týden, stali se z nás celkem dobří kamarádi.

Konkrétně s Chifuyem možná až moc dobří kamarádi. Znám ho jen týden a mám pocit jako bych ho znal celý život.
Je ten typ člověka, který má čas 24/7, takže se scházíme po škole každý den.

Dokonce i Hanma začal žárlit, že s Chifuyem trávím více času než s ním.

Právě jsem byl na cestě ze školy, na které mě Chifuyu opět doprovázel, když jsem si vzpomněl na něco, na co jsem si měl stoprocentně vzpomenout už dřív.

,,Ty Chfuyu. Máš čas tenhle víkend?"

,,Jasan, proč?" Odpověděl a já se podrbal na zátylku.

,,Emm...no, zítra mám tak trochu narozeniny a chtěl bych pořádat menší přespávačku." Řekl jsem lehce nervózně a Chifuyu se zastavil.

Též jsem se zastavil a otočil se na něj.

,,Mám tě zabít teď hned, nebo počkat na zítra aby to bylo slavnostní?" Řekl a já nechápavě natočil hlavu na stranu.

,,Jak mám podle tebe něco sehnat za jedno odpoledne? To jsi mi to nemohl říct dřív?"

Jen jsem se lehce zasmál a Chifuyu naštvaně nafoukl tváře.

,,Fajn, tak se uvidíme zítra. Já jdu běhat po městě jako idiot." Otočil se a mířil směrem na náměstí.

,,Počkej, nic mi kupovat nemusíš!" Zakřičel jsem na něj ale odpověď se mi nedostala.

,,Ach jo." Povzdechl jsem si a dál pokračoval v cestě domů.

Když jsem dorazil domů, jako obvykle jsem si zul boty a chystal se jít nahoru do pokoje, ale zaslechl jsem jak na mě Ryoko volá z jídelny.

,,Ano?" Řekl jsem když jsem vešel do jídelny.

,,Mám pro tebe špatné zprávy Kazu. Před chvílí mi volala babička a chtěla by tenhle víkend vidět Keisukeho." Oznámila mi Ryoko s lítostí v očích.

Chvíli jsem na ní jen koukal a zpracovával informaci.

,,Ale...co moje narozky?"

,,Vadilo by ti hodně oslavit je až v neděli?" Zeptala se mě a já po krátkém zaváhání zavrtěl hlavou.

,, Dobře, moc děkuji Kazu."

Přikývl jsem a odešel nahoru do pokoje.

,,Kei? Ty víš o tom víkendu?" Zeptal jsem se po příchodu do pokoje.

,,Jo, máma mi to už říkala. Nechápu proč to nemůže přesunout. Mrzí mě to Kazu."

,,V pohodě, víš že se Ryoko s babičkou nerada dohaduje. Natož když je to kvůli mě." Řekl jsem se sklopenou hlavou.

Samozřejmě že mě to mrzí. Chtěl jsem mít na té přespávačce i Keisukeho.

,,Oslavíme to v neděli. A slibuji že to bude stát za to." Řekl Keisuke se širokým úsměvem.

,,Díky Kei." Opětoval jsem mu úsměv, i když možná trochu falešný.

__________________

Pátek 16.září

Seděl jsem na své posteli, koukal do mobilu a čekal na hosty.

Hrozně se těším. Je to poprvé co mám něco jako přespávačku. Vždycky když tu někdo spal, tak to byl jen Hanma. Nikdy jsem více kamarádů neměl.

Proto jsem si vážně přál aby tu byl i Kei.

Po nějaké době se ozval zvuk zvonku a já šel otevřít dveře.

,,Ahoj Kazutoro, přeji vše nejlepší." Řekl Kisaki s menším úsměvem stojící ve dveřích.

,,Díky." Opětoval jsem mu úsměv a odstoupil ode dveří aby vešel dovnitř.

,,Jsi tu přesně na čas jako obvykle. Prozradíš mi konečně jak to děláš?" Zasmál jsem se a zamířil jsem směrem do pokoje.

,,Asi mám dobrej odhad." Pokrčil Kisaki rameny.

Ani jsem nedošel do pokoje a opět se ozvalo zvonění zvonku.

,,Jdi zatím do pokoje a odlož si tam věci. Pak přijď zase dolů, v obýváků je více místa na sezení, tak budeme tam." Řekl jsem Kisakimu a vrátil se dolů ke dveřím.

,,Všechno nejlepší!" Zakřičel Chifuyu a objal mě.

Málem jsem dostal infarkt.

,,Pani, děkuju."

Pustil jsem Chifuya dovnitř a poslal ho nahoru odložit si věci. Pak jsme šli všichni do obýváku.

A Hanma jde jako vždy pozdě.

,,Tady to bude lepší než v pokoji. Nemusíte sedět na zemi." Řekl jsem po příchodu do obýváku a sedl si na gauč.

,,Vaše mamka tu není?" Zeptal se mě Chifuyu a sedl si vedle mě.

,,Jela s Keisukem k prararodičům." Odpověděl jsem a Chifuyu se zatvářil trochu zklamamě.

,,Baji-san tu nebude?"

Zakýval jsem hlavou ze strany na stranu.

,,Takže...ty a Baji jste...?" Začal Kisaki a čekal jestli ho nějak doplním.

,,Jo vlastně, tobě jsem to ještě neříkal. V podstatě by se dalo říct že jsme nevlastní sourozenci. Ryoko...Keisukeho mamka, mě má v pěstounské péči." Vysvětlil jsem Kisakimu a on chápavě přikývl.

,,Proč si teda nejel s nimi?" Zeptal se mě.

,,Prarodiče o mě moc zájmu nejeví." Pokrčil jsem rameny.

,,Zdravím všechny přítomné. Hvězda večera dorazila!" Ozval se Hanma se svým obvyklým velkolepým příchodem.

,,Neslaví náhodou Kazutora?" Zasmál se Chifuyu a Hanma se zamračil.

,,Já jsem vždycky hvězda večera. Mimochodem, všechno nejlepší." Řekl Hanma a sundal si ze zad batoh.

,,Takže...smím ti předat dárek už teď nebo to máš v plánu na později?" Zeptal se mě Hanma a z batohu vytáhl menší dárek ve fialovém balícím papíru.

,,Klidně teď, jestli chceš."  Odpověděl jsem a Chifuyu se zvedl z gauče a odcházel směrem z obýváku.

,,Tak to skočím pro ten svůj." Řekl a zamířil nahoru do pokoje.

Kisaki se vydal hned za ním.