Music Revengers

19✨

Polibek jsem rychle ukončil.

Nijak jsem ho neprohluboval, jen jsem lehce otřel své rty o jeho.

Jestli mě opravdu nemiluje nechci mu dělat něco co by mu bylo nepříjemné.

,,Nenávidím tě... Proč mi to děláš tak těžké?"

"Už tě přestalo bavit špatně předstírat spánek?" Usmál jsem se na Mikeyho co otevřel oči.

"Proč prostě nemůžeš z té soutěže odstoupit? Nemusel bych tě ignorovat. Nemusel bych nechávat tvé vyznání bez odpovědi. Chápeš že kdybys odstoupil tak bych tě přijal? Uvědomuješ si to že ano?" Začal říkat Mikey zatímco si zakrýval oči předloktím.

S překvapeným výrazem jsem ho sledoval.

,,Mikey... Říkáš mi tím... Že mě taky miluješ? Opravdu?"

Mikey zatl zuby a posadil se.

,,Myslíš že bych tě tu nechal kdyby jsem k tobě nic necítil? Když jsi mě před školou s tím zoufalým tónem prosil abys tu mohl zůstat... Bál jsem se o tebe, chtěl jsem se zeptat co se děje Ale... Ty i přes všechny mé prosby stále hrdě tvrdíš že se zůčastníš soutěže a že toužíš vyhrát. Jak ti mám pak projevovat city Sanzu?"

Zněl jako by chtěl brečet. Ale neviděl jsem žádné slzy. Držel je jako všechny city v sobě.

,,Mikey... Taky mám důvod proč se chci účastnit... Nejsi jediný kdo má motiv víš?" Povzdechl jsem si a sklopil pohled k zemi.

,,Je ten motiv důležitější než já?" Zeptal se mě Mikey a já se zarazil.

Tohle je těžké říct.

,,Já... Nevím... Asi... Promiň Mikey..."

Všiml jsem si jak se Mikey zamračil.

,,To máme podobně..."

,,To ale neznamená že nechci být s tebou. Jsem schopný soutěžit proti tobě a zároveň tě Milovat Mikey. Nedokážeš to taky?" Chytl jsem Mikeyho za ruku ale on se rychle vyškubl.

,,To je pičovina Sanzu. Nebudu schopný se ti podívat do očí když kvůli tobě přijdu o výhru. Kdyby jsme teď začali vztah v ten moment by skončil."

,,Takže chceš říct že když vyhraješ tak za mnou pak přijdeš s tím že můžeme mít vztah?"

Mikey na chvíli zaváhal a pak přikývl.

,,Měl bys být rád ne? Buď vyhraješ v soutěži a nebo získáš mě. Oba případy jsou pro tebe dobré."

Zatnul jsem pěsti. A pak položil Mikeymu ruce na ramena.

,,To je kravina Mikey... Ale... Mám pro tebe návrh... Vyslechneš ho?" Řekl jsem skoro šeptem a stiskl jeho ramena.

Mikey přikývl.

,,Teď když jsem zjistil že mě taky miluješ... Jakékoliv řešení které neobsahuje nás dva spolu mi přijde jako naprostá blbost. Buďme spolu... Jestli ke mě stále chováš nenávist za to že odmítám odstoupit nemusíme to nazývat plnohodnotným vztahem ale... Prosím dovol mi tě líbat, Dotýkat se tě, Objímat tě... Projevovat ti lásku co k tobě cítím. Když náhodou vyhraji... Můžem to ukončit... Zvládnu to když budu vědět že jsem mohl být s tebou."

Mikey mi hned potom co jsem to dořekl málem způsobil infarkt tím že mě objal.

,,Bože... Tak moc mě sereš idiote..." Zašeptal mi Mikey do ucha.

Usmál jsem se a objal ho zpět.

,,Mám to brát jako ano?"

,,Dělej si co chceš." Odpověděl Mikey a objal mě o něco silněji.

,,Jak dělej si co chceš? Ty to nechceš?"

Mikey mě pustil a opět se vrátil jeho zamračený pohled.

,,Stále jsem naštvaný. Miluji tě a zároveň nenávidím. Je to 50/50. Takže dohoda zní dělej si co chceš. V ničem ti bránit nebudu. Ale odemě nic nečekej. Tímhle objetím moje akce končí." S těmito slovy si opět lehl a otočil se zády.

Tahle varianta zněla daleko hůř než co jsem si představoval.

Hádám že nic lepšího od něj nezískám.

Lehl jsem si za něj a obtočil ruce kolem jeho pasu.

Neříkal nic. Nebránil se jak slíbil.

,,Díky."

___________________

Čvrtek 22.září.

,,S tímhle si spokojený? Měl si využít jeho slabší chvilku a získat víc. Takhle dohoda je pěkně na hovno." Kroutila hlavou Kyoko když jsem seděl v jejím pokoji a říkal ji o tom co se stalo.

,,Zkoušel jsem to. Jsem rád že to dopadlo aspoň takhle."

,,A využil jsi to k tomu abys ho objal při spaní?" Naklonila hlavu na stranu zmateně Kyoko.

,,Jo, proč?" Nechápal jsem její zmatení.

,, Proč ses s ním nevyspal? Mohls. Podle dohody by ti nebránil."

Díval jsem se na ni s vykulenýma očima

Opravdu by se nebránil? Nedokážu si představit že by se nebránil. Určitě by dohodu porušil. Nenechal by mě jít tak daleko.

Ale miluje mě ne? Je možné že by mě fakt nechal?

Kyoko se začala smát a položila mi ruku na rameno.

,,Nechápu jak je možné že to není první věc co tě napadla. Jsi fakt idiot."

,,Za jakého úchyla mě máš?" Zamračil jsem se na ni a ona se opět začala smát.

,,Kdybys slyšel co meleš když seš nalitej. Ale asi na tyhle věci myslíš jen s alkoholem v krvi."

,,No... V pátek se jdu zas zničit k Haitani. Minulý týden jsem se vzbudil v parku. Tak se třeba tentokrát vzbudím nahý vedle něj." Pronesl jsem a Kyoko si povzdechla.

,,Že tě baví pořád zapomínat každý páteční večer."